V mnoha vyspělých ekonomikách v posledních letech vzrostl negativní názor na Čínu a nepříznivé mínění za poslední rok prudce vzrostlo, ukazuje nový průzkum Pew Research Center ve 14 zemích. V současné době má v každé ze zkoumaných zemí většina lidí nepříznivý názor na Čínu. V Austrálii, Spojeném království, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Spojených státech, Jižní Koreji, Španělsku a Kanadě dosáhly negativní názory nejvyšších hodnot od doby, kdy středisko před více než deseti lety začalo s průzkumem na toto téma.

Negativní názory na Čínu se nejvíce zvýšily v Austrálii, kde ji nyní nepříznivě vnímá 81 % respondentů, což je o 24 procentních bodů více než v loňském roce. Ve Spojeném království nyní vidí tuto zemi negativně přibližně tři čtvrtiny dotázaných – o 19 procentních bodů více. A ve Spojených státech se negativní názory na Čínu od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu zvýšily o téměř 20 procentních bodů, přičemž jen od loňského roku vzrostly o 13 procentních bodů.

Nárůst nepříznivých názorů přichází v souvislosti s rozsáhlou kritikou způsobu, jakým Čína zvládla pandemii koronaviru. Napříč 14 zkoumanými zeměmi medián 61 % respondentů tvrdí, že Čína odvedla špatnou práci při řešení epidemie. To je mnohem více, než kolik lidí říká totéž o způsobu, jakým se s pandemií COVID-19 vypořádala jejich vlastní země nebo mezinárodní organizace jako Světová zdravotnická organizace nebo Evropská unie. Pouze Spojené státy získávají od dotazované veřejnosti více negativních hodnocení, přičemž medián 84 % respondentů tvrdí, že USA zvládly epidemii koronaviru špatně.

Nesouhlas s tím, jak Čína zvládla pandemii COVID-19, také podbarvuje důvěru lidí v čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Průměrně 78 % dotázaných říká, že mu příliš nedůvěřují nebo nedůvěřují vůbec, že bude jednat správně, pokud jde o světové záležitosti, a to včetně nejméně sedmi z deseti dotázaných v každé zemi. Tato nedůvěra v Si je na historickém maximu ve všech zemích, pro které jsou k dispozici údaje o vývoji, s výjimkou Japonska a Španělska. Ve většině zemí vzrostlo od loňského roku procento těch, kteří říkají, že v něj nemají příliš velkou nebo žádnou důvěru, o dvojciferné číslo. Například v Nizozemsku, zatímco loni Siovi nedůvěřovala zhruba polovina lidí, dnes totéž tvrdí 70 %, což je o 17 procentních bodů více.

Ale i když obavy ze Siho rostou, ve většině zemí má více lidí důvěru v prezidenta Si než v prezidenta Trumpa. Například v Německu 78 % respondentů říká, že Siovi nedůvěřuje – to samé však říká 89 % respondentů o Trumpovi. Přesto, i když je Siův globální obraz o něco lepší než Trumpův, je přesto výrazně horší než u několika dalších dotázaných světových lídrů, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Borise Johnsona.

Pokud jde o vnímání ekonomické síly, Čína si v průzkumu vede relativně dobře. Ze čtyř nabízených možností lidé ve většině dotázaných zemí nejčastěji považují Čínu za nejlepší světovou ekonomiku. To platí zejména v Evropě, kde většina nebo pluralita respondentů v každé zemi, kde se průzkum uskutečnil, tvrdí, že Čína je přední světovou ekonomickou velmocí. Mimo samotné USA – kde 52 % Američanů tvrdí, že USA jsou vedoucí světovou ekonomickou mocností – pouze v Japonsku (53 %) a Jižní Koreji (77 %) označují více lidí USA než Čínu.

