Téměř pět let se Sara Eisenová na CNBC věnovala globálnímu spotřebitelskému zpravodajství. Matka tisíciletého dítěte byla spolukomentátorkou pořadů CNBC „Power Lunch“, „Squawk on the Street“ a „Worldwide Exchange“. Před CNBC Eisenová moderovala pořad „On the Economy“ na rádiu Bloomberg, byla spolukomentátorkou pořadu „Bloomberg Surveillance“ a působila jako korespondentka televize Bloomberg, kde se věnovala globální makroekonomice, politice a obchodu. Během této doby informovala o evropském dluhu, následcích tsunami a jaderné krizi v japonské Fukušimě.

Eisenová toho v pouhých 33 letech dokázala mnoho; je držitelkou magisterského titulu v oboru rozhlasové žurnalistiky se zaměřením na obchodní zpravodajství z Medill School of Journalism na Northwestern University a editorkou knihy Currencies After the Crash:

Eisenová ve své kariéře vyvrací zažité stereotypy, že mileniálové jsou líní a málo loajální ke svým zaměstnavatelům a že maminky mileniálů pracují méně hodin než průměrný mladý zaměstnanec. Níže se s vámi podělí o to, jak se jí podařilo postoupit v kariéře a působit jako vlivný hybatel změn na jednom z největších kabelových zpravodajských kanálů v Americe.

Christine Michel Carter: S jakými typy generačních stereotypů jste se ve své kariéře setkala?

Sara Eisen: Jaké generační stereotypy na vás působí? Jako mladá žena pracující ve zpravodajství jsem zvyklá na to, že mi starší muži nadávají, když předpokládají nebo naznačují, že si kvůli svému věku nepamatuji příběhy, události nebo historii. Každý den se považuji za šťastnou, že chodím do práce, kterou mám tak ráda, které se chci tolik věnovat… Ale člověk si vždycky něco dokazuje, z těch nejlepších i nejhorších důvodů.

Carter: Můžete uvést nějaký konkrétní příklad a co jste se z této zkušenosti naučila?“

Eisenová: Nedávno mě v televizi vyvolali za to, že jsem připomněla období v roce 1992, kdy prezidentská politika zasahovala do měnové politiky, abych ho srovnala se současnou kritikou centrální banky ze strany prezidenta Trumpa. Zmínil jsem prezidenta Bushe, který otevřeně vyzval tehdejšího předsedu Fedu Alana Greenspana, aby snížil úrokové sazby během volebního roku. Bylo mi řečeno: „Byl jste příliš mladý, abyste si to pamatoval“ (nebo něco v tom smyslu). Moje odpověď:

Jako mladší moderátorka, a zejména jako žena, musím být na reportáže, rozhovory a konverzace – vlastně na všechno, co vypustím z úst – trojnásobně připravená. Pokud je v mých znalostech nebo historii díra, projeví se to a moje důvěryhodnost následně utrpí. Obecně si myslím, že musím bojovat s názorem, že muži, zejména ti starší, si zaslouží větší důvěru.

Carter: Jak se podle vás mohou starší mileniálové profesně prosadit a bojovat proti stereotypům o své generaci na pracovišti?

Eisen: Studovat, dělat domácí úkoly, trénovat. Buďte chytřejší a přehánějte to s přípravou. Ať si neuvědomí, že vám bylo osm let, když prezident Bush kritizoval Greenspana. Dejte jim najevo, že znáte každý detail o události a důsledcích té doby. Týká se to tolika zaměstnání a situací. Aby mohli mileniálové konkurovat, musí se zbavit stereotypů o nárocích a naivitě; musíte dokázat, že jste pracovití, inteligentní a především připravení.

Zjistil jsem také, že přijetí mé generace může být výhodou. Všechny televizní zpravodajské stanice se snaží přilákat mladé diváky. Nedávným vrcholem pro mě bylo přimět Kanyeho Westa, aby retweetnul graf, který jsem vytvořil o jeho angažmá ve společnosti Adidas a ceně jejich akcií. Další příklad: Nedávno jsem poukázal na to, že Selena Gomez – která se často objevuje v kampaních společnosti Coach – má na Twitteru více sledujících než prezident Trump, a to je hlavní důvod růstu akcií a obchodního návratu mateřské společnosti Coach Tapestry. To, že jsem mileniál, mi dává konkurenční výhodu a pomáhá mi chápat spotřebitelské příběhy a trendy způsobem, který je cenný pro investory a naše publikum.

Carter: Jmenujte konkrétní událost nebo projekt ve vaší kariéře, který vás podle vašeho názoru posunul z podpůrné role do role skutečného hybatele změn.

Eisen: Jaký je váš příběh? Můj první průlom v CNBC přišel v podobě objednávání hostů. Bojoval jsem za to, abych mohl pokrýt společnosti a generální ředitele, kteří buď nikdy předtím na CNBC nepřišli, nebo byli méně pokrýváni. Pomohl jsem navázat vztahy s významnými společnostmi, jako jsou Coke, Mondelez a Nike – společnostmi, které jsou nyní ve zpravodajském cyklu prominentní a se kterými nyní děláme více rozhovorů. Jednou z největších předností CNBC je, že každý, kdo se zabývá obchodem, ekonomikou a financemi, musí přijít na naši stanici, pokud má zprávu, kterou chce poslat globální Wall Street. Kdykoli mohu přispět novými nápady a dodat jedinečné hosty na této frontě, mám pocit, že nám pomáhám vítězit.

Carter: Jak se vám daří skloubit mateřství s prací spolukomentátorky CNBC?

Eisen: Stále se učím! Stanovení priorit mého času je teď mnohem důležitější než kdykoli před mateřstvím. Snažím se posouvat schůzky na dřívější hodiny, být náročnější na časové závazky a chránit si ty chvíle během dne, kdy vím, že můj syn bude vzhůru a aktivní. Je to klišé, když řeknu, že si nově vážím pracujících matek. Je však neuvěřitelné, jaké kamarádství jsem k nim (a ke všem rodičům) cítila od chvíle, kdy jsem po mateřské dovolené nastoupila do práce. Rodičovství může být tak emotivní – je plné takových vzestupů a pádů a neustálých obav – a já obdivuji všechny své vrstevnice, které stále zvládají žonglovat s každodenní prací.

Carter: Jakou inspirativní radu byste mohla dát další pracující mamince na přelomu tisíciletí?

Eisen: Dokážete to. Vstřebat nikdy nekončící rodičovskou práci do svého už tak přetíženého rozvrhu je skličující vyhlídka. Po návratu do práce to prostě nebude stejné, ale to neznamená, že nemůžete podávat stejný výkon a kvalitu jako vždycky. Važte si svého času a nebojte se požádat o pomoc – manžela, rodinu i osobní a profesní podpůrné skupiny.

.