Novému koronaviru trvalo jen několik měsíců, než zachvátil celý svět. Na celém světě zemřelo více než 2,5 milionu lidí, z toho 500 000 ve Spojených státech. Kolik jich ještě zemře, jak se jednotlivé země zotaví – odpovědi zůstávají s pokračujícím řáděním nemoci v nedohlednu. Historie však ukazuje, že pandemie v minulosti zásadním způsobem změnily podobu společnosti. Zemřely stovky milionů lidí. Padla impéria. Vlády se zhroutily. Celé generace byly vyhlazeny. Podívejte se, jak pandemie změnily svět.
ÚMRTÍ NA PANDEMIE, V ANTIQUITY
pandemie Justiniána
541-542 po Kr.Kr.
30 až 50 milionů
Antoninský mor
165-180 po Kr.
5 milionů
.
DĚJE VE STŘEDOVĚKU
Rozsah
odhad
černá smrt
75 až 200 milionů
velkých Londýnský mor
75 až 100 tisíc
Nový svět
smallpox
1520-neznámý
25 až 55 milionů
italský mor
1 milion
třetí Mor
12 milionů
Ruská chřipka
1 milion
Žlutý mor Horečka
Konec 19. století
150 tisíc
’10
’20
’30
’40
’50
’60
’70
’80
’90
’00
’10
Úmrtí v moderní době
Asijská chřipka
1 milionů
1918 chřipka
50 milionů
Hongkongská chřipka
1 milion
SARS
Méně než
1 tisíc
HIV/AIDS
1981-současná
35 milionů
Prasí chřipka
2009-neznámá
200 tisíc
MERS
Méně než
1 tisíc
Ebola
11 tisíc
COVID.19
2020-současný
O
2.5 milionů
(k 22. únoru)
Přibližně 500 tisíc
v USA.
ÚMRTÍ NA PANDEMIE, V ANTIQUITY
pandemie Justiniána
541-542 po Kr.Kr.
30 až 50 milionů
Antoninský mor
165-180 po Kr.
5 milionů
.
DĚJE VE STŘEDOVĚKU
Rozsah z
odhad
Černá smrt
75 až 200 milionů
Velký mor v Londýně
75 až 100 tisíc
Nový svět
smallpox
1520-neznámý
25 až 55 milionů
italský mor
1 milion
třetí Mor
12 milionů
Žlutá zimnice
Konec 19. století
150 tisíc
.
Ruská chřipka
1 milion
’10
’20
’30
’40
’50
’60
’70
’80
’90
’00
’10
Úmrtí v moderní době
Asijská chřipka
1 milionů
1918 chřipka
50 milionů
Hongkongská chřipka
1 milion
SARS
Méně než
1 tisíc
HIV/AIDS
1981-současných
35 milionů
Prasí chřipka
2009-neznámá
200 tisíc
MERS
méně než
1 tisíc
Ebola
11 tisíc
COVID-19
2020-současný
O 2.5 milionů
(k 22. únoru)
Přibližně 500 tisíc v USA.
1900 až
.
DETAIL
PODLE
ÚMRTÍ NA PANDEMIE, OD STAROVĚKU DO NOVOVĚKU
Antoninský mor
165-180 po Kr.D.
5 milionů
Nový svět
smallpox
1520-.neznámý
25 až 55 milionů
Ruská chřipka
1 milion
Třetí mor
12 milionů
Černá smrt
75 až 200 milionů
Italský mor
1 milion
Žlutá zimnice
Konec 19. století
150,000
Rozsah
odhad
Velký mor
v Londýně
75 000 až 100 000
Justiniánský mor
541-542 po Kr.D.