Ale i když si většina nebo většina ve většině zemí všímá ekonomické síly Číny v porovnání s USA, tento názor příliš nepodbarvuje postoj k Číně v širším měřítku. Téměř ve všech sledovaných zemích mají lidé, kteří uvádějí Čínu jako největší ekonomickou mocnost, a lidé, kteří uvádějí USA, stejně často nepříznivý názor na Čínu. Na názory lidí na Čínu má malý vliv také jejich vlastní peněženka. Ve většině zkoumaných zemí je u lidí s vyššími příjmy stejně pravděpodobné, že budou zemi dávat nízké známky, jako u lidí s nižšími příjmy.1

Toto jsou jedny ze závěrů nového průzkumu Pew Research Center, který byl proveden od 10. června do 3. srpna 2020 mezi 14 276 dospělými ve 14 zemích.1

Negativní názory na Čínu rostou

Většina v každé ze 14 zkoumaných zemí má na Čínu nepříznivý názor. Ve většině zemí vidí tuto zemi negativně přibližně tři čtvrtiny nebo více lidí. Ve Španělsku, Německu, Kanadě, Nizozemsku, USA, Velké Británii, Jižní Koreji, Švédsku a Austrálii dosáhl negativní názor nejvyšší úrovně za posledních 12 a více let, kdy Pew Research Center v těchto zemích provádí průzkum veřejného mínění.

Přibližně třetina nebo více lidí v Belgii, Dánsku, Velké Británii, Švédsku, Kanadě, USA, Austrálii a Japonsku má rovněž velmi nepříznivý názor na Čínu. Ve Spojeném království i v Austrálii je to více než dvojnásobek těch, kteří uvedli, že měli velmi nepříznivé názory na Čínu v loňském roce.

Ve většině zemí se názory výrazně zhoršily právě od loňského roku. Například v Austrálii – kde snaha vyšetřit roli Číny v šíření COVID-19 vedla k vyhroceným obchodním třenicím – se negativní názory na Čínu od roku 2019 zvýšily o 24 procentních bodů. To je také největší meziroční změna v Austrálii od roku 2008, kdy byla tato otázka poprvé položena.

Negativní názory se za poslední rok zvýšily o dvouciferná čísla ve Spojeném království, Německu, Nizozemsku, Švédsku, USA, Jižní Koreji a Španělsku.

Ačkoli jsou tyto změny od loňského roku výrazné, v některých zemích jsou součástí větší trajektorie. Například ve Spojených státech nepříznivé mínění o Číně od roku 2018 neustále tiká vzhůru. Podobně v Jižní Koreji, Spojeném království, Nizozemsku, Kanadě a Švédsku je to již druhý rok po sobě, kdy negativní názory dosáhly historického maxima.

Jako již tradičně v průzkumech Pew Research Center platí, že starší lidé mají tendenci mít nepříznivější názory na Čínu než mladší lidé. Například v Austrálii má nepříznivý názor na Čínu 68 % osob mladších 30 let ve srovnání s 86 % osob starších 50 let. Letos je to také první rok, kdy má většina mladších Australanů na Čínu nepříznivý názor; v roce 2019 to uvedlo 45 % osob mladších 30 let.

Také ve Spojených státech je rok 2020 prvním rokem, kdy se více než polovina mladých Američanů vyjádřila k Číně negativně. Jedinou zemí, v níž mladí lidé v průzkumu zastávají vůči Číně nepříznivější názory než jejich starší kolegové, je Jižní Korea.

Naopak vzdělání hraje v hodnocení Číny lidmi jen malou roli. V každé ze 14 zkoumaných zemí mají lidé s postsekundárním nebo vyšším vzděláním stejně často nepříznivý názor na Čínu jako lidé s nižším vzděláním. Téměř ve všech sledovaných zemích mají muži a ženy také stejně často nepříznivý názor na Čínu.

V USA mají republikáni a nezávislí, kteří se přiklánějí k Republikánské straně, nepříznivější názory na Čínu než demokraté a nezávislí, kteří se přiklánějí k Demokratické straně. Kromě USA – kde mají konzervativci na Čínu spíše nepříznivé názory než liberálové – má ideologie v ostatních sledovaných zemích jen malý nebo žádný vztah k názorům na Čínu.

