METODY
Pacienti ve věku 1-79 let byli prospektivně rekrutováni na Marshfield Clinic v Marshfieldu ve Wisconsinu, pokud vyhledali lékařskou pomoc pro akutní respirační onemocnění během chřipkové sezóny. Pacienti byli způsobilí pro vyšetření na chřipku, pokud hlásili horečku, zimnici nebo kašel <120 hodin (5 dní) trvající. Před účastí byli pacienti vyšetřeni poskytovatelem zdravotní péče bez vztahu ke studii. Z etických důvodů byla účast ve studii omezena na pacienty, kteří byli vyhodnoceni a nebyla jim předepsána antivirová léčba.
Po poskytnutí písemného informovaného souhlasu odebral koordinátor výzkumu výtěr z nosu nebo nosohltanu pro vyšetření chřipky rychlým antigenním testem (v letech 2007-2008) a/nebo reverzně transkripční polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (RT-PCR) (ve všech sezónách). Reverzně transkripční PCR byla prováděna lokálně s použitím primerů a sond Centra pro kontrolu a prevenci nemocí . Výsledky rychlotestu a RT-PCR byly obvykle k dispozici do 4, resp. 24 hodin. Pozitivní rychlotesty byly potvrzeny pomocí RT-PCR. Pacienti byli randomizováni k podávání oseltamiviru nebo placeba v poměru 2:1 a léčba byla zahájena co nejdříve po prvním pozitivním výsledku.
Osoby >88 liber dostávaly 75 mg oseltamiviru nebo identickou kapsli placeba dvakrát denně po dobu 5 dnů (10 dávek). Děti ≤88 liber dostávaly tekutou formu oseltamiviru o koncentraci 15 mg/ml nebo placebo ve standardní dávce podle hmotnosti. Pro přípravu tobolek a suspenze byly použity samostatné randomizační tabulky a pořadová čísla byla náhodně přiřazena k aktivnímu léčivu nebo placebu v blocích po 6. Studijní léčiva byla připravena předem podle randomizační tabulky a předem označena pořadovým randomizačním číslem. Compliance byla sledována tím, že účastníci byli požádáni, aby při vyplňování níže popsaných hlášení o příznacích nahlásili každou užitou dávku.
Další stěry byly odebrány bezprostředně před zahájením studie (den 0) a 3. nebo 4. den po zahájení studie s léčivem. Jen málo účastníků bylo kultivačně pozitivních, proto jsme k přibližnému vylučování viru použili detekci RT-PCR, přičemž jsme si uvědomili, že virová nukleová kyselina může být detekovatelná i v nepřítomnosti infekčního viru.
Každý randomizovaný účastník (nebo jeho opatrovník) vyplnil každé ráno a večer telefonicky nebo bezpečně online dotazník příznaků. Hlášení pokračovalo nejméně 7 dní po zahájení užívání studijního léku nebo do vymizení příznaků (až 14 dní). Účastníci obdrželi digitální ústní teploměr a byli poučeni, aby si ráno a večer měřili a zaznamenávali teplotu. V každém období hlášení účastníci hlásili příznaky horečky, kašle, únavy, ucpaného nosu, sípání, bolesti hlavy, svalů a bolesti v krku na stupnici od 0 (chybí) do 3 (závažné). Skóre příznaků se pohybovalo od 0 (všechny příznaky nepřítomny) do 24 (všechny příznaky závažné). Bolest hlavy, bolest v krku a bolesti svalů nebyly hodnoceny u dětí ve věku <24 měsíců, protože rodiče nemohli tyto příznaky spolehlivě určit. Užívání dekongestiv, antitusik nebo antipyretik bylo hlášeno denně.
