VývojEdit

V červenci 1978 Michael Eisner z Paramountu prohlásil, že chce, aby studio natočilo biblický film, který by měl být uveden v roce 1981. Jednalo se o scénář k filmu Král David. Podle Andrewa Birkina, který byl jedním z pozdějších scenáristů, studio příběh zaujal kvůli paralelám s Hvězdnými válkami s Davidem jako Lukem Skywalkerem a Samuelem jako Obi-Wanem Kenobim.

Jeffrey Katzenberg z Paramountu se s Brucem Beresfordem setkal na filmovém festivalu v Cannes v roce 1980, když tam režisér přijel s filmem Breaker Morant. Předal Beresfordovi scénář. Beresfordovi se „líbil příběh, nelíbil se mu scénář“, a tak koupil Andrewa Birkina, „který přišel s vynikajícím scénářem.“

Birkin měl pocit, že Davidův příběh je ideální spíše pro desetihodinovou minisérii, a snažil se zahrnout klíčové prvky jako Samuela. „Zjistil jsem, že brutalita te Starého zákona je těžko snesitelná,“ řekl Birkin. „Neuvědomil jsem si, že Boží přikázání jsou stanovena tak jasně – nejsou tam žádné růžové stránky. Bylo těžké udělat z Boha hrdinu. Stejně tak bylo těžké v roce 1984 napsat film o našich zesnulých oplakávaných imperialistech. Tohle není příběh Desatera přikázání o okleštěném lidu ve vyhnanství. David byl Cecilem Rhodesem starověkého Izraele. Bylo těžké vytvořit případ pro něj, pro toho, kdo vytesal říši podle mapy, kterou vymyslel Abraham.“

Beresford řekl: „Síly, které na Davida působily, rozhodnutí, která musel učinit, vztahy, které měl s lidmi a s Bohem, a to, co k němu cítil – to začne být fascinující, když sledujete všechno, co se Davidovi přihodilo od jeho dětství až po smrt.“Fascinující na Davidovi byly jeho silné a slabé stránky,“ řekl Beresford.

Beresford zhlédl řadu biblických filmů a nejvíce na něj zapůsobilo Evangelium podle svatého Matouše a Ježíš Nazaretský.

V červnu 1982 Beresford prohlásil, že po natočení filmu Něžná milost natočí film pro Paramount. V únoru 1983 řekl, že rozpočet bude 16 milionů dolarů a že „má naprosto úžasný scénář. Myslím, že jsme se oprostili od všech těch starých klišé hollywoodských biblických filmů.“

„Chci natočit jiný druh biblického filmu,“ řekl. „Ty, které Hollywood natočil v minulosti, byly příliš uctivé. Jako by v okamžiku, kdy se jim dostala do rukou Bible, upadli v úžas. Herci se přetrhli, aby byli sentimentální, a všechny ty nebeské chóry a světelné paprsky… Jediná cesta je, aby herci říkali repliky normálně, ne jako by to byly obrácené čárky.“

„Náboženství se musí dostat do Krále Davida, protože tehdy bylo součástí každodenního života všech,“ řekl Beresford. „Lidé mluvili o Bohu, jako my mluvíme o tom, že jdeme do restaurace. Říkali: ‚Bůh udělal tohle. Bůh udělal tohle. Ale emocionální prožitky ve filmu budou snadno rozpoznatelné, protože jsou tak univerzální.“

Beresford chtěl, aby američtí herci byli spíše než angličtí, aby film působil současnějším dojmem. Producent uvedl, že do hlavní role osobně vybral Richarda Gerea. Pozdější zpráva však uvádí, že Beresford chtěl využít neznámého herce a Gere mu byl vnucen. „Bruce věděl, jaká bude reakce na Gerea v této roli,“ uvedl zdroj. „Věděl, že to bude směšné, ale když už to podepsal, nemohl jen tak odejít. Věděl, že kdyby to udělal, už nikdy by v Hollywoodu nepracoval.“

Původně se měl film natáčet v Izraeli. Nakonec bylo rozhodnuto, že je to nepraktické, protože Izrael nemá žádné budovy starší než Římská říše. Uvažovalo se o Maroku a Tunisku, než se rozhodli pro Itálii.

NatáčeníEdit

Natáčení začalo v květnu 1984 v Anglii, v té době byl rozpočet 23 milionů dolarů. Lokace zahrnovaly Materu a Craco, obě v Basilicatě, a Campo Imperatore v Abruzzách, údolí Lanaitto (Oliena) na Sardinii v Itálii a v Pinewood Studios v Anglii.

Natáčení bylo náročné. Beresford i Gere onemocněli virózou. Komparzisté stávkovali za vyšší platy. Mnoho lokací bylo odlehlých. Použitý scénář byl devátou pracovní verzí.

„“Normálně, když točíte obyčejný film a zhorší se počasí, řeknete si: „No dobře, budeme točit zítra,“ řekl Beresford. „Ale když tam máte dva tisíce komparzistů a najednou začne sněžit – jako se to stalo u nás – je zbytečné říkat: Nemůžu v tomhle natáčet. Musíte, protože ty lidi už nedostanete zpátky.“

Podle jedné zprávy „Gere věděl, že ho Beresford chce vyměnit, a to způsobilo na place dost třenic. Beresford si ve scénách, kde se Gere neobjevuje, dělal, co chtěl, a Gere si ve svých scénách dělal, co chtěl. Film skončil jako mnohamilionový vtip, který všichni považují za vtipný, kromě lidí, kteří ho natočili, a investorů z Paramountu.“

Beresford později řekl: „Scénář Krále Davida prostě nikdy nebyl správný. Začali jsme špatně a pak se z toho stal katalog katastrof. Opravdu nevím, jak jsem se do takového zmatku zapletl – připadal jsem si jako kapitán Titaniku, který míří ke kritickému ledovci a já do něj narazil. Bylo to nevyhnutelné.“