Existuje pět hlavních kružnic zeměpisné šířky, uvedených níže od severu k jihu. Poloha rovníku je pevná (90 stupňů od osy zemské rotace), ale zeměpisné šířky ostatních kružnic závisí na sklonu této osy vůči rovině zemské dráhy, a nejsou tedy dokonale pevné. Níže uvedené hodnoty platí pro 25. březen 2021:
- polární kruh (66°33′48,5″ s. š.)
- obratník Raka (23°26′11,5″ s. š.)
- rovník (0° zeměpisné šířky)
- obratník Kozoroha (23°26′11″ s. š.).5″ j. š.)
- Antarktický kruh (66°33′48,5″ j. š.)
Tyto kruhy zeměpisné šířky, s výjimkou rovníku, označují rozdělení mezi pěti hlavními zeměpisnými pásmy.
RovníkEdit
Rovník je kružnice, která je stejně vzdálená od severního a jižního pólu. dělí Zemi na severní a jižní polokouli. z rovnoběžek neboli kružnic zeměpisné šířky je nejdelší a je to jediná „velká kružnice“ (kružnice na povrchu Země se středem ve středu Země). Všechny ostatní rovnoběžky jsou menší a jejich středem je pouze zemská osa.
Equator
Polární kruhyEdit
Polární kruh je nejjižnější zeměpisná šířka na severní polokouli, na které může Slunce zůstat nepřetržitě nad nebo pod obzorem po dobu 24 hodin (při červnovém, resp. prosincovém slunovratu). Podobně antarktický kruh označuje nejsevernější zeměpisnou šířku na jižní polokouli, na které může Slunce zůstat nepřetržitě nad nebo pod obzorem po dobu 24 hodin (při prosincovém, resp. červnovém slunovratu).
Šířka polárních kruhů je rovna 90° minus sklon zemské osy.
 Arktický kruh |
 Antarktický kruh |
Tropický kruh kruhyEdit
Obratník Raka a obratník Kozoroha označují nejsevernější a nejjižnější zeměpisnou šířku, v nichž lze pozorovat Slunce přímo nad hlavou (při červnovém, resp. prosincovém slunovratu).
Šířka tropických obratníků se rovná sklonu zemské osy.
 Tropický obratník Raka |
 . Tropikum Kozoroha |
Pohyb tropické a polární kružniceUpravit
Podle definice závisí poloha obratníku Raka, obratníku Kozoroha, polárního kruhu a antarktického kruhu na sklonu zemské osy vzhledem k rovině oběžné dráhy kolem Slunce („šikmost ekliptiky“). Kdyby byla Země „kolmá“ (její osa by byla v pravém úhlu k rovině oběžné dráhy), neexistovaly by polární, antarktický ani tropický kruh: na pólech by Slunce vždy kroužilo podél obzoru a na rovníku by Slunce vždy vycházelo na východ, procházelo přímo nad obzorem a zapadalo na západ.
Polohy tropických a polárních kruhů nejsou pevné, protože osový sklon se pomalu mění – jde o složitý pohyb podmíněný superpozicí mnoha různých cyklů (některé z nich jsou popsány níže) s krátkými až velmi dlouhými periodami. V roce 2000 n. l. byla střední hodnota sklonu přibližně 23° 26′ 21,406″ (podle IAU 2006, teorie P03).
Hlavní dlouhodobý cyklus způsobuje, že axiální sklon kolísá mezi přibližně 22,1° a 24,5° s periodou 41 000 let. V současné době průměrná hodnota sklonu klesá přibližně o 0,468″ za rok. V důsledku toho se (přibližně a v průměru) tropické kruhy posouvají směrem k rovníku (a polární kruhy směrem k pólům) o 15 metrů za rok a plocha tropů se zmenšuje o 1 100 km2 za rok.
Zemský axiální sklon má další krátkodobější výkyvy způsobené nutací, z nichž hlavní člen s periodou 18,6 roku má amplitudu 9,2″ (což odpovídá téměř 300 metrům na sever a na jih). Existuje mnoho menších členů, které mají za následek různé denní posuny o několik metrů v libovolném směru.
Nakonec rotační osa Země není v Zemi přesně fixována, ale podléhá malým výkyvům (řádově 15 metrů), tzv. polárním pohybům, které mají malý vliv na tropy a polární kruhy a také na rovník.
Krátkodobé výkyvy v řádu dnů nemají přímý vliv na polohu krajních zeměpisných šířek, v nichž se Slunce může objevit přímo nad hlavou nebo v nichž je možný 24hodinový den nebo noc, s výjimkou případů, kdy k nim skutečně dochází v době slunovratů. Spíše způsobují teoretické posunutí rovnoběžek, k němuž by došlo, kdyby se daný sklon osy udržoval po celý rok.
Ostatní planetyUpravit
Tyto kruhy zeměpisných šířek lze definovat i na jiných planetách s osovými sklony vzhledem k jejich oběžným rovinám. U objektů, jako je Pluto s úhlem sklonu větším než 45 stupňů, budou tropické kružnice blíže k pólům a polární kružnice blíže k rovníku.