Studie byla původně financována na dvouleté období (2007-2008 a 2008-2009) se záměrem zařadit a randomizovat 525 pacientů. Odhadovalo se, že tato velikost vzorku poskytne 80% sílu k detekci zkrácení doby trvání onemocnění o 0,6 dne a zkrácení vylučování virů o 1,2 dne u příjemců oseltamiviru oproti placebu, kteří zahájili léčbu 48-119 hodin po začátku onemocnění. Vzhledem k nepředvídaným událostem byl nábor prodloužen na 4 období a cílové velikosti vzorku nebylo dosaženo. Ve druhé sezóně (2008-2009) byl nábor v únoru pozastaven z důvodu vysokého výskytu chřipkových virů rezistentních na oseltamivir. Zápisy z let 2008 až 2009 byly z této analýzy vyloučeny a popisné výsledky byly zveřejněny samostatně . V letech 2009-2010 se pandemie viru H1N1 vyskytla v říjnu až listopadu, než byla studie připravena k zápisu účastníků; po zahájení zápisu do studie na začátku prosince se chřipka téměř nevyskytovala. V letech 2010-2011 byl zápis do studie v polovině sezóny pozastaven z důvodu vyčerpání finančních prostředků. Tato studie byla schválena Institutional Review Board na Marshfield Clinic a zaregistrována na clinicaltrials.gov (NCT00555893).
Pro vyhodnocení výsledků mezi účastníky s chřipkou potvrzenou RT-PCR, kterým byla náhodně přiřazena léčebná skupina <120 hodin po začátku onemocnění, užili ≥1 dávku přiděleného léku a vyplnili ≥1 dotazník příznaků, byla použita analýza Intention-to-treat. Všechny analýzy byly specifikovány před odmaskováním a stratifikovány na základě randomizace/zahájení léčby vzhledem k délce onemocnění: časná léčba (délka onemocnění <48 hodin) a pozdní léčba (délka onemocnění 48-119 hodin). Kaplanovy-Meierovy analýzy byly provedeny za účelem zkoumání doby do vymizení příznaků a pozitivity PCR 3.-4. den po randomizaci. Ústup příznaků byl definován tak, že k němu došlo na začátku prvního 24hodinového období, ve kterém bylo celkové skóre příznaků ≤2, přičemž žádný příznak nebyl hodnocen jako vyšší než mírný (skóre příznaků ≤1). Definice vymizení příznaků byla před analýzou mírně upravena oproti původnímu protokolu, který nezohledňoval celkové skóre příznaků. Doba do vymizení příznaků byla počítána od okamžiku randomizace do vymizení příznaků v krocích po 12 hodinách. Křivky přežití pro jednotlivé léčebné skupiny byly porovnány pomocí log-rank testů a srovnání přežití ve specifických časových bodech bylo provedeno pomocí metod popsaných Kleinem a Moeschbergerem . Příhody byly cenzorovány v posledním hlášeném období průzkumu nebo 14 dní po randomizaci, podle toho, co nastalo dříve.
Vzorky pro testování PCR po randomizaci nebyly u některých účastníků (n = 16) k dispozici a někteří (n = 4) poskytli vzorky vícekrát mezi randomizací a 3.-4. dnem po randomizaci. Pro vyhodnocení detekce viru ve 2 léčených skupinách jsme zkoumali odhadovanou pravděpodobnost pozitivity RT-PCR 3.-4. den po randomizaci. Účastníkům byla přiřazena hodnota času do události 3,5, pokud měli 3. nebo 4. den negativní (neúspěšný) nebo pozitivní (cenzurovaný) výsledek PCR. Pravděpodobnost pozitivity PCR v den 3-4 byla vypočtena na základě funkce přežití v čase 3,5.
Vliv léčby na subjektivní závažnost příznaků byl hodnocen pomocí maximálního a průměrného skóre závažnosti. Průměrné skóre závažnosti bylo vypočteno pro každého účastníka součtem skóre závažnosti symptomů za všechna období hlášení od randomizace do prvního období vymizení symptomů, vyděleným počtem období hlášení. Děti ve věku <24 měsíců (n = 5) byly z analýzy závažnosti onemocnění vyloučeny, protože nebyly požádány o hlášení všech příznaků.
.