Většina si myslí, že Čína nezvládla epidemii COVID-19 dobře

Poté, co se koncem roku 2019 začaly objevovat první případy koronaviru v čínské provincii Hubei, mnozí lidé na celém světě zpochybňovali účelnost čínské reakce na epidemii a jiní kritizovali některá opatření, která Peking použil k omezení viru na svém území. Ve Wuhanu, původním epicentru epidemie, však přísná uzávěra skončila a počet nových případů do května klesl na nulu nebo téměř na nulu.

Ze 14 dotázaných vyspělých ekonomik většina hodnotí reakci Číny na COVID-19 negativně. Medián 61 % respondentů uvádí, že Čína odvedla špatnou práci při řešení epidemie koronaviru, zatímco 37 % se domnívá, že země odvedla dobrou práci.

Nejméně šest z deseti obyvatel Kanady a USA hodnotí postup Číny při řešení koronaviru jako špatný. Tento názor sdílí více než polovina v sedmi evropských zemích, včetně 72 % v Dánsku a 65 % ve Švédsku. Španělé a Italové jsou rozděleni a téměř stejný podíl jich říká, že Čína zvládla pandemii dobře a špatně.

Nejvíce negativních hodnocení čínské reakce na COVID-19 pochází ze tří zemí v asijsko-pacifickém regionu. Více než sedm z deseti obyvatel Japonska, Jižní Koreje a Austrálie tvrdí, že Čína odvedla špatnou práci při řešení epidemie koronaviru, včetně více než čtyř z deseti obyvatel každé země, kteří tvrdí, že odvedla velmi špatnou práci.

Obecně jsou hodnocení čínského postupu při řešení epidemie koronaviru mnohem negativnější než hodnocení ostatních států a institucí. Nejlépe hodnotí veřejnost reakci vlastní země na koronavirus (medián 73 % dobrá práce). Světová zdravotnická organizace a Evropská unie odvedly při řešení koronaviru dobrou práci, což je medián přibližně šesti z deseti dotázaných. Výjimku z tohoto vzorce tvoří hodnocení postupu Spojených států v boji s virem, které získávají ještě negativnější hodnocení své strategie COVID-19:

Vnímání toho, jak dobře se Čína vypořádala s pandemií koronaviru, podbarvuje celkový pohled lidí na tuto zemi. Ti, kteří si myslí, že Čína odvedla špatnou práci při řešení problému COVID-19, mají na zemi mnohem častěji nepříznivý názor – a tento rozdíl činí v každé zkoumané zemi nejméně 20 procentních bodů. Například v Itálii ti, kteří tvrdí, že Čína odvedla špatnou práci při zvládání pandemie koronaviru, dvakrát častěji uvádějí nepříznivý názor na Čínu – 82 % oproti 41 %, v tomto pořadí.

V Evropě vidí Čínu jako světovou ekonomickou velmoc více lidí než USA.

Předpokládá se, že v roce 2020 dojde v souvislosti s pandemií k poklesu mnoha hlavních ekonomik, včetně ekonomik USA, Japonska a eurozóny. Naproti tomu se očekává, že čínská ekonomika dosáhne kladného, i když mírného růstu. Ve všech 14 zkoumaných zemích, které byly požádány, aby zhodnotily relativní ekonomické postavení těchto oblastí, medián 48 % označuje Čínu za vedoucí světovou ekonomickou mocnost. Spojené státy jsou na druhém místě s mediánem 35 %, které je považují za vedoucí světovou ekonomickou mocnost.2 Jen málokdo vidí podobně Japonsko nebo země EU.

Ve většině evropských zemí, které se zúčastnily průzkumu, považuje Čínu za vedoucí světovou ekonomiku přibližně polovina nebo více respondentů, zatímco o USA to samé tvrdí přibližně třetina. Hodnocení ekonomického postavení Číny má v sedmi z devíti evropských zemí dvouciferný náskok před hodnocením americké ekonomiky. Například Belgičané o 22 procentních bodů častěji označují Čínu za nejlepší ekonomiku než USA (54 % oproti 32 %). Nejméně každý desátý obyvatel Německa, Dánska a Nizozemska rovněž označuje za vedoucí světovou ekonomiku země EU, což je nejvíce ze všech zkoumaných zemí.