30 až 50 milionů
’10
’20
’30
’40
’50
’60
’70
’80
’90
’00
’10
Hongkongská chřipka
1 milion
SARS
Méně než 1,000
Prasí chřipka
2009-neznámá
200 000
Ebola
11,000
HIV/AIDS
1981-současnost
35 milionů
1918 chřipka
50 milionů
MERS
Méně než 1,000
COVID-19
20-současný
Přibližně 2.5 milionů
(k únoru. 22)
Asijská chřipka
1 milion
Přibližně
500 tisíc v USA.
PODROBNĚ
PODROBNĚ
ÚMRTÍ NA PANDEMII, OD STAROVĚKU DO NOVOVĚKU
Antoninský mor
165-180 po Kr.D.
5 milionů
Nový svět
smallpox
1520-.neznámý
25 až 55 milionů
Ruská chřipka
1 milion
Třetí mor
12 milionů
Černá smrt
75 až 200 milionů
Italský mor
1 milion
Žlutá zimnice
Konec 19. století
150,000
Rozsah
odhad
Justiniánská epidemie
541-542 po Kr.D.
30 až 50 milionů
Velký mor
v Londýně
75 000 až 100,000
’10
’20
’30
’40
’50
’60
’70
’80
’90
’00
’10
Ebola
11,000
SARS
Méně než 1,000
Asijská chřipka
1 milion
HIV/AIDS
1981-aktuální
35 milionů
1918 chřipka
50 milionů
MERS
Méně než 1,000
Hongkongská chřipka
1 milion
COVID-19
20-současný
Od 2.5 milionů
(k 22. únoru)
Prasí chřipka
2009-neznámá
200 tisíc
Přibližně 500 tisíc v USA.
’10
’20
’30
’40
’50
’60
’70
’80
’90
’00
’10
DETAIL
NA PRAVÉ STRANĚ
ÚMRTÍ NA PANDEMIE, OD STAROVĚKU DO NOVOVĚKU
Antoninský mor
165-180 po Kr.D.
5 milionů
Nový svět
smallpox
1520-neznámý
25 až 55 milionů
SARS
Méně než 1,000
1918 chřipka
50 milionů
Ruská chřipka
1 milion
MERS
Méně než 1,000
Asijská chřipka
1 milion
Třetí mor
12 milionů
Černá smrt
75 až 200 milionů
Prasí chřipka
2009-neznámá
200,000
Hongkongská chřipka
1 milion
Italský mor
1 milion
Žlutá zimnice
Konec 19. století
150,000
Ebola
11,000
Rozsah
odhad
Velký mor
v Londýně
75 000 až 100 000
Justiniánský mor
541-542 po Kr.D.
30 až 50 milionů
HIV/AIDS
1981-současnost
35 milionů
COVID-19
2020-současnost
Přibližně 2 mld.5 milionů
(k 22. únoru)
Přibližně 500 tisíc v USA.
’10
’20
’30
’40
’50
’60
’70
’80
’90
’00
’10
DETAIL
NA PRAVÉ STRANĚ
ÚMRTÍ NA PANDEMIE, OD STAROVĚKU DO NOVOVĚKU
Antoninský mor
165-180 po Kr.D.
5 milionů
Třetí mor
12 milionů
Nový svět
smallpox
1520-.neznámé
25 až 55 milionů
SARS
Méně než 1,000
Prasí chřipka
2009- neznámá
200,000
1918 chřipka
50 milionů
černá smrt
75 až 200 milionů
MERS
Méně než 1,000
Ebola
11 000
Ruská chřipka
1 milion
Justiniánská epidemie
541-542 po Kr.D.
30 až 50 milionů
Asijská chřipka
1 milion
Italský mor
1 milion
Žlutá zimnice
Konec 19. století
150,000
COVID-19
2020-současnost
O
2.5 milionů
(od února. 22)
HIV/AIDS
1981-aktuální
35 milionů
Rozsah
odhad
Hongkongská chřipka
1 milion
Velký mor v Londýně
75,000 až 100 000
Přibližně 500 tis.S.
- 165-180 n. l.
