V jiném případě byly zapáleny šaty pacienta.

Osm obětí bylo Vietnamců, pět Australanů, čtyři Řekové, jeden Turek a další dva neuvedeni.

Není jasné, kolik z těchto incidentů se stalo na Novém Zélandu, ale podle paní Hardingové je pravděpodobné, že žádný z nich neproběhl pod dohledem registrovaného lékaře.

„Jsme samosprávný regulační orgán a právě se snažíme stát se regulačním orgánem ministerstva zdravotnictví,“ říká Angie Hardingová.

„V rámci naší organizace máme klinické postupy a směrnice, do kterých je baňkování zahrnuto.“

Baňkování, jehož počátky sahají až do doby před naším letopočtem, spočívá v zahřívání vzduchu uvnitř pohárku a jeho přikládání na pokožku pacienta. Jak se vzduch ochlazuje, stahuje se, vysává krev na povrch a odstraňuje toxiny – podle jeho praktiků.

„Pokud máte vnitřní modřiny, může je to přivést na kůži, takže mohou odejít jako odpad,“ říká paní Hardingová. „Může také vynést ven toxiny. Hodně sportovců to dělá, pokud mají zatuhlé svaly.“

Mezi tyto sportovce patří olympijský plavec Michael Phelps a ragbyová hvězda Sonny Bill Williams, který se účastní tvrdé varianty zvané hijama cupping, která zahrnuje řezy do kůže.