Na Novém Zélandu byly nalezeny fosilie největšího papouška všech dob. Podle odhadů vážil asi 7 kg a byl tak více než dvakrát těžší než papoušek kākāpo, dosud největší známý papoušek.

Paleontologové pojmenovali nový druh Heracles inexpectatus, což odráží jeho neobvyklou velikost a sílu a nečekanou povahu nálezu.

Prof. Trevor Worthy z Flindersovy univerzity v Austrálii, hlavní autor výzkumu publikovaného v časopise Biology Letters, řekl: „Jakmile jsme se rozhodli, že jde o něco nového a zajímavého, bylo úkolem zjistit, z jaké čeledi pochází.“

„Protože dosud nebyli nalezeni žádní obří papoušci, nebyli papoušci v našem hledáčku – trvalo tedy nějakou dobu, než jsme všechny ostatní ptáky v podstatě odlišili od papoušků, abychom dospěli k závěru, že jedinečný soubor znaků je definitivní pro papouška.“

Paul Scofield, vedoucí kurátor přírodovědného oddělení Canterburského muzea, uvedl, že fosilie byla vykopána v roce 2008 a původně si tým myslel, že kosti jsou součástí obřího orla.

Kosti, které budou v listopadu vystaveny na výstavě, byly nalezeny v nalezišti zkamenělin z období raného miocénu, tedy asi před 19 miliony let, poblíž Saint Bathans ve středním Otagu na Novém Zélandu.

Ačkoli je dnes tato oblast velmi chladná a známá svým lyžováním, podle Scofielda tehdejší klima znamenalo, že papoušek mohl žít v blízkosti obřího jezera v rozmanitém subtropickém lese.

„Tehdy to bylo subtropické prostředí docela podobné severnímu Novému Jižnímu Walesu, a dokonce tam byla i podobná vegetace,“ řekl Scofield.

Podle něj váha papouška znamenala možnost, že byl nelétavý. Ačkoli není známa strava tohoto ptáka, Scofield poznamenal, že většina dnešních papoušků je vegetariánská.

„Ale jak se zvířata zvětšují, stávají se dravými,“ řekl. „Byl tak velký, že by denně potřeboval značné množství kalorií.“

Scofield uvedl, že existují i další příklady všežravých novozélandských papoušků, kteří se živí mořskými ptáky.

Ekosystémy na ostrovech často produkují velké, neobvyklé, často nelétavé ptáky – například kiwi na Novém Zélandu nebo dodo na Mauriciu. Na Novém Zélandu se díky jeho velké rozloze, složitému ekosystému a nedostatku predátorů vylíhlo obzvlášť velké množství takových druhů.

Daniel Field, aviární paleontolog z Cambridgeské univerzity, který se na výzkumu nepodílel, řekl: „Souvisí to s příchodem na místo, kde nejsou žádní suchozemští predátoři.

„Bohužel to může vést k tomu, že se zvířata stanou náchylnými k vyhynutí v případě, že se suchozemští predátoři objeví nebo vyvinou. Je to vzrušující zjištění a rádi bychom se o těchto vyhynulých ptácích dozvěděli více. Doufám, že se v budoucnu podaří najít další pozůstatky.“

Worthyho tým plánuje studovat zpěvné ptáky ze stejného období. „Zbývá popsat a světu odhalit několik skupin ptáků z fauny Saint Bathans, zejména jaké zpěvné ptáky jsme tehdy měli – pomáhají odhalit původ moderních endemických zpěvných ptáků, nebo ukazují bližší příbuznost s věcmi z Austrálie?“ řekl.

{{#ticker}}

{{vlevo nahoře}}

{{{vlevo dole}}

{{vpravo nahoře}}

{{{vpravo dole}}

{{#goalExceededMarkerPercentage}}

{{/goalExceededMarkerPercentage}}

{{/ticker}}

{{heading}}

{{#paragraphs}}

{{.}}

{{/paragraphs}}{{highlightedText}}

{{#cta}}{{text}}{{{/cta}}

Připomeňte mi v květnu

Budeme v kontaktu, abychom vám připomněli, že máte přispět. Zprávu ve své e-mailové schránce očekávejte v květnu 2021. Pokud máte jakékoli dotazy ohledně přispívání, kontaktujte nás.

• Sdílet na Facebooku
• Sdílet na Twitteru
• Sdílet e-mailem
• Sdílet na LinkedIn
• Sdílet na Pinterestu
• Sdílet na WhatsApp
• Sdílet na Messenger

.