- Antoninský mor
- Úmrtí: 5 milionů – Příčina: V obraze „Mor v Římě“, namalovaném v roce 1869, vytvořil malíř Jules Elie Delaunay alegorické zobrazení pohromy, která vylamuje dveře. (Foto Josse/Leemage/Corbis via Getty Images)
- 541-542 n. l.
- Justiniánská morová epidemie
- Úmrtí: 30-50 milionů lidí – zdroj: Krysy a blechy
- 1347-1352
- Černá smrt
- Počet úmrtí: 75-200 milionů – Zdroj: MZV ČR: Krysy a blechy
- 1520-neznámé
- Nové světové neštovice
- Úmrtí: 25-55 milionů – Příčina: Virus variola
- 1665
- Velký mor v Londýně
- Úmrtí: 75 000-100 000 osob – zdroj: Krysy a blechy
- 1817-1923
- Pandemie cholery
- Úmrtí: 1 milion – příčina: 1 milion lidí: V. cholerae
- Konec 19. století
- Žlutá zimnice
- Úmrtí: 150 000 – Zdroj: ČTK: „En Route for Kansas – Fleeing from the Yellow Fever,“ by Sol Eytinge, ca. 1879. (Library of Congress/Library of Congress)
- 1918-1920
- Chřipka v roce 1918
- Úmrtí: 50 milionů – Příčina: H1N1
- 1957-1958
- Asijská chřipka
- Úmrtí: 1 milion – příčina: 1 milion lidí: Frank C. Morrison, lékař na torpédoborci Huntington – kde polovina posádky onemocněla asijskou chřipkou – kontroluje 23. srpna 1957 teplotu členů posádky G. R. McKaye (uprostřed) a M. Kosmidese před jejich výstupem na svobodu v Norfolku ve státě Va. (AP/AP)
- 2009
- Prasí chřipka
- Úmrtí: 200 000 – Příčina: H1N1
- 2020
- COVID-19
- Úmrtí: 2,5 milionu – Příčina: nový koronavirus
- Michael S. Rosenwald
165-180 n. l.
Antoninský mor
Úmrtí: 5 milionů – Příčina: V obraze „Mor v Římě“, namalovaném v roce 1869, vytvořil malíř Jules Elie Delaunay alegorické zobrazení pohromy, která vylamuje dveře. (Foto Josse/Leemage/Corbis via Getty Images)
Mnoho historiků odvozuje pád římského impéria od antonínského moru, který zachvátil Řím za vlády Marka Aurelia. Nikdo nikdy nezjistil přesnou příčinu, ale příznaky zaznamenané lékařem jménem Galén – hrůzné kožní vředy, vysoká horečka, průjem a bolesti v krku – jasně naznačují, že šlo o neštovice a spalničky. Jak se tam dostaly? Armády a obchodníci vracející se z Asie. Denně umíralo více než 2 000 lidí. „Starověký svět,“ napsal jeden učenec, „se nikdy nevzpamatoval z rány, kterou mu mor zasadil.“
541-542 n. l.