Jižní Korea a Japonsko jsou jediné dvě země – kromě samotných USA – kde více lidí považuje USA za vedoucí světovou ekonomiku než Čínu. Obzvláště často jmenují USA Jihokorejci – 77 % z nich označuje USA za dominantní světovou ekonomiku.

V posledních několika letech se hodnocení mezinárodního ekonomického postavení těchto zemí ve sledovaných zemích obecně drží na stejné úrovni. Tato hodnocení se také neliší v různých věkových skupinách a úrovních vzdělání nebo příjmů, ale v polovině zkoumaných zemí muži častěji než ženy uvádějí, že USA jsou vedoucí světovou ekonomickou mocností.

Malá důvěra v prezidenta Si, že bude ve světových záležitostech postupovat správně

Ve 14 zkoumaných zemích v průměru 78 % dotázaných uvedlo, že nedůvěřuje čínskému prezidentovi Si, že bude v mezinárodních záležitostech postupovat správně, přičemž nejméně sedm z deseti dotázaných v každé zemi uvedlo, že Siovi nevěří. Pouze medián 19 % vyjadřuje jakoukoli důvěru.

V USA většina říká, že Siovi vůbec nedůvěřuje (55 %), a přibližně polovina v Kanadě tvrdí totéž (47 %). Ani v jedné z těchto zemí neuvádí více než čtvrtina, že by k němu měla jakoukoli důvěru.

Evropané uvádějí podobně nízkou míru důvěry v Si. Třetina a více dotázaných v každé zemi uvádí, že čínskému prezidentovi vůbec nedůvěřuje, včetně nejméně poloviny ve Švédsku, Francii a Dánsku.

Přibližně polovina v Japonsku a Austrálii rovněž uvádí, že Siovi vůbec nedůvěřuje. Japonsko také vyniká jako země, kde méně než 0,5 % veřejnosti – tedy fakticky nikdo – uvádí, že má velkou důvěru v čínského prezidenta, ačkoli v žádné z dotazovaných zemí mu velkou důvěru neuvádí více než 5 % lidí.

Průzkum se ptal také na důvěru v pět dalších světových lídrů. Pouze důvěra v amerického prezidenta Trumpa je nižší než důvěra v Si. Při zohlednění mediánu důvěry získává o něco vyšší hodnocení ruský prezident Vladimir Putin, zatímco důvěra v evropské lídry Merkelovou, Macrona a Johnsona je nejméně dvakrát vyšší než v Si.

Důvěra v prezidenta Si dosáhla nebývale vysokých hodnot ve všech zemích, pro které jsou k dispozici údaje z minulosti, s výjimkou Japonska a Španělska. Nárůst nedůvěry byl obzvláště prudký v posledním roce; v devíti z 12 zemí došlo k dvoucifernému nárůstu podílu těch, kteří tvrdí, že Siovi nedůvěřují. Například v Austrálii mělo v roce 2019 54 % lidí malou nebo žádnou důvěru v Si, nyní to samé tvrdí 79 %, což představuje nárůst o 25 procentních bodů.

Důvěra v Si je nízká mezi muži i ženami, mezi lidmi s vyšším i nižším vzděláním, napříč věkovými skupinami a mezi lidmi s vyššími i nižšími příjmy.

Také úzce souvisí s tím, jak lidé hodnotí to, jak Čína zvládá epidemii koronaviru. Lidé, kteří si myslí, že Čína odvedla dobrou práci při zvládání COVID-19, mají častěji důvěru v čínského prezidenta. Například 38 % Španělů, kteří chválí reakci Číny na vypuknutí epidemie, Siovi důvěřuje, zatímco 9 % těch, kteří mu nedůvěřují, což je rozdíl 29 procentních bodů. Přesto ne více než čtyři z deseti těch, kteří hodnotí reakci Číny na epidemii koronaviru pozitivně, říkají, že Siovi důvěřují.

.