Příčiny záchvatů paniky mohou být různé, od citlivosti na úzkost až po faktory prostředí. Ať už je spouštěčem cokoli, má smysl vyhledat odbornou pomoc, protože tyto epizody mohou mít dopad i na fyzické zdraví.
Roshan seděl v taxíku, když náhle pocítil silnou vlnu strachu. Čtyřiatřicetiletý muž si na okamžik myslel, že má infarkt. Cítil, že dýchá mělce, a rychle řekl řidiči, aby ho odvezl do nemocnice. Když tam dorazil, zjistil, že není schopen pohybu a srdce mu buší jako o závod.
Překvapilo ho však, když mu lékaři řekli, že to, co měl, byl záchvat paniky. Kromě zvýšení krevního tlaku bylo jeho srdce v pořádku. Róšan nikdy předtím záchvat paniky neměl a hlavně nevěděl, co ho způsobuje. Díky tomuto zážitku se však začal bát sedět v taxíku. Další záchvat paniky přišel po měsíci, když pracoval v kanceláři. Roshan si to začal stále více uvědomovat a začal se vyhýbat chození na veřejnost ze strachu, že ho dostane před lidmi.
„Největším důsledkem záchvatů paniky nebo panické poruchy je strach z neznámého. Pacienti většinou nevědí, co je spouštěčem, a aby se vyhnuli „trapasu“, začnou omezovat svůj společenský život,“ říká doktorka Roshni Singhová, všeobecná lékařka a poradkyně z Indore. Zatímco většina lidí nemá více než jeden nebo dva záchvaty paniky, někteří je dostávají často. „Je to téměř jako situace „catch-22″, záchvat paniky ve vás vyvolává strach, že ho dostanete znovu, a to někdy frekvenci ještě zvyšuje,“ říká.

PROČ MÁM?“
Existuje mnoho důvodů, proč lidé mohou dostat záchvat paniky. „Osobnostní rys „neuroticismus“ (negativní afektivita, tj. náchylnost k prožívání negativních emocí) je vysoce rizikovým faktorem pro vznik panické ataky. Lidé, kteří mají vysokou míru „citlivosti na úzkost“, jsou také náchylnější ke vzniku záchvatů paniky. Vysoká úroveň úzkostné citlivosti předpovídá vznik záchvatů paniky během stresového období. Citlivost na úzkost je rys podobný přesvědčení, že určité tělesné příznaky by měly škodlivé následky,“ říká Dr. Aarushi Dewan, klinická psycholožka ze superspecializované nemocnice Aakash Healthcare v Novém Dillí.
Zvýšená aktivita v amygdale v předním mozku hraje ústřední roli při záchvatech paniky. „Záchvaty paniky mohou vyvolat také faktory prostředí jako interpersonální stresory: úmrtí v rodině, jakýkoli traumatický zážitek, velká životní změna nebo stresory související s fyzickou pohodou,“ dodává. Záchvat paniky uvádí tělo do režimu „bojuj nebo uteč“. I když tedy nemusíte být v nebezpečí, v těle působí adrenalin, který způsobuje, že se cítíte ve stresu, ale ne v pohybu.

„Upřímně jsem měl pocit, že umírám,“ říká Roshan. Přemlouván přáteli a rodinou se rozhodl vyhledat pomoc. „U pacientů s mírnými příznaky může stačit samotná psychoterapie. U pacientů se středně závažnými až závažnými příznaky je obvykle nutná kombinace terapie i léků,“ říká doktor Manish Jain, konzultant psychiatrie v BLK Super Speciality Hospital v Novém Dillí. Jain doporučuje vyhledat pomoc zejména proto, že to může mít vliv i na fyzické zdraví. „U pacientů s již existujícími plicními chorobami (astma, CHOPN, sezónní astma), GERD (reflux kyseliny), hypertenzí a cukrovkou se mohou jejich fyzické nemoci zhoršit, pokud mají současně panickou poruchu. Pokud a dokud není panická porucha léčena, nemusí fyzický stav adekvátně reagovat na terapii,“ říká.
SYMPTOMY
– Palpitace a zvýšená srdeční frekvence
– Pocit dušení
– Chvění nebo třes
– Dušnost nebo pocit dušení
– Nepříjemné pocity na hrudi
– Nevolnost nebo břišní potíže
– Pocit závratě, nejistoty, závratě nebo mdloby
– Zimnice nebo pocity horka
– Nadměrný strach ze smrti
– Nadměrné pocení
– Strach ze ztráty kontroly nebo „zbláznění se“
– Ztráta kontroly nebo „zbláznění se“
. Parestézie (pocity znecitlivění nebo brnění)
– Derealizace (pocity nereálnosti) nebo depersonalizace (odtržení od sebe sama)
Mluvit o tom
Většina lidí se o tom stydí mluvit. Jako Reena Kapoor, která provozuje vlastní startup. „Když pro vás pracují lidé, máte pocit, že kvůli něčemu takovému, jako je záchvat paniky, byste vypadali jako slaboch“. Ale tak to není. Záchvat paniky nemá nic společného s pocitem slabosti nebo síly. Navíc přítel nebo vrstevník může dokonce pomoci zmírnit příznaky.
„Pokud člověka při záchvatu paniky doprovází bezpečná osoba, pravděpodobně se u něj projeví snížená úzkost, snížené fyziologické vzrušení ve srovnání s někým, kdo je sám,“ říká Dewan. „Přátelé nebo vrstevníci by měli zajistit, aby pacient nezůstal sám a byl po celou dobu někým doprovázen. Přimět člověka uprostřed záchvatu, aby se soustředil na své dýchání, přemístit ho na klidné místo s lepším přístupem vzduchu, poskytnout mu jemnou masáž hlavy a rukou a zdůraznit, že je v bezpečí, by se ukázalo pro pacienta jako velmi prospěšné.“
Nejdůležitější je, aby lidé, kteří trpí panickou poruchou, věděli, že je léčitelná. „Kognitivně-behaviorální terapie, relaxační techniky a léky mohou urazit dlouhou cestu.“
PODPORA Záleží
Pokud prochází záchvatem paniky v doprovodu bezpečné osoby, je pravděpodobné, že se u něj sníží úzkost, sníží se fyziologické vzrušení ve srovnání s někým, kdo je sám. Aakash Dewan říká: „Přátelé nebo vrstevníci mohou zajistit, že pacient nezůstane sám. Přítel může pacienta požádat, aby se soustředil na své dýchání, přesunout ho na klidné místo s lepším přístupem vzduchu, poskytnout mu jemnou masáž hlavy a rukou a zdůraznit, že je v bezpečí. To se může ukázat jako velmi prospěšné pro pacienta.“
.