Atlantída: legendární ostrov, který se v dávné minulosti potopil pod vlnami a vzal s sebou vyspělou civilizaci. Je možné, že ji někdy najdeme? Nebo, což je důležitější: Existovala vůbec?
Krátká odpověď na obojí: Ne. Všechny dostupné důkazy naznačují, že filozof Platón si někdy kolem roku 360 př. n. l. vymyslel ostrovní stát, aby ilustroval názor na nebezpečí agresivního imperialismu. Podle Platónova vyprávění nebyla Atlantida žádnou utopií. Byla spíše předobrazem idealizované verze Athén z doby dávno před Platónem. Tyto starověké Athény „byly velmi podobné Platónově představě ideálního státu,“ říká Jyl Gentzler, profesor filozofie na Amherst College. Platón ve svém slavném díle Republika podrobně popsal, jak by takový stát měl vypadat. Podle Gentzlera by měl být malý a ctnostný a odmítat okázalost. Obyvatelé Atlantidy byli naopak nakonec „naplněni nespravedlivou touhou po majetku a moci“, jak tvrdí Platónova postava, která ostrov popisovala.
Tvorba Atlantidy
V Platónových textech byla Atlantida „větší než Libye a Asie dohromady“ (což by v Platónově době znamenalo dnešní severní Afriku a více než polovinu Turecka). Nacházela se v Atlantském oceánu, někde směrem ven od Gibraltarského průlivu. Je to natolik velká pevnina, že kdyby skutečně existovala někde pod vodou v Atlantiku, určitě by se objevila na sonarových mapách oceánského dna.
Jak tedy Atlantida začala představovat ztracenou utopickou civilizaci? Za to můžete vinit (nebo děkovat) především Ignáce Donnellyho. Tento bývalý americký kongresman vydal v roce 1882 knihu Atlantis: The Antediluvian World. Kniha předkládala 13 hypotéz, jejichž ústředním bodem byla myšlenka, že Atlantida skutečně existovala a skutečně představovala místo, „kde rané lidstvo žilo po celé věky v míru a štěstí“. Podle Donnellyho byla Atlantida původním zdrojem mnoha starověkých civilizací po celém světě. Donnelly věřil, že pokud se člověk vydá po stopách Platónova spisu, Atlantidu najde. „Bylo by těžké přeceňovat vliv, který měla tato úvodní kapitola Donnellyho knihy na budoucí atlantologii,“ napsal Mark Adams ve své knize Meet Me in Atlantis: Across Three Continents in Search of the Legendary Sunken City z roku 2015. „Dala takovou šablonu, podle které se lidé mohli začít řídit v následujících desetiletích.“
Donnellyho inspiroval, říká Adams, pozoruhodný objev z počátku 70. let 19. století. Amatérský archeolog použil Homérovu Iliadu, aby údajně objevil legendární město Tróju. Když byla Trója, dlouho považovaná za smyšlenou, skutečná, proč by nemohla být skutečná i Atlantida?“
Hledači Atlantidy
V letech poté, co Kolumbus přivezl do Evropy zprávy o Novém světě, mnozí tvrdili, že Amerika je bájnou Atlantidou. Skutečný rozmach však toto hledání získalo až ve 20. a 21. století. Někteří hledači poukazovali na sopečnou erupci, která kolem roku 1600 př. n. l. zničila část ostrova Santorini a vyhladila minojské osady. A v roce 2018 jeden tým za velkých fanfár oznámil, že našel „KONKRÉTNÍ důkaz, že Atlantida existovala“. Mezi klíčové důkazy patřila řada kruhů v národním parku ve Španělsku. Ukázalo se, že jde o experimentální jezírka vytvořená v letech 2004 a 2005 za účelem studie týkající se zooplanktonu.
Kenneth Feder, emeritní profesor antropologie na Central Connecticut State University, se tvrzeními o Atlantidě zabýval po většinu své profesní kariéry. A přestože neexistují žádné důkazy o tom, že Atlantida, jak ji popsal Platón, skutečně existovala, říká Feder, lidé, kteří se nechají tímto příběhem unést, mohou být někdy zataženi do skutečné archeologie. „Jako obor neděláme dost proaktivní práce,“ říká Feder. O jiných často mytologizovaných lokalitách, jako je Stonehenge, egyptské pyramidy nebo města postavená Aztéky, toho archeologové vědí opravdu hodně, říká. „Ale pokud jsme zůstali u toho, že lidé vidí dokumentární filmy o Atlantidě nebo starověkých mimozemšťanech, a to je to, co v nich vzbudí zvědavost, pak … musíme být schopni s tím pracovat.“