„Někdo, komu selhaly dva léky proti záchvatům, by měl být poslán do komplexního centra pro epilepsii, kde by ho vyhodnotili, zda má podstoupit operaci,“ říká. „Ale průměrná doba, po kterou je takový člověk s diagnózou lékově rezistentní epilepsie vyhodnocen k operaci, je 20 let.“

Jednou z příčin tohoto zpoždění je obtížné určení zdroje záchvatů. Rolston se to snaží změnit. Léčebné postupy, které používá, znějí jako ze science fiction: stereoelektroencefalografie (SEEG), laserová ablace a citlivá neurostimulace. Tyto vymoženosti skutečně poskytují neurochirurgům neinvazivní nástroje, které umožňují zaměřit se na zdroj záchvatů hluboko v mozku.

SEEG

„Musíme přesně zjistit, odkud záchvaty přicházejí, abychom mohli řešit jejich příčinu,“ říká Rolston. „SEEG je diagnostický nástroj, který může pacientům pomoci zvážit operaci, pokud je to nejlepší řešení.“ Tenké elektrody umístěné v hlavě shromažďují informace o mozkové aktivitě, aby bylo možné přesně určit původ záchvatů.

Laserová ablace

Po zjištění původu záchvatů představuje laserová ablace bezpečnější a méně invazivní variantu větších operací mozku. „Laser tenký jako drát se zaměřuje na tkáň, kde záchvaty vznikají,“ říká Rolston. „První výsledky vypadají velmi slibně, vedlejší účinky jsou omezené a úspěšnost vyléčení epilepsie je asi 50 procent.“

Neurostimulace

Pro ostatní může být kontrola zdrojů záchvatů pomocí neurostimulace vhodnou možností. Do mozku se implantují elektrody přitahované k počítačovému procesoru, které monitorují aktivitu záchvatů a dodávají elektrické impulzy, které záchvaty eliminují nebo zmírňují. Klinické studie ukázaly, že toto zařízení může v konečném důsledku snížit počet záchvatů o 70-80 procent.

Od zjištění až po odstranění záchvatů by se pacienti s epilepsií měli poradit se svými lékaři o nejúčinnějším způsobu léčby. „Ve srovnání s dobou před deseti lety existuje mnohem více možností, které jsou bezpečnější a účinnější než dříve,“ říká Rolston. „Epilepsie vás nemusí brzdit.“