Dne 31. srpna 1949 se v Presbyteriánské nemocnici ve Filadelfii narodil jako druhé z pěti dětí Homerovi a Doris Gereovým Richard Tiffany Gere. Jeho prarodiče byli pensylvánští mlékaři a v době, kdy se narodil, jeho otec, pojišťovací agent, studoval obchod na Pensylvánské univerzitě. Když byl Gere ještě batole, přestěhoval se s rodinou do Syrakus ve státě New York, kde se během studia na střední škole začaly projevovat jeho umělecké schopnosti; hrál na řadu nástrojů a psal hudbu pro školní představení. V roce 1967 absolvoval North Syracuse Central High School a poté navštěvoval Massachusettskou univerzitu v Amherstu, kde získal gymnastické stipendium a vystudoval filozofii. Po dvou letech studia přerušil, aby se mohl věnovat herectví, a působil jako dublér v newyorské inscenaci Pomády, poté získal roli Dannyho Zuka v londýnské inscenaci. Následovaly role v řadě inscenací na Broadwayi i mimo ni a zároveň se začal objevovat ve filmech.
Po účinkování v řadě malých rolí ve filmech získal Gere uznání za roli Tonyho LoPorta ve filmu Hledá se pan Goodbar z roku 1977. Tony je drobný kriminálník a milenec hlavní hrdinky Theresy Dunn, učitelky neslyšících dětí, která se stane závislou na sexu a drogách. V jednu chvíli ji Tony udá policii a nakonec je zavražděna mužem, kterého sbalila v baru.
V roce 1978 se po účasti na filmovém festivalu v Cannes vydal do Indie a Nepálu, kde se inspiroval k zahájení své humanitární činnosti jako obhájce tibetských uprchlíků. Lidé, s nimiž se tam setkal, ho dojali. Carrie Rickeyová cituje jeho slova: „Jejich mysl a srdce se lišily od všeho, s čím jsem se dosud setkal. Mysleli a mluvili v pojmech společenství, nikoliv sebe sama. Když mluvili o ‚našich myslích‘, ukazovali na svá srdce.“ Po této zkušenosti dostal v roce 1978 hlavní roli v oscarovém filmu Days of Heaven, za kterou získal cenu David di Donatello, italskou obdobu Oscara. Hrál Billa, muže, který se svou milenkou cestuje z Chicaga do Texasu. Milenka se vydává za jeho sestru, aby unikla chudobě, a dvojice se nakonec stane součástí milostného trojúhelníku s farmářem, pro něhož pracují.
V roce 1979 se vrátil na Broadway do hry Bent, v níž ztvárnil vězně koncentračního tábora, za což získal cenu Theater World Award 1980. Také v roce 1980 si Gere zahrál roli, kterou mnozí považují za jeho průlomovou, a to Juliana Kaye, sympatického a zranitelného eskamotéra ve filmu American Gigolo. Filmový kritik Roger Ebert tento film pochválil a poznamenal, že „má v sobě vítězný smutek; odečtěte senzační aspekty příběhu a máte studii osamělosti. Hlavní roli v tom hraje Richard Gere.“ Následoval úspěch v oscarovém filmu Důstojník a gentleman z roku 1982, za který byl nominován na Zlatý glóbus. Gere zde hraje Zacha Mayo, kandidáta na důstojníka námořního letectva, který se snaží projít úvodním výcvikem. Brian Webster, redaktor filmového průvodce Apollo, popisuje Gereho v této roli jako „nevyzpytatelného po první dvě třetiny filmu, prorazit s věrohodnými emocemi v silné scéně odehrávající se během víkendového pokání za jeho zkažené způsoby.“
V 80. letech se Gere také začal zasazovat o lidi s HIV/AIDS a pro Philadelphia Inquirer řekl: „Jakmile se věnujete filmu, ztrácíte svůj soukromý život. Ale výhodou je, že být veřejnou osobností vám umožňuje silněji vyjádřit své osobní zájmy v tom, jakým aktivitám se věnujete.“
V roce 1990 si Gere zahrál po boku Julie Robertsové ve filmu Pretty Woman, který Roger Ebert označil za „nejsladší a nejotevřenější milostnou pohádku od dob Princezny nevěsty“, a získal za něj cenu People’s Choice Award. Gere zde ztvárnil roli Edwarda Lewise, bezohledného obchodníka, který si najme prostitutku Vivian Wardovou (Robertsová), aby ho doprovázela na obchodní akce; oba se do sebe nakonec zamilují. Ve své recenzi na Pretty Woman Ebert také označil Gerea za „nejúspěšnější mužský sexsymbol Hollywoodu“, což je titul, který mu o několik let později oficiálně udělil časopis People. V roce 1991 se Richard Gere poprvé oženil, 12. prosince si vzal modelku Cindy Crawfordovou. V témže roce časopis People vybral Gerea mezi 50 nejkrásnějších lidí světa. Uprostřed šílenství pozornosti zaměřené na Gereův vzhled založil Gere Foundation (1991), neziskovou organizaci týkající se mezinárodních humanitárních otázek se zaměřením na Tibet. V roce 1992 se stal prvním mužem na obálce časopisu Vogue, kde se objevil společně s Crawfordovou; jedinými dalšími muži, kteří se dosud objevili na obálce Vogue, jsou George Clooney a LeBron James. V časopise People se objevil znovu v roce 1993, kdy ho časopis označil s Crawfordovou za nejvíc sexy pár; o dva roky později se pár rozvedl.
