Podle přehledu lékařské literatury publikovaného v Mayo Clinic Proceedings je třeba pečlivě zvážit možnosti léčby u pacientů, u nichž byla diagnostikována částečně zablokovaná krční tepna, ale bez příznaků, jako je miniinzult nebo přechodná slepota na jedno oko (amaurosis fugax), a doporučení učinit individuálně.

Karotické tepny spojují srdce a mozek v přední části krku. Ke stenóze dochází, když se tepny ucpou tukovými usazeninami. Může dojít k mozkové mrtvici. „Když se u pacientů zjistí ucpání, může dojít k reakci na kolenou,“ říká doktor Giuseppe Lanzino, neurochirurg z Mayo Clinic a hlavní autor přehledu výzkumu. „Reakce často zní: „Musíte na operaci.““

„Ucpání nemusí nutně znamenat, že pacient dostane mrtvici,“ říká doktor Lanzino. Částečné ucpání (více než 60 %) u pacientů bez příznaků s sebou nese riziko mrtvice asi 2 % ročně. Toto zvýšené riziko je třeba zvážit v porovnání s riziky a přínosy léčby.

Dr. Lanzino říká, že pacienti potřebují pečlivé multioborové vyšetření, aby se určila nejlepší možnost léčby, a léčba musí být individuální. Léčba může zahrnovat:

• Medikaci (protidestičková léčba) a léčbu rizikových faktorů. Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, obezita, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka a užívání tabáku.
• Karotidální endarterektomie, operace, při níž se otevře krční tepna a odstraní se tukové usazeniny.
• Karotidální angioplastika a stentování, kdy se do tříselné tepny zavede dlouhá dutá plastová trubička (katétr) a zavede se do zúžené krční tepny. Malý balónek na konci katétru se nafoukne, aby se zúžená tepna otevřela. Do tepny se vloží kovový stent, který zabrání jejímu dalšímu zúžení.

Dr. Lanzino spolupracoval s neurology kliniky Mayo Alejandrem Rabinsteinem, M.D., a Robertem D. Brownem, M.D., na přehledu nejnovějších studií zabývajících se medikamentózní, chirurgickou a endovaskulární léčbou stenózy krční tepny. Jejich závěry, publikované v dubnu 2009, zahrnují:

Chirurgický zákrok je nejlepší pro většinu pacientů s příznaky: U symptomatických pacientů se 70 až 99procentním uzávěrem krční tepny by měla být důrazně zvážena karotická endarterektomie. Rovněž by měla být zvážena u pacientů se stenózou 50 až 69 procent. Lékaři se shodují, že pro většinu pacientů se středně závažným až závažným ucpáním je operace nejbezpečnější a nejúčinnější léčbou, pokud ji provádí chirurgický tým, který má velmi nízkou míru komplikací.

Mezi příznaky stenózy krční tepny patří přechodná slepota jednoho oka, slabost nebo necitlivost ruky, nohy nebo obličeje nebo dočasná neschopnost mluvit či rozumět hovoru.

Angioplastika a stentování je možností pro symptomatické pacienty s vyšším rizikem: Pacienti se symptomy stenózy krční tepny, kteří mají jiná zdravotní rizika vylučující operaci, mohou být vhodnými kandidáty pro angioplastiku a stentování.

Volba léčby u asymptomatických pacientů je méně jasná: Většina pacientů s částečně zablokovanými krčními tepnami nemá žádné příznaky a nejlepší intervence zůstává sporná. Chirurgický zákrok je považován za standard, ale není jasné, zda operace přináší větší prospěch než angioplastika a stenting nebo samotná medikamentózní léčba (protidestičkové léky a agresivní korekce rizikových faktorů). Probíhají rozsáhlé studie, které mají určit nejúčinnější způsob léčby.

Rozlišování symptomatických a asymptomatických pacientů je zásadní: Pacienti jsou často diagnostikováni se stenózou karotické tepny poté, co navštíví lékaře kvůli závratím, rozmazanému vidění, plovákům v očích nebo generalizované slabosti. Ty se nepovažují za příznaky stenózy krční tepny, i když zobrazovací vyšetření prokáže přítomnost uzávěru.

Věk je důležitý při určování léčby: U pacientů starších 75 let, zejména u pacientů s jinými zdravotními potížemi, může riziko léčby stenózy krční tepny převýšit její přínos. U pacientů ve věku 80 let a starších má angioplastika a stentování vyšší riziko cévní mozkové příhody než chirurgický zákrok (karotická endarterektomie).

Níže je video na youtube s Dr. Lanzinem, který o studii hovoří.