Justiniánská morová epidemie
Úmrtí: 30-50 milionů lidí – zdroj: Krysy a blechy
Josse Lieferinxe „Svatý Šebestián se přimlouvá za postižené morem“, asi 1497, zobrazuje svatého Šebestiána klečícího a modlícího se před Bohem za lidi trpící morem nebo jím zabité. (Josse Lieferinxe/The Walters Art Museum)
Za první případ dýmějového moru na světě je považován jeho jmenovec, byzantský císař, který byl u moci v době, kdy mor udeřil, a pravděpodobně se k nám dostal v podobě nakažených blech, které cestovaly po světě na zádech hlodavců. Frank M. Snowden, historik z Yaleovy univerzity, který se zabývá pandemiemi, ve své knize Epidemie a společnost napsal, že definitivní zprávy o této nákaze z velké části zmizely. Z deníků významného historika Prokopia však vyplývá, že se mnozí domnívali, že nastal konec civilizace. „Nákaza,“ napsal Prokopius o moru, „kterou bylo celé lidstvo blízko vyhlazení“. Vědci i po tolika letech stále vykopávají důkazy související s morem. „Vědci pracující v Bavorsku v roce 2005,“ napsal Snowden, „identifikovali bacila moru v kosterních pozůstatcích ze hřbitova v Ascheimu ze šestého století, což silně naznačuje, že tradiční diagnóza dýmějového moru je správná.“
1347-1352
Černá smrt
Počet úmrtí: 75-200 milionů – Zdroj: MZV ČR: Krysy a blechy
Mor v Tournai, tehdejší součásti Francie, jak je zachycen v „Análech Gillese de Muisit“ z poloviny 14. století. (Foto 12/Universal Images Group via Getty Images)
History Today, historický měsíčník vydávaný v Londýně, označuje tuto pandemii za „největší katastrofu všech dob“. Počet úmrtí – 200 milionů – je prostě ohromující. Řekněme to takto: To by znamenalo vyhubit zhruba 65 % současné populace USA. Stejně jako Justiniánův mor byla i černá smrt způsobena dýmějovým morem. Rychlé šíření nemoci stále udivuje historiky a epidemiology. „Hlavní vysvětlení spočívá v charakteristických rysech středověké společnosti v dynamické fázi modernizace předznamenávající přeměnu středověké evropské společnosti na raně novověkou,“ napsal Ole J. Benedictow, historik z Univerzity v Oslu, v časopise History Today. Velké lodě převážely zboží po stále se rozšiřujících lodních trasách po celé Evropě i mimo ni. „Tento systém obchodu na dlouhé vzdálenosti byl doplněn sítí čilého obchodu na krátké a střední vzdálenosti, který spojoval obyvatelstvo celého Starého světa,“ napsal Benedictow a nazval jej „zlatým věkem bakterií“.
1520-neznámé
Nové světové neštovice
Úmrtí: 25-55 milionů – Příčina: Virus variola
Do Nového světa dorazili objevitelé, kteří si s sebou přivezli víc než jen tuřín a hrozny. Přivezli také neštovice, spalničky a další viry, proti nimž neměli obyvatelé Nového světa imunitu. „Ačkoli se možná nikdy nedozvíme přesné rozměry depopulace, odhaduje se, že během prvních 100-150 let po roce 1492 bylo zdecimováno až 80-95 % indiánské populace,“ uvádí se v článku z roku 2010 v časopise Journal of Economic Perspectives. „Historik a demograf David Cook odhaduje, že nejméně postižené regiony nakonec ztratily 80 procent své populace, ty nejvíce postižené přišly o celou populaci a typická společnost přišla o 90 procent své populace.“
1665
Velký mor v Londýně
Úmrtí: 75 000-100 000 osob – zdroj: Krysy a blechy
Rytina kolem roku 1880, pravděpodobně z Cassellovy „Ilustrované historie Anglie“, zobrazuje ulice během velkého moru v Londýně v roce 1665. (Universal History Archive/Universal Images Group prostřednictvím Getty Images)
Opět za to mohou krysy s těmi otravnými blechami na zádech: „Přitahovaly je městské ulice plné odpadků a smetí, zejména v nejchudších oblastech,“ uvádí anglický Národní archiv. Zatímco lékaři, právníci a členové královské rodiny utíkali z města, chudé obyvatelstvo sužovala nemoc. „Strážci zamykali a hlídali nakažené domy,“ uvádí Národní archiv. „Farní úředníci zajišťovali potraviny. Hledači hledali mrtvá těla a v noci je odnášeli do morových jam k pohřbení.“ Neexistovala žádná léčba. Pokud jste se nakazili, zbývaly vám zhruba dva týdny života. To způsobilo, že lidé začali být zoufalí. „Někdy byli pacienti vykrvováni pijavicemi,“ uvádí Národní archiv. „Lidé se domnívali, že nemoc způsobuje nečistý vzduch a že se dá vyčistit kouřem a teplem. Děti byly povzbuzovány, aby kouřily a zahnaly tak špatný vzduch. Jednou z možností bylo také čichání houby namočené v octu.“
1817-1923
Pandemie cholery
Úmrtí: 1 milion – příčina: 1 milion lidí: V. cholerae
Jen málo společností bylo ušetřeno této vysoce infekční bakterie, která se přenáší vodou kontaminovanou výkaly a způsobuje těžké průjmy a zvracení. Epidemie, která zachvátila Londýn v roce 1854, dala podnět k epidemiologickému zkoumání, které probíhá při propuknutí nemoci i dnes. Je to zásluha Johna Snowa, anglického lékaře, který se této bakterii téměř sám věnoval. Zatímco někteří vědci měli podezření, že se cholera přenáší vzduchem, Snow měl jiný názor. „Pečlivým zmapováním epidemie zjistil, že všichni postižení mají jedno společné pojítko: všichni čerpali vodu z místní pumpy na Broad Street,“ uvádí se v historii CDC. Nařídil vypnout rukojeť pumpy a lidé přestali onemocnět.
