Demence mé matky začala velmi náhle, jen několik měsíců poté, co jí bylo 65 let. Běžně jsme ji vídali asi jednou týdně, někdy každý druhý týden. Byla naprosto samostatná, normální a funkční (nebo jsme si to alespoň mysleli). Řídila auto, vedla aktivní společenský život, sama hospodařila s financemi, žila sama jako každá jiná 65letá žena.
Jednoho večera loni v květnu nám zavolala její kamarádka, že nepřišla na večerní hru a celý den nezvedala telefon. Nechali jsme správce bytu odemknout její dveře a kamarádka ji našla v bezvědomí v posteli. Několikrát zašpinila matraci a trvalo asi 20 minut, než se jí podařilo posadit. To už jsme přijeli my a odvezli ji na pohotovost. Na posledních pár dní si vůbec nepamatovala, nevěděla, jak se jmenuje ani kolik jí je, ale znala mě a mého manžela. Byla strašně zmatená a pořád se ptala, kde je. Udělali jí všechna dostupná vyšetření, CT, magnetickou rezonanci, EEG a všechna byla v pořádku. V nemocnici strávila 8 děsivých dní! Procházela halucinacemi, plakala, celý den opakovala náhodná slova, dva dny zírala do prázdna, v jednu chvíli začala plakat a křičet a mluvit španělsky! Přitom španělsky vůbec neumí! Osmý den dostala masivní záchvat a byla převezena na jednotku intenzivní péče. Druhý den ráno, když se probudila, byla zase úplně normální! Po dvou dnech ji propustili.
Přivezli jsme ji k nám domů, aby se zotavila. Až ráno poté, co jsme ji dostali domů, jsme si uvědomili, že není v pořádku! Zdálo se, že si z posledního roku nic nepamatuje. Přesně tak, jak jsi to říkala u své maminky. Přísahala, že děti vypadají jinak (starší), že její vlasy vypadají jinak, než si pamatuje. Také měla problémy s krátkodobou pamětí. Nové informace si pamatovala jen několik dní, pak už byly pryč. Asi po 20 dnech jsme ji vzali na kontrolu k neurologovi, kde jí udělali vyšetření MME. Prošla na výbornou. Všem ostatním se zdála naprosto normální, ale během několika následujících týdnů jsme si všimli drobností, které by nikdo nepoznal, kdyby s ní denně nemluvil. Neměla pojem o čase. Říkala, že se něco stalo včera, i když to bylo ve skutečnosti před měsícem. Dlouho se nesprchovala, neplatila včas účty, utrácela peníze, které neměla. Bylo to s ní čím dál horší.
Prostě jsme ji pořád vraceli k neuroložce, až ji poslali na neurologický test Phych, byly to dva, dvouhodinové testy ve dvou různých dnech, kde porovnávali její odpovědi. Už je to 8 měsíců a konečně jsme dostali diagnózu vaskulární demence. Doktorka říkala, že se to pravděpodobně „vařilo“ dlouho a něco to spustilo. Po několika měsících jsme zjistili, že chodila ke dvěma různým lékařům a do čtyř lékáren! Brala troj- až čtyřnásobek běžné dávky asi devíti různých léků a ke všemu je diabetička druhého typu a zřejmě zapomněla, jak si vypočítat dávky inzulínu. V měsících, které předcházely jejímu kolapsu, užívala čtyřnásobek běžného množství inzulínu. Také užívala super vysoké dávky Xanaxu, Vicodinu a dvou různých svalových relaxancií.
Když jsme hlouběji prozkoumali její život a finance, zjistili jsme, že za posledních dvanáct měsíců utratila přes 4 000 dolarů za QVC a HSN. Její přátelé nám také vyprávěli o věcech, kdy se zdálo, že se ztrácí a je zmatená, a dokonce několikrát upadla a donutila je přísahat, aby to neříkali její rodině!“
Viděli jsme ji téměř každý týden a nikdy jsme neměli ani tušení! Stala se mistryní ve skrývání svých problémů s pamětí a zmatenosti. Nyní její krátkodobá paměť trvá jen asi 30 minut, pak se znovu zeptá na stejnou otázku nebo znovu vypráví stejný příběh. Nedokáže si vzpomenout, že je nemocná. Takže je hodně naštvaná a zmatená, proč má domácí zdravotní asistentku. Její stav se velmi rychle zhoršil.
Hádám, že smyslem tohoto velmi velmi dlouhého příspěvku 🙂 bylo podělit se s vámi o naši zkušenost a ukázat, že je velmi pravděpodobné, že vaše maminka má problémy už dlouho a jen to dospělo do bodu, kdy už to nedokáže skrývat. Pátrejte dál a tlačte na lékaře! Neznají ji tak jako vy a nezajímají se o ni tak jako vy. Musíte je donutit, aby našli odpověď.
Vím, že v jejím mladém věku je to nesmírně těžké. Doufám pro vás a vaši maminku, že je to něco vratného, ale pokud ne, našli jste dobré místo pro podporu! Přeji vám to nejlepší!

.