Kráter Vredefort, Svobodný stát, Jihoafrická republika. Kredit: NASA

Největší ověřený impaktní kráter na Zemi

Kráter Vredefort je největší ověřený impaktní kráter na Zemi. Nachází se v dnešní provincii Svobodný stát v Jihoafrické republice a to, co z něj zbylo, je vzdáleno více než 300 km od doby jeho vzniku.

Je pojmenován podle města Vredefort, které se nachází nedaleko jeho středu. Přestože samotný kráter je již dávno snesen, je známý jako Vredefortský dóm nebo Vredefortská impaktní struktura, kterou jsou zbývající geologické struktury v jeho jádru.

Stáří kráteru se odhaduje na 2,023 miliardy let (± 4 miliony let), přičemž k impaktu došlo v období paleoproterozoika. Je to druhý nejstarší známý kráter na Zemi.

V roce 2005 byl Vredefortský dóm pro svou geologickou zajímavost zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Kde se nachází nejstarší impaktní kráter na světě?

Kráter Vredefort se nachází v Jihoafrické republice.

Jak velký je Vredefortův kráter?

Vredefortův impaktní kráter je největším místem dopadu asteroidu s odhadovaným počátečním průměrem 300 kilometrů, po kterém jsou stále viditelné stopy na zemském povrchu.

Kdo objevil Vredefortův kráter?

Před dvaceti lety dnešní profesor západních věd o Zemi poprvé navštívil jádro impaktního kráteru Vredefort v Jihoafrické republice a objevil něco, o čem tvrdil, že jsou to poslední zbytky magmatického moře, které se v kráteru o šířce 300 kilometrů vytvořilo před více než 2 miliardami let.

Kráter Vredefort Vznik a struktura

Předpokládá se, že asteroid, který narazil do Vredefortu, byl jedním z největších, jaké kdy dopadly na Zemi (přinejmenším od hadského eonu před asi čtyřmi miliardami let), a předpokládá se, že měl průměr asi 10-15 km

Hlavní kráter má podle měření průměr asi 300 km, ale je erodovaný. Byl by širší než Sudburská pánev 250 km (160 mil) a kráter Chicxulub 180 km (110 mil). Výsledný útvar, „Vredefortský dóm“, se skládá z malého prstence kopců o průměru 70 km (43 mil) a je pozůstatkem dómu, který vznikl po srážce obnovou kamene pod místem dopadu.

Odhaduje se, že stáří kráteru je 2 02 300 miliard let (± 4 miliony let). Je to druhý nejstarší známý kráter na Zemi, o něco méně než 300 milionů let mladší než kráter Suavjärvi v Rusku. Naproti tomu efekt Sudbury Basin je asi o 10 % starší (1 849 miliard let).

Původně se předpokládalo, že kopule ve středu kráteru vznikla sopečnou erupcí, ale v polovině 90. let 20. století se objevily důkazy, že se jedná o místo velkého úderu bolidu, protože v korytě nedaleké řeky Vaal byly nalezeny výmluvné kužely úlomků.

Místo kráteru je jedním z mála kráterů na Zemi, které mají více prstenců, ačkoli jsou nejvýraznější ve sluneční soustavě. Kráter Valhalla na Jupiterově měsíci Callisto je zřejmě nejvýraznějším příkladem. Nachází se zde také pozemské Slunce. Většina vícekruhových kráterů na Zemi byla zničena geologickými procesy, jako je eroze a tektonické desky.

V průběhu 250 milionů let mezi 950 a 700 miliony let před dopadem Vredefortu došlo vlivem těchto procesů k pokřivení Witwatersrandské pánve.

Povrchové lávy Ventersdorpu a Transvaalské nadskupiny byly také pokřiveny vznikem 300 km (190 000 mil) dlouhého kráteru mezi 700 a 80 miliony let před dopadem meteoritu. Horniny jsou nyní částečně seskupeny kolem centra kráteru, přičemž nejmladší horniny Witwatersrandu tvoří půlkruh o délce 25 mil. Horniny Witwatersrandu obsahují několik vrstev (např. kvarcity a páskované železité kameny) sedimentů, které byly velmi silné, náchylné k erozi a tvoří výrazný oblouk kopců na satelitním snímku výše na severozápadě. Za horninami Witwatersrandu následují ve vzdálenosti asi 35 km od středu lávy Ghaapských dolomitů a Pretorijské podskupiny, které dohromady tvoří 25 až 30kilometrový řetězec, a Transvaalská podskupina, tvořená malou tlupou hornin Dolomitů a Dolomitů a Pretorií.

Přibližně od poloviny podskupiny Pretoria kolem středu kráteru je pořadí hornin obrácené. Ghaapské dolomitové pásmo se vynořuje od středu ve vzdálenosti 60 km (37 mil) směrem navenek, kde býval okraj kráteru, následuje Ventersdorpský lávový oblouk, za nímž Witwatersrandské horniny tvoří nyní ve vzdálenosti 80-120 km (50 a 75 mil) od jádra přerušený výchozový oblouk. Nejznámější je skupina Johannesburg, protože právě zde bylo v roce 1886 objeveno zlato. Je tedy možné, že nebýt dopadu Vredefortu, toto zlato by nikdy nebylo objeveno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.