Konec 19. století
Žlutá zimnice
Úmrtí: 150 000 – Zdroj: ČTK:
„En Route for Kansas – Fleeing from the Yellow Fever,“ by Sol Eytinge, ca. 1879. (Library of Congress/Library of Congress)
„En Route for Kansas – Fleeing from the Yellow Fever,“ by Sol Eytinge, ca. 1879. (Library of Congress/Library of Congress)
Tato virová infekce je endemická pro Jižní Ameriku a subsaharskou Afriku. Nemoc, kterou šíří samičky komárů, dostala svůj název proto, že se kůže nemocných často zbarvuje do výrazného žlutého odstínu. V roce 1793 zachvátila žlutá zimnice Filadelfii, tehdejší hlavní město státu, a zabila zhruba 10 % obyvatel. Prezident George Washington a ministr zahraničí Thomas Jefferson odjeli z města a za hlavní město státu nakonec zvolili Washington. Tehdy nikdo přesně nevěděl, jak a proč lidé onemocněli žlutou zimnicí. Až v roce 1900 výzkumníci americké armády „určili komáry jako přenašeče nemoci“, jak uvádí projekt historie očkování na College of Physicians of Philadelphia.
1918-1920
Chřipka v roce 1918
Úmrtí: 50 milionů – Příčina: H1N1
Chřipkové oddělení v nemocnici Waltera Reeda ve Washingtonu 1. listopadu 1918. (Library of Congress/Library of Congress Prints and Photographs Division)
Pandemie covid-19 inspirovala k mnoha přirovnáním k chřipce z roku 1918, někdy nazývané španělská chřipka, která dostala své jméno ne proto, že vznikla ve Španělsku, ale proto, že byla první světová válka a Španělsko bylo jedinou zemí, která byla upřímná ohledně obětí, které si pandemie na zemi vybrala. Chřipka přišla ve dvou vlnách, které začaly v roce 1918 a skončily v roce 1920. Počet nakažených je ohromující – podle CDC až 500 milionů a odhady hovoří o 50 milionech úmrtí na celém světě. Ke zpomalení přenosu se používala izolace a karantény. Chřipkou onemocněl dokonce i prezident Woodrow Wilson, který málem zmařil jednání na pařížské mírové konferenci, kde ho chřipka na několik dní upoutala na lůžko.
