Když jste elita, jste terčem. Kritici se vrhají na každou chybu a karikatury jsou vždy přehnané. S tím se Harvard Business School potýká každý den. Na západ od Shad Hall veřejnost vnímá harvardské MBA jako chráněné 1 %: namyšlené showboaty a bezstarostné hrdlořezy – naleštěné a privilegované dědice, kteří se protloukají životem. Představují si exkluzivní klub, jehož členové jsou posedlí image a neustále se navzájem poměřují.

V jejich představách je úspěch harvardských MBA předem daný. Jsou to vyvolení, kteří udělali všechny správné kroky a zaškrtli všechny správné kolonky. To z nich dělá zasvěcené, kteří vždy dostanou pozvánku nebo budou povýšeni. Věří, že rodokmen HBS jim reflexivně poskytuje jistotu, postavení a vliv. Představují si, že je to cesta, která končí tím, že absolventi na setkáních cinkají šampaňským, vyprávějí o svých úspěších a vypisují velké šeky.

„KAŽDÝ NA NĚČEM PRACUJE“

Skutečnost je taková, že Harvard Business School není ani odpočívadlo pro diletanty, ani párty autobus pro šéfy hedgeových fondů. Naopak, je to tvůrčí nervové centrum, které využívá talent, rozněcuje tvůrčí impulsy a testuje přesvědčení. Je to místo, které rozvíjí vášeň, cílevědomost a snahu s posláním využívat komerční koncepty k dosažení mezinárodního dopadu.

Triston Francis, spoluprezident ročníku 2019, přirovnává HBS k lupě. „Ať už budete mít jakýkoli dopad, rozsah a platforma vám umožní posunout ho ještě dál.“

Třída Harvard Case. ©Natalie-Keyssar

Nenechte se mýlit: studenti HBS MBA jsou neúnavná parta, skeptická vůči konvencím, otevřená návrhům a věčně hledající další změnu hry. To je jeden z aspektů kultury HBS, který zaujal Sanu Mohammedovou, absolventku z roku 2019 a konzultantku společnosti Bain.

„Každý, koho znám, na něčem pracuje,“ řekla letos na jaře P&Q. „Mohou pracovat na startupu nebo individuálním projektu nebo navštěvovat co nejvíce kurzů. Dělají něco, co je intelektuálně zaměstnává a pohání. To je samo o sobě tak jedinečné. Pro lidi je velmi snadné být samolibý, ale já tady žádnou samolibost nevidím.“

PŘÍPRAVA NA BANKOVNICTVÍ…PROSTŘEDNICTVÍM BALETU

V Aldrich Hall nenajdete mnoho lidí s modrou krví nebo rádoby Gekka. Faktem je, že studenti HBS téměř neodpovídají žádnému typu, říká Tabitha Strobelová, absolventka z roku 2018, která nastoupila do newyorské pobočky McKinsey. V její třídě byla například „prvotřídní gymnastka, která zpívala operní hudbu, a komik, který vedl tři hodiny fitness denně“. Její spolužák – a kolega z McKinsey – Andrew Tingley nazývá své vrstevníky „jedněmi z největších talentů a nejrozmanitějších perspektiv, s jakými jsem se kdy setkal“. Při pohledu na ročník 2021 je zřejmé, že jdou v jejich stopách.

Třeba Mark Giragosian. Na první pohled je ztělesněním stereotypního prvního ročníku HBS. Giragosian, který vystudoval ekonomii a s vyznamenáním absolvoval Northwestern University, strávil čtyři roky v investičním bankovnictví a private equity. Jako člen tříčlenného týmu položil základy pro akvizici zdravotnické firmy. Brzy poté stál v čele iniciativ, díky nimž se na výplatní listině jeho zaměstnavatele objevilo 50 lidí. Kde tedy získal odvahu vyniknout v bankovnictví?

Balet.

Giragosian strávil osm let v baletu Joffrey, kde v roce 2009 získal stříbrnou medaili na Mezinárodní baletní soutěži v New Yorku. Během této doby účinkoval ve více než 40 domácích i mezinárodních inscenacích – v posledních letech svého působení v souboru vyvažoval náročné studium. I nyní působí ve správní radě Joffrey Ballet. I když Giragosian nakonec dal přednost investování před svým uměním, věří, že ho baletní průprava připravila na hvězdné působení na Harvard Business School.

„Tanec a investování jsou na první pohled velmi odlišné profese,“ přiznává. „Překonávání překážek, kterým jsem čelil v baletní kariéře, však vyžadovalo vypěstování mnoha vlastností, které byly neocenitelné v mé druhé kariéře, včetně disciplíny, přizpůsobivosti, kreativity, empatie a schopnosti pracovat v týmu.“

Ikonická Bakerova knihovna na Harvard Business School

OD NEBESKÝCH DRONŮ K RAKETOVÝM LODÍM

Zatímco Giragosian usiloval o velikost, několik jeho spolužáků dosáhlo na nebe… doslova. Sebastian Fischer pracoval ve společnosti Amazon jako vedoucí systémový inženýr prvního doručovacího dronu pro spotřebitele Amazon Prime. V této roli byl zodpovědný za stanovení velikosti motoru a baterie a za dohled nad letovými testy, aby bylo zajištěno, že dron urazí 15 mil za méně než 30 minut. Ambice Elizabeth Breiterové sahaly až za oblohu a do vesmíru. Jako vedoucí analytička ve společnosti SpaceX dohlížela na vývoj dodavatelského řetězce, který by mohl „dopravovat“ astronauty do vesmíru. Zároveň pomáhala Bangladéši vypustit do vesmíru jeho první komunikační satelit. To není špatné na ženu, které učitelka v páté třídě řekla, že z ní nikdy nebude nic víc než „průměrná trojka“ – což ji přimělo stát se špičkovou studentkou a trojnásobnou sportovkyní.

