Dotaz:
Odpověď: „Obnovuje Bůh v dnešní církvi úřady apoštola a proroka?“
Odpověď: Obnovuje Bůh v dnešní církvi úřady apoštola a proroka? Hnutí za obnovení apoštolských a prorockých úřadů opírá své tvrzení, že apoštolové a proroci mají být součástí církve, o verše Efezským 4,11-12. Tyto verše říkají: „A některé dal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za evangelisty a jiné za pastýře a učitele, aby byli svatí vybaveni k dílu služby, k budování Kristova těla.“

V prvním století církve existoval úřad apoštola a existoval duchovní dar apoštola. Úřad či postavení apoštola zastávalo 12 Ježíšových učedníků plus Matouš, který nastoupil na Jidášovo místo, a Pavel. Ti, kdo zastávali úřad nebo postavení apoštola, byli vybráni výslovně Kristem (Mk 3,16-19). O tom, kdo nahradil Jidáše, se dočteme ve Skutcích 1,20-26. Všimněte si, že v této pasáži je Jidášova pozice nazývána úřadem. Je třeba také poznamenat, že Pavel byl vybrán Kristem (1 Kor 15,8-9; Gal 1,1; 2,6-9). Tito muži dostali za úkol položit základy církve. Je třeba si uvědomit, že to bylo pro univerzální církev, že tito muži byli součástí základu (Ef 2,20). Základy církve (univerzální církve) byly položeny v prvním století. Proto úřad apoštola již nefunguje.
Existoval také duchovní dar apoštola (ten nelze zaměňovat s úřadem – jsou oddělené). Mezi těmi, kdo měli duchovní dar, byli Jakub (1K 15,7; Gal 1,19), Barnabáš (Sk 14,4.14; 1K 9,6), Andronikos a Juniáš (Ř 16,7), možná Silas a Timoteus (1Te 1,1; 2,7) a Apollos (1K 4,6.9). Tato poslední skupina měla dar apoštolství, ale ne apoštolský „úřad“, který byl svěřen Dvanácti a Pavlovi. Ti, kdo měli dar apoštola, byli tedy těmi, kdo nesli poselství evangelia s Boží autoritou. Slovo „apoštol“ znamená „ten, kdo je vyslán jako autoritativní delegát“. To platilo pro ty, kteří zastávali úřad apoštola (jako Pavel), i pro ty, kteří měli duchovní dar (jako Apollos). Ačkoli i dnes existují takoví muži, kteří jsou posláni Bohem, aby šířili evangelium, je lepší je NEoznačovat jako apoštoly, protože to způsobuje zmatek, protože mnozí si nejsou vědomi dvou různých použití pojmu apoštol.
Dar proroka byl dočasným darem, který dal Kristus pro položení základů všeobecné církve. Proroci byli také základem univerzální církve (Ef 2,20). Prorok hlásal poselství od Pána pro věřící prvního století. Tito věřící neměli tu výhodu jako my, že měli k dispozici kompletní Bibli. Poslední kniha Nového zákona (Zjevení) byla dokončena až na konci prvního století. Pán tedy poskytl nadané muže zvané proroci, kteří zvěstovali lidem poselství od Boha, dokud nebyl kánon Písma kompletní.
Je třeba poznamenat, že současné učení o obnovení úřadu proroka a apoštola je na hony vzdáleno tomu, co Písmo popisuje o mužích, kteří měli dar proroka a úřad apoštola. Ti, kdo učí o obnovení úřadu, učí, že proti mužům, kteří o sobě tvrdí, že jsou apoštoly a proroky, by se nikdy nemělo mluvit, nemělo by se o nich pochybovat, protože ten, kdo proti nim mluví, mluví proti Bohu. Apoštol Pavel však pochválil lidi v Bereji za to, že si ověřili, co říká, proti Božímu slovu, aby se ujistili, že mluví pravdu (Sk 17,10-11). Apoštol Pavel také lidem v Galácii prohlásil, že pokud by někdo, včetně jeho samotného, učil jiné evangelium, měl by být „proklet“ (Galatským 1:8-9). Ve všem Pavel lidi neustále odkazoval na Bibli jako na konečnou autoritu. Muži, kteří se dnes prohlašují za apoštoly a proroky, ze sebe dělají konečnou autoritu, což Pavel a Dvanáct nikdy neudělali.
Je třeba také poznamenat, že Písmo o těchto mužích mluví v minulém čase. V 2Pt 3,2 a také v Judovi 3-4 se uvádí, že lidé se nemají odchýlit od poselství, které jim dali apoštolové (minulý čas). Židům 2,3-4 také mluví v minulém čase o těch, kteří konali (v minulosti) znamení, divy, zázraky a dary Ducha svatého
.