Od vládních představitelů po mainstreamová média a dokonce i celebrity se o koronavirovém onemocnění 2019 (COVID-19) mluví jako o „velkém vyrovnávači“. Je to nemoc, která přesahuje bohatství, slávu, prestiž nebo věk. Ohroženi jsme všichni. Toto prohlášení zdůrazňuje naši zranitelnost jako součásti společnosti, která nemá vůči novému viru žádnou imunitu. Zároveň však nepřesně předpokládá, že jím budeme postiženi všichni stejně. Historie ukázala, že tomu tak nebude.

Pandemie mají jedinečnou schopnost zesilovat existující nerovnosti v oblasti zdraví a neúměrně postihovat sociálně znevýhodněné skupiny, včetně rasových a etnických menšin a obyvatel s nízkými příjmy. Během pandemie chřipky H1N1 v roce 2009 měly menšinové skupiny vyšší míru závažných infekcí vyžadujících hospitalizaci ve srovnání s nemenšinovými skupinami.1 Podobně během pandemie „španělské“ chřipky v roce 1918 měly rasové menšiny vyšší úmrtnost na všechny příčiny i úmrtnost na chřipku ve srovnání s bělochy.2

Předběžné údaje z ohnisek COVID-19 po celé zemi začínají vypovídat podobně. V New Yorku, který je nyní epicentrem epidemie, je v převážně černošských a hispánských čtvrtích zaznamenán vyšší počet případů a úmrtí. V současné době tvoří hispánští a černošští pacienti 34 % a 28 % všech úmrtí v New Yorku, přestože tvoří pouze 29 % a 22 % populace. Současně je mezi bělochy 27 % všech případů úmrtí, přestože tvoří 32 % populace.3 Podobná zjištění jsou hlášena i v jiných částech země. Údaje z Michiganu ukazují vyšší procento případů (33 % oproti 24 %) i úmrtí (40 % oproti 30 %) u černochů ve srovnání s bělochy, přestože černoši tvoří pouze 14 % populace.4

Soulad výsledků pandemií trvajících desítky let odhaluje hluboké základní pravdy o zdravotních rozdílech. Rasové a etnické menšiny jsou vystaveny vyššímu riziku nákazy COVID-19 i horším následkům.

Mezi hlavní strategie minimalizace šíření pandemie patří včasné odhalení, izolace potvrzených případů a sociální distancování. V celé zemi zavedly státy příkazy k ukrytí na místě, v nichž žádají občany, aby zůstali doma, a omezují nepotřebné služby. Kromě toho jsou nakažené osoby instruovány, aby zůstaly v domácí karanténě, pokud jsou na to dostatečně zdravé. Tato opatření jsou sice nezbytná k „narovnání křivky“ a snížení přenosu COVID-19 a zátěže zdravotnických zařízení, ale tato doporučení neúmyslně přednostně poškozují sociálně znevýhodněné osoby.

Dlouhodobé nerovnosti způsobily, že se větší část rasových a etnických menšin ocitá v blízkosti federální hranice chudoby nebo pod ní. Skupiny s nízkými příjmy častěji pracují ve službách a vykonávají práce, které omezují jejich možnost pracovat z domova a historicky jim chybí nemocenská dovolená.5 Jsou to také častěji rodiny s jedním příjmem a větší závislost na jejich příjmu je může nechat pokračovat v zaměstnání, které je vystavuje vyššímu riziku nákazy COVID-19.5 Naopak vládní regulace, která zastavuje všechny nepodstatné služby, vede k vyšší míře nezaměstnanosti u této populace, což dokládá nedávný dramatický nárůst počtu prvních žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost s sebou nese ztrátu zdravotního pojištění od zaměstnavatele, což činí populaci s již tak nízkou mírou pojištění ještě zranitelnější.5, 6

Populace s nízkými příjmy častěji žije ve stísněných podmínkách a spoléhá se na veřejnou dopravu, což obojí omezuje jejich schopnost úspěšného sociálního odstupu.6 Menšinové skupiny také častěji hovoří jiným jazykem, což ztěžuje jejich schopnost získat informace a také oddaluje péči a snižuje její kvalitu.5, 6

Po nakažení jsou rasové a etnické menšiny vystaveny většímu riziku zvýšené závažnosti onemocnění. Je dobře známo, že komorbidity jsou spojeny se závažnějším onemocněním chřipkou.6 První studie z Číny ukázaly podobný vzorec u COVID-19. Hypertenze, cukrovka, ischemická choroba srdeční, chronická obstrukční plicní nemoc a chronické onemocnění ledvin jsou spojeny se zvýšenou úmrtností.7 Předchozí epidemiologické studie soustavně ukazovaly, že mnoho z těchto onemocnění se častěji vyskytuje u rasových/etnických menšin, což pravděpodobně přispívá k horším zdravotním výsledkům pozorovaným u COVID-19.2

Současná pandemie poukazuje na zdravotní rozdíly, které již v našich komunitách existují. Je třeba podniknout kroky k lepšímu pochopení a zmírnění této složité krize. Zaprvé je třeba problém lépe identifikovat. Až donedávna bylo Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nebo jinými řídícími orgány hlášeno jen minimum komplexních demografických údajů týkajících se rasových/etnických charakteristik pacientů nakažených COVID-19. Na základě těchto údajů je možné zjistit, jaká je situace v této oblasti. Mnoho lidí, včetně lékařů i politiků, nyní volá po větší transparentnosti tohoto tématu.

Jakmile budou tyto údaje šířeji dostupné, bude třeba je strategicky využít ke zlepšení péče o tyto pacienty. Konkrétně by měla formovat naše rozdělování zdrojů, abychom zajistili dostatečný screening a léčbu COVID-19 v prostředích s omezenými zdroji, kde je vyšší podíl rasových a etnických menšin.

Koneckonců, jakmile bude vakcína k dispozici, vakcinační strategie by mohly zhoršit rozdíly.6 Historicky měly rasové a etnické skupiny suboptimální míru očkování proti chřipce, zejména mezi mladými dospělými.2, 6 Reakce na vakcínu COVID-19 by mohla zahrnovat rozsáhlé očkovací kliniky nebo poskytování prostřednictvím ordinací primární péče. Obojí by vyžadovalo, aby pacienti očkování vyhledali, a mohlo by tak problém zvýraznit a prohloubit rozdíly v míře proočkovanosti.2 Bude třeba využít očkovací kampaně „zdola“, které se setkávají s lidmi v jejich komunitách prostřednictvím mobilních zdravotních středisek nebo klinik na netradičních místech, jako jsou útulky. Bude důležité zapojit do vývoje i realizace těchto programů místní a důvěryhodné partnery.

Zdravotní rozdíly trápí naši zemi již dlouho a mají velký dopad na rasové a etnické menšiny. COVID-19 již vykazuje známky zvýraznění těchto rozdílů. Ačkoli COVID-19 ohrožuje všechny obyvatele této země, není „velkým vyrovnávačem“. I nadále bude přednostně postihovat sociálně znevýhodněné. Je naší povinností jako lékařské komunity pracovat na identifikaci a změně těchto důsledků pro naše pacienty.

.