„Nyní zažehávám skrytý potenciál, abych lidem umožnila představit si svou budoucnost bez omezení,“ píše. „Věřím, že vytváří platformu pro přeměnu nepřízně osudu v příležitost k růstu a umožňuje každému člověku přidat světu svou jedinečnou hodnotu. Násobení tohoto efektu bude generacím dodávat sílu k neustálému pokroku.“

Ronnie Wimberley, detroitský rodák z vojenské rodiny, také odpovídá tradičnímu profilu obchodní školy. Vystudoval ekonomii na Dukeově univerzitě a pracoval jako konzultant pro společnost Bridgespan Group. Jako „barevný queer člověk“, jak sám sebe označuje, se často ocitá sám, pokud jde o jeho původ a perspektivu. Je to mezera, jak říká, kterou využívá pro větší dobro všech.

„Vždy jsem se snažil… posílit instituce tím, že je zpřístupním různým a marginalizovaným lidem. U jednoho předchozího zaměstnavatele jsem úzce spolupracoval s vedením kanceláře na definování strategie, jak lépe začlenit rozmanitost a inkluzi do chodu firmy. Využil jsem svůj jedinečný soubor zkušeností v rámci firmy k prosazení souboru organizačních změn, které by pomohly zvýšit udržení, povýšení a začlenění zaměstnanců z různých prostředí… Tým vedení považoval tato doporučení za přesvědčivá a pracoval na vytvoření nové pozice na plný úvazek, na které bych mohl spolupracovat s vedením na dokončení budování strategie v celé Severní Americe.“

SELF-STARTERS AND PIONEERS

Ať prší nebo svítí, nikdy není špatná doba na absolvování Harvard Business School. Foto HBS

Na rozdíl od stereotypů pochází mnoho absolventů MBA na HBS také ze znevýhodněného prostředí. Když Tory Voightová vyrůstala, uklízela s maminkou doma a jako studentka Wellesley College měla dvě zaměstnání. Od té doby přešla do společnosti Google do týmu rozšířené a virtuální reality jako manažerka inženýrských programů. V květnu její tým vystoupil na pódium konference Google IO, aby předvedl svou nejnovější práci, kdy uživatelé mohou ve vyhledávači Google komunikovat s 3D modely. Google, stejně jako Harvard, pro ni nabízel řadu možností – takových, které vyžadovaly zkoumání a experimentování, aby se odemkly.

„Tento pocit zkoumání neznáma, rozšiřování našich znalostí o stále ještě vznikající technologii a prohlubování jejích schopností“ byl obohacující zkušeností, ale může být také chaotický,“ píše. „Nemusí existovat strukturované týmové operace nebo standardy spouštění, ale vyhrnete si rukávy a budujete to pomocí pokusů, omylů a zpětné vazby. Stejně jako u šachů nebo horolezectví si ten proces zamilujete.“

V jádru by se třída 2021 dala popsat jako samouci, vlastně průkopníci. Mallika Saharia získala ve svém posledním zaměstnání dvě vyznamenání: „nejmladší manažerka a první žena za 40 let existence firmy, která vedla uvedení do provozu a provoz nové výrobní linky za 100 milionů dolarů“. V Ghaně Abena Anima Nyantekyi Owusu spolupracovala s ministerstvem zdravotnictví, aby pomohla modernizovat nemocnice a zdravotní střediska. Ze stejného důvodu byla Cydni Williamsová pověřena pilotním spuštěním globálního marketingového programu ve společnosti Facebook – programu, který se rozšířil do sedmi funkcí a na čtyři kontinenty. Jako hostující přednášející na USC dostala Elizabeth Breiterová otázku, která ji skutečně zasáhla: „Jak často jste na schůzkách jediná žena?“ Když se dozvěděla, že méně než 10 % žen v jejím oboru se nakonec dostane do vedení, rozhodla se Breiterová něco změnit.

„Založila jsem organizaci s názvem „Future Female Leaders in Art, Mathematics, Engineering, and Science“ (FLAMES). Jsem nejvíce hrdá na to, že naše mladé ženy hrdě formují svou kariérní dráhu a veřejně sdělují svou vizi stát se budoucími vůdčími osobnostmi, zatímco my odstraňujeme statistiku a vytváříme startovací dráhu plnou příležitostí pro budoucí generace.“

Pro přístup k 8 podrobným profilům členek třídy přejděte na stranu 3.

Chcete-li si přečíst rozhovor s Chadem Loseem, výkonným ředitelem pro přijímací řízení a finanční pomoc, přejděte na strany 2-3.

.