V roce 1996 se Gere objevil v dalším oceňovaném filmu Prvotní strach, který vypráví příběh Gereovy postavy, vysoce postaveného právníka Martina Vaila. Vail se ujímá případu, v němž je dospívající chlapec obviněn z vraždy arcibiskupa. V následujícím roce vydal Gere svou první knihu Poutník, která je sbírkou fotografií, jež pořídil během svého pobytu v Tibetu, a jejíž předmluvu napsal Jeho Svatost dalajlama, osobnost, kterou Gere ctí a kterou nazývá svým přítelem. Ve filmu Nevěsta na útěku z roku 1999 se Gere a Robertsová setkali podruhé; film získal řadu ocenění a Gere byl nominován na Blockbuster Entertainment Award v kategorii Oblíbený herec v komedii/romantickém filmu. Gereova postava, novinový reportér Ike Graham, má za úkol napsat článek o Maggie Carpenterové (Robertsová), která je známá tím, že různé muže nechala před oltářem úctyhodný početkrát. Ve stylu pravé romantické komedie se do sebe oba zamilují a úspěšně se vezmou. V roce 1999 byl Gere opět oceněn časopisem People, tentokrát jako nejvíc sexy žijící muž roku.
Po rozvodu s Crawfordovou začal Gere chodit s herečkou Carey Lowellovou. Dne 6. února 2000 se páru narodil syn Homer James Jigme (což v tibetštině znamená „neohrožený“) Gere, čímž se Richard Gere stal ve svých 50 letech poprvé otcem. V témže roce byla Geremu udělena cena za kariérní úspěchy na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu. Rok 2002 byl pro Gerea pozoruhodný; hrál ve dvou úspěšných filmech a 9. listopadu 2002 se oženil s Lowell. Prvním z těchto filmů bylo Mothmanovo proroctví a druhým uznávaný muzikál Chicago. První z nich pojednává o novináři Johnu Kleinovi (Gereova postava), který se ocitne ve vyšetřování existence Mothmana poté, co jeho žena tvrdí, že ho vidí, zatímco se manželé stanou účastníky autonehody, která nakonec skončí její smrtí. V Chicagu hrál roli charismatického právníka Billyho Flynna, což byla role, která od něj vyžadovala nejen zpěv, ale také step, na který se připravoval tak, že před natáčením strávil pět měsíců tréninkem. Flynn, který se může pochlubit perfektní soudní praxí, se ujímá významných případů, včetně případů dvou mediálně oblíbených vražedkyň Velmy Kellyové a Roxie Hartové v Chicagu 20. let. Ačkoli Gere začínal v muzikálech, mnozí se domnívali, že přijetím této role značně riskoval, což se mu vyplatilo a vyneslo mu tři ocenění, včetně Zlatého glóbu a dalších tří nominací.
Gere v současné době žije v New Yorku se svou ženou a synem a kromě humanitární činnosti nadále hraje ve filmech. V poslední době byl Gere v roce 2011 nominován na cenu Black Reel Award týkající se nejlepšího hereckého souboru za film Brooklyn’s Finest (2009). V roce 2007 získal titul Hollywood Film Award Actor of the Year od Hollywood Film Festival a v roce 2009 cenu Joela Siegala od Broadcast Film Critics Association. V listopadu 2007 byl Gere poctěn devátou cenou Marian Anderson Award, která se uděluje umělcům, kteří se zasazují o lidská práva. Cena byla předána v Kimmelově centru múzických umění ve Filadelfii. Podle článku Bobbi Bookerové „Celebrating Actor’s Humanitarian Work“ starosta John F. Street prohlásil: „Jeho úspěchy jako herce překonávají pouze jeho úspěchy jako humanitárního pracovníka a obhájce otázek lidských práv na celém světě. Jsme obzvláště potěšeni, že letos můžeme pana Gerea vyznamenat, protože to bude poprvé, kdy bude cena Marian Andersonové udělena rodilému Filadelfovi.“
.