Nová rozsáhlá mezinárodní studie ukazuje, že téměř třetina hospitalizovaných dětí dostává antibiotika spíše k prevenci bakteriálních infekcí než k jejich léčbě a v mnoha případech dostává širokospektrá antibiotika nebo jejich kombinace.

Autoři studie uvádějí, že tato vysoká míra profylaktického předepisování u dětských pacientů a časté používání širokospektrých látek svědčí o jasném nadužívání antibiotik v této populaci a zdůrazňuje potřebu specifických pediatrických programů pro správu antibiotik.

„V pediatrii se předepisuje příliš mnoho zbytečných – a také příliš mnoho nevhodných – antibiotik,“ uvedl pro CIDRAP News hlavní autor studie Markus Hufnagel, MD, PhD, dětský specialista na infekční nemoci (ID) a profesor v univerzitní dětské nemocnici ve Freiburgu v Německu. „Je pro nás zásadní zachovat antibiotika, která používáme, zejména proto, že alespoň doposud byl malý zájem investovat do vývoje nových antibiotik.“

Antibiotika pro chirurgickou, lékařskou profylaxi

Studie, která byla včera zveřejněna v časopise Journal of Pediatric Infectious Diseases Society, hodnotila preventivní neboli profylaktickou praxi předepisování antibiotik u 17 693 dětí v 226 dětských nemocnicích ve 41 zemích včetně Spojených států. Zúčastněné nemocnice byly požádány o provedení jednodenního bodového průzkumu (PPS) v období od října 2012 do listopadu 2012 a vyšetřovatelé poté identifikovali děti, které v den průzkumu dostaly alespoň jedno antibiotikum z profylaktické indikace.

Celkově 6 818 hospitalizovaných dětí dostalo recept na antibiotika, přičemž 2 242 dětí (32,9 %) dostalo alespoň jedno antibiotikum k profylaktickému použití. Z 3 400 receptů na antibiotika napsaných k profylaktickému použití bylo 905 (26,6 %) určeno k prevenci infekcí z nadcházejících operací a 2 495 (73,4 %) k prevenci infekcí spojených se zdravotními potížemi.

Hufnagel uvedl, že on a jeho kolegové tyto výsledky neočekávali.

„Vzhledem k tomuto velkému souboru dat pro nás byly dvě velká překvapení,“ řekl. „Zaprvé zjištění, že celá třetina celkového počtu předepsaných antimikrobiálních přípravků byla určena k profylaxi, a zadruhé zjištění, že míra lékařské profylaxe byla dokonce vyšší než u chirurgické profylaxe.“

Ačkoli studie upozorňuje, že používání antibiotik k prevenci infekcí je sporné, podávání antibiotik dospělým a dětským pacientům několik hodin před operací je běžnou praxí; účelem je zabránit infekcím v místě operace (SSI). Pokyny pro chirurgickou profylaxi zdůrazňují krátké trvání a cílené použití.

Používání antibiotik k prevenci bakteriálních infekcí u dětí, které nepodstupují operaci, je méně časté. V některých případech se antibiotika podávají k prevenci infekcí, které se mohou přenést z matek na novorozence, kteří mají nedostatečně vyvinutý imunitní systém. Mohou být také předepsána preventivně u dětí s nemocemi, které oslabují imunitní systém a činí je zranitelnými vůči infekcím, jako je leukémie nebo srpkovitá anémie. Kromě nepřesvědčivých důkazů o účinnosti však existují také obavy, že lékařská profylaxe antibiotiky může přispívat ke vzniku rezistence vůči antibiotikům a mít nežádoucí účinky, včetně infekce Clostridium difficile.

