Příklad: Za větrné noci spadly dva stromy. Zamyslete se nad těmito dvěma možnými vysvětleními:
- Vítr je shodil.
- Dva meteority strhly každý jeden strom a po nárazu do stromů do sebe narazily a odstranily tak veškeré stopy po sobě.
Ačkoli obojí je možné, muselo by se stát i několik dalších nepravděpodobných věcí, aby meteority srazily stromy, například: musely by do sebe narazit a nezanechat po sobě žádné stopy. Kromě toho jsou meteority poměrně vzácné. Protože toto druhé vysvětlení vyžaduje několik předpokladů, aby byly všechny pravdivé, je to pravděpodobně špatná odpověď. Occamova břitva nám říká, že stromy shodil vítr, protože je to nejjednodušší odpověď, tudíž pravděpodobně správná.
Příklad: Nějaký člověk stojí na vrcholu střechy a upustí pírko. Při výpočtu, za jak dlouho pírko dopadne na zem, lze pro zjednodušení matematiky vyslovit předpoklad: že vliv odporu vzduchu lze zanedbat. Tento předpoklad problém zjednodušuje, ale pravděpodobně nepovede k dobré předpovědi doby, za kterou pírko spadne. Předpoklad, že odpor vzduchu lze ignorovat, tedy v tomto případě není „nejjednodušší“ z hlediska koncepce, ale je nejjednodušší z jiných hledisek (v tomto případě z hlediska matematiky). Nevyslovení předpokladu je zde „nejjednodušší“ v konceptu, protože zahrnuje méně předpokladů.
Occamova břitva se objevuje také v medicíně. Když existuje mnoho vysvětlení příznaků, je nejjednodušší diagnóza ta, která se testuje jako první. Pokud má dítě rýmu, má pravděpodobně spíše rýmu než vzácnou vrozenou vadu. Studentům medicíny se často říká: „Když slyšíte tlukot kopyt, myslete na koně, ne na zebry.“
.