1957-1958
Asijská chřipka
Úmrtí: 1 milion – příčina: 1 milion lidí: Frank C. Morrison, lékař na torpédoborci Huntington – kde polovina posádky onemocněla asijskou chřipkou – kontroluje 23. srpna 1957 teplotu členů posádky G. R. McKaye (uprostřed) a M. Kosmidese před jejich výstupem na svobodu v Norfolku ve státě Va. (AP/AP)
Jeden muž to předvídal: Maurice Hilleman. Lékař, který byl později považován za kmotra vakcín, pracoval v roce 1957 v Armádním výzkumném ústavu Waltera Reeda, když si přečetl článek v New York Times o epidemii ošklivé chřipky v Hongkongu, v němž byly zmíněny děti se skelnýma očima na klinice. „Něco na jejich očích ho varovalo,“ uvádí Smithsonian Magazine. „Jeho instinkt mu napověděl, že tato úmrtí znamenají další velkou pandemii chřipky.“ Hilleman požádal o okamžité zaslání vzorků viru americkým výrobcům léků, aby mohli připravit vakcínu. Ačkoli ve Spojených státech nakonec zemřelo 70 000 lidí, „někteří předpovídali, že bez vakcíny, kterou Hilleman požadoval, by počet obětí v USA dosáhl 1 milionu“, uvádí projekt Philadelphia vaccine history. „Zdravotničtí úředníci této vakcíně obecně připisovali zásluhu na záchraně mnoha životů.“
2009
Prasí chřipka
Úmrtí: 200 000 – Příčina: H1N1
Jeřáb zvedá vyřazená prasata do kontejneru na farmě, kde 4. března 2006 v německém Halternu uhynulo 80 prasat na prasečí mor. (VOLKER HARTMANN/DDP/AFP via Getty Images)
Před covid-19 to byla poslední světová pandemie, která nakazila až 21 procent světové populace. Prasečí chřipka byla směsicí několika různých chřipkových kmenů, které nikdy nebyly společně pozorovány. Většinu nakažených prasečí chřipkou tvořily děti a mladí dospělí, starší lidé – ti, kteří jsou nejvíce ohroženi úmrtím na chřipku – již byli vůči ní imunní.
2020
COVID-19
Nedatovaný snímek z transmisního elektronového mikroskopu ukazuje SARS-CoV-2, známý také jako nový koronavirus, virus, který způsobuje COVID-19, izolovaný z pacienta v USA.S. (Niaid-Rml/Via Reuters)
Koncem prosince 2019 byla ve Wuhanu, jedenáctimilionovém městě ve střední Číně, hlášena série záhadných případů zápalu plic. Zpočátku čínští zdravotníci tvrdili, že nedošlo k přenosu nemoci z člověka na člověka, ale toto hodnocení bylo rychle zpochybněno, protože počet případů se zdvojnásobil a poté ztrojnásobil. Wuhan byl uzavřen, ale to už bylo pozdě – případy se objevily v Thajsku a dalších zemích. V březnu 2020 se virus rozšířil téměř do všech koutů světa a celé státy dostaly příkaz zůstat doma. Školy přešly na online výuku. Pracoviště přešla na systém Zoom. Světová zdravotnická organizace vyhlásila 11. března celosvětovou pandemii.
Nemoc nikoho neušetřila. Britský premiér Boris Johnson i americký prezident Donald Trump byli s covidem-19 hospitalizováni. Koncem loňského roku přišla naděje v podobě vakcín. Zatím se však dostaly jen ke zlomku lidí, kteří je zoufale potřebují.
Dřívější verze grafiky na této stránce uváděla, že na HIV/AIDS zemřelo 50 milionů lidí. Správné číslo je 35 milionů.
Michael S. Rosenwald
Michael Rosenwald je podnikový reportér píšící o historii, společenských vědách a kultuře. Je také moderátorem každodenního podcastu Retropod. Před nástupem do deníku The Post v roce 2004 pracoval jako reportér v deníku The Boston Globe.
O tomto článku
Zdroje: CDC, American Scientist, The Lancet, Social Science & Medicine, WHO, National Geographic, zpravodajství a historický výzkum.
Grafické zpravodajství: Aaron Steckelberg. Úprava fotografií: Nick Kirkpatrick, Haley Hamblin a Troy Witcher. Design a vývoj: Brandon Ferrill.