I když vědci neznali konkrétní důvody, proč byla dětem ve studii podávána antibiotika, měli informace o základních onemocněních. Zhruba 33 % pacientů, kteří dostávali lékařskou antibiotickou profylaxi, mělo rakovinu; podle Hufnagela většina z nich nespadala do kategorie imunosuprimovaných. Přestože autoři nemohou s konečnou platností říci, že některé z předepsaných antibiotik bylo nevhodné, vysokou míru předepisování profylaktických léků, jak píší, „nelze považovat za založenou na důkazech.“

Běžně používaná širokospektrá antibiotika

Dalším překvapivým zjištěním bylo časté používání dvou a více antibiotik a širokospektrých antibiotik pro profylaktické účely. Více než polovina (51,8 %) preventivních předpisů zahrnovala širokospektrá antibiotika, jako jsou tetratcykliny, makrolidy a linkosamidy. Kombinace dvou nebo více antibiotik byla použita v 36,7 % případů.

Používání širokospektrých antibiotik pro lékařskou a chirurgickou profylaxi bylo obzvláště vysoké v Asii (64,4 %, resp. 69,9 %), zatímco v západní Evropě bylo používání širokospektrých léčiv před operací nápadně vysoké (70,1 %).

Hufnagel uvedl, že vysoké používání širokospektrých antibiotik v lékařské profylaxi lze částečně vysvětlit nedostatkem pokynů. „Pro lékařskou profylaxi existuje jen velmi málo pokynů týkajících se toho, co a jak předepisovat,“ řekl. „Bez takových konkrétních pokynů je tendence ‚hrát na jistotu‘ předepisováním více širokospektrých než úzkospektrých antibiotik.“

Ačkoli však širokospektrá antibiotika mohou pokrýt širší spektrum potenciálních infekcí, jejich používání – ať už k profylaktickým nebo terapeutickým účelům – je také spojeno se zvýšeným rizikem antimikrobiální rezistence.

Hufnagel a jeho kolegové také zjistili, že v 80,1 % případů chirurgické profylaxe dostávali dětští pacienti antibiotika více než den před operací. Nové pokyny Světové zdravotnické organizace týkající se SSI doporučují, aby u většiny operací, s výjimkou srdečních, cévních a ortognátních, byla antibiotika podávána 2 hodiny před řezem.

Pediatrický stewardship

Další dětští odborníci na ID uvedli, že vysoký podíl dětských pacientů, kteří dostávají preventivně antibiotika, a časté používání širokospektrých antibiotik je významným problémem.

„Pediatři jsou velmi motivováni k prevenci onemocnění všude tam, kde mohou,“ řekla Susan Coffin, MD, MPH, ID lékařka z Children’s Hospital of Philadelphia, která se na studii nepodílela. „Pokud jsou však antibiotika jako profylaxe předepisována nevhodně, je mnohem pravděpodobnější, že způsobí škodu, než že zabrání infekci.“

Coffinová uvedla, že studie, zejména v době „prudce rostoucí“ míry antimikrobiální rezistence, poskytuje důležité údaje, které upozorňují na potřebu zlepšení v této oblasti.

Hufnagel a jeho kolegové tvrdí, že tato zjištění jsou sice znepokojivá, ale odhalují potenciální cíle pro zlepšení – počínaje snížením celkové míry předepisování profylaktických léků u dětských pacientů. Vyzývají také k omezení používání širokospektrých antibiotik a omezení dlouhodobého používání předoperačních antibiotik.

A přestože Hufnagel věří, že k dosažení těchto cílů mohou přispět specifické pediatrické programy správy antibiotik, tvrdí, že tyto programy nemohou jednoduše napodobovat programy zavedené pro dospělé.

„Děti nejsou jen ‚malí dospělí‘; mají specifické zdravotní problémy, které je třeba jako takové řešit,“ řekl. „Předepisování antibiotik pro 400gramové předčasně narozené dítě nebo pro dospívajícího pacienta s cystickou fibrózou se velmi liší od předepisování pro dospělé pacienty.“

„Takové rozdíly mezi dětskými a dospělými pacienty činí potřebu vypracování specifických pediatrických programů správy antibiotik ještě naléhavější.“

Viz také:

Studie J Pediatr Infect Dis Soc z 22. března

.