Odůvodnění

Federální politika vůči indiánům v letech 1870-1900 znamenala odklon od dřívější politiky, které dominoval odsun, smlouvy, rezervace a dokonce válka. Nová politika se zaměřovala zejména na rozbití rezervací udělováním přídělů půdy jednotlivým indiánským obyvatelům. Velmi upřímně uvažující jedinci se domnívali, že pokud člověk přijme bělošský oděv a způsoby života a bude zodpovědný za své vlastní hospodářství, postupně upustí od své indiánskosti a asimiluje se mezi obyvatelstvo. Pak by již nebylo nutné, aby vláda paternalisticky dohlížela na blahobyt indiánů a poskytovala jim skromné renty, které jako by je udržovaly v podřízeném a chudém postavení.

8. února 1887 přijal Kongres Dawesův zákon, pojmenovaný po jeho autorovi, senátorovi Henry Dawesovi z Massachusetts. Tento zákon, známý také jako General Allotment Act, umožňoval prezidentovi rozdělit rezervační půdu, která byla ve společném vlastnictví členů kmene, na malé příděly, jež měly být rozděleny jednotlivcům. Domorodým Američanům zapsaným v kmenovém seznamu tak byly přiděleny příděly půdy v rezervaci. „Každé hlavě rodiny jednu čtvrtinu sekce, každé svobodné osobě starší osmnácti let jednu osminu sekce, každému osiřelému dítěti mladšímu osmnácti let jednu osminu sekce a každé další svobodné osobě mladší osmnácti let, která nyní žije nebo se může narodit před datem vydání prezidentova příkazu k přidělení pozemků zahrnutých do rezervace, jednu šestnáctinu sekce…“.“

Odstavec 8 zákona specifikoval skupiny, které měly být ze zákona vyňaty. Uvádělo se v něm, že „ustanovení tohoto zákona se nevztahují na území obývané Čerokeji, Kreeky, Čoktawy, Chickasaws, Seminoli a Osage, Miamies a Peorias a Sacs and Foxes v Indiánském teritoriu, ani na žádnou z rezervací národa Seneca newyorských Indiánů ve státě New York, ani na ten pruh území ve státě Nebraska, který na jihu sousedí s národem Siouxů“.“

Následující události však ustanovení zákona rozšířily i na tyto skupiny. V roce 1893 prezident Grover Cleveland jmenoval Dawesovu komisi, která měla vyjednávat s Čerokíji, Kreeky, Čoktawy, Chickasawy a Seminoli, kteří byli známí jako Pět civilizovaných kmenů. Výsledkem těchto jednání bylo přijetí několika zákonů, které příslušníkům Pěti civilizovaných kmenů přidělovaly podíl na společném majetku výměnou za zrušení jejich kmenových vlád a uznání státních a federálních zákonů.

Pro získání přidělené půdy se příslušníci museli zapsat u Úřadu pro indiánské záležitosti. Po zapsání se jméno jednotlivce dostalo na „Dawesovy seznamy“. Tento proces pomáhal BIA a ministru vnitra při určování způsobilosti jednotlivých členů k rozdělení půdy.

Účelem Dawesova zákona a následných zákonů, které rozšiřovaly jeho původní ustanovení, byla údajně ochrana vlastnických práv indiánů, zejména během pozemkových horeček v 90. letech 19. století, ale v mnoha případech byly výsledky značně odlišné. Půda přidělená indiánům zahrnovala pouštní nebo téměř pouštní pozemky nevhodné pro zemědělství. Techniky soběstačného hospodaření se navíc značně lišily od jejich kmenového způsobu života. Mnozí indiáni se zemědělství věnovat nechtěli a ti, kteří chtěli hospodařit, si nemohli dovolit nářadí, zvířata, osivo a další potřeby potřebné k zahájení činnosti. Problémy byly také s dědictvím. Malé děti často zdědily pozemky, na kterých nemohly hospodařit, protože byly poslány do internátních škol. Problém způsobovalo také více dědiců; když příděl zdědilo několik lidí, velikost pozemků se stala příliš malou pro efektivní hospodaření.

Dokumenty zde uvedené zahrnují mapy indiánského území před a po přijetí Dawesova zákona a dva dokumenty z 21stránkové žádosti o zápis amerického humoristy Willa Rogerse.

Resources

Kelly, Lawrence C. Federal Indian Policy. New York: Chelsea House Publishers, 1990.

Dokumenty

Mapa indiánského území
(Oklahoma), 1885

Klikněte pro zvětšení

National Archives and Records Administration
Records of the General Land Office
Record Group 49

Mapa indiánského území
(Oklahoma), 1891

Klikněte pro zvětšení

National Archives and Records Administration
Records of the General Land Office
Record Group 49

Klement V. and William P. Rogers‘ Application
For Enrollment in the Five Civilized Tribes

Click to Enlarge

Svědectví Clementa V. Rogerse, 22. října 1900 (strana 3)

Žádost Williama P. Rogerse o příděl a usedlost (strana 5)

.