Od epických televizních crossoverů jako Crisis on Infinite Earths přes prestižní televizní dramata jako Watchmen až po převratný a rekordní úspěch Marvel Cinematic Universe nelze popřít obrovskou popkulturní přitažlivost komiksů a superhrdinů. Ještě před několika lety však byla situace jiná. Ještě na začátku roku 2000 byly filmy o superhrdinech považovány za velké riziko a poměrně dost z nich propadlo. Po neúspěchu filmu Catwoman a jen několik měsíců předtím, než Christopher Nolan restartoval Batmana a navždy změnil jeho charakter filmem Batman začíná, debutoval Francis Lawrence jako režisér adaptací nadpřirozeného noir-thrilleru Constantine.
Ačkoli někteří fanoušci filmu nikdy neodpustili, že změnil vzhled a vyznění Johna Constantina z výrazně anglického, blonďatého vyznavače temných umění na černovlasého, velmi amerického Keanu Reevese, film v posledních letech vzbudil opětovný zájem, částečně díky oživení Reevesovy kariéry – Keanussance, chcete-li – a zvýšené popularitě žánru, jehož fanoušci se naučili oceňovat filmy, které se pokoušejí udělat se svou předlohou něco jiného. U příležitosti patnáctého výročí se chopíme křížů a projdeme se cestou do pekel, abychom zjistili, proč si Constantine zaslouží nejen naši pozornost, ale od některých z nás i omluvu.
(Foto Warner Bros. se svolením Everett Collection)
Svět Constantina je svět uprostřed studené války mezi dvěma velmocemi. Jenže to není válka mezi dvěma zeměmi, ale válka mezi doslovnými silami Nebe a Pekla, přičemž Země uvízla uprostřed. Démoni a andělé nemohou přejít na naši úroveň, ale „míšenci“ používají lidi jako „prstové loutky“ a ovlivňují je, aby plnili jejich příkazy v boji o jejich duše. Jako v dobré detektivce je tu spiknutí, které by mohlo skončit katastrofou, a jen náš drsný, cynický a vyčerpaný hlavní hrdina ve stylu Philipa Marlowa může spiknutí zastavit dřív, než přivodí konec světa. Constantine (Keanu Reeves) je muž prokletý schopností vidět míšence a další nadpřirozené bytosti, a když zkříží cestu detektivovi (Rachel Weisz), jehož sestra-dvojče (rovněž Weisz) spáchala sebevraždu, ocitnou se v hledáčku démonů i andělů.
Přestože tento pomalý a na tajemství zaměřený přístup některé fanoušky komiksu příliš neoslovil, umožnil získat jedinečný filmový zážitek, protože Constantine nabízí náboženský nádech detektivního příběhu. Constantinův Bůh je odtažitá, chladná, rezervovaná a vypočítavá postava, neustálá protiváha našeho hlavního hrdiny, která ho vede při hledání stop, nakonec mu zachrání duši a dá mu další úkol. Jinými slovy, sám Bůh hraje něco jako náhradní femme fatale. jehož neviditelná přítomnost je nicméně cítit po celý film.
Výborné vedlejší herecké obsazení
(Foto Warner Bros. se svolením Everett Collection)
Detektivní noir příběh je tak dobrý, jak dobré je jeho vedlejší herecké obsazení, a Constantine se může pochlubit působivým ansámblem, který se vyrovná současným superhrdinským trhákům. Když film začíná, setkáváme se s Pruittem Taylorem Vincem (Agenti S.H.I.E.L.D., Ďáblovy bonbóny) jako otcem Hennesym, knězem, kterého vidiny démonů dohnaly k pití a který je Constantinovým přítelem. Shia LaBeouf hraje Constantinova mladého řidiče a dychtivého učedníka a Djimon Hounsou (Krvavý diamant, Shazam!) je zlověstný bývalý šaman, který nyní vede noční klub, jenž slouží jako neutrální místo setkávání sil Nebe i Pekla. Každý z nich vdechuje filmu přízemní výkon, který představuje zajímavý kontrast k fantasknějšímu ději filmu.
Pak jsou tu padouši. V okamžiku, kdy poprvé vidíme Constantina vejít do kostela, obejít kněze a oslovit tajemnou postavu stojící u ohně jako „Gabriela“, víme, že jde o někoho, kdo stojí za pozornost. Tilda Swintonová v jednom z nejzajímavějších výkonů své kariéry hraje archanděla Gabriela jako androgynní a lehce psychotickou postavu, která mluví klidným, jemným hlasem hodným někoho z vyšší úrovně existence. V Gabrielovi, který je pravděpodobně prvním z jejích nadpozemských výkonů, Swintonová dokonale balancuje mezi hrozivostí a přívětivostí. A pak je tu samotný Satan. Na začátku filmu je Constantinovi řečeno, že je jedinou duší, pro kterou si Satan přijde osobně, takže když nám film konečně představí Jitřenku v podobě Petera Stormarea (Američtí bohové, John Wick: Kapitola 2), je to eso v rukávu filmu. Stormareův Lucifer sice nemá rohy ani vidle, ale zato se objeví v neposkvrněném bílém obleku a z bosých nohou mu kape vařící dehet. Posmívá se Constantinovi s překvapivou jemností a podivnými manýry a plně ztělesňuje zaklínače schopného přesvědčit muže, aby zaprodali svou duši výměnou za laskavost. Je to sice krátká role, ale okamžitě si ji zapamatujete.
Keanu Reeves hraje Johna Constantina jako proto-John Wick
(Foto: Warner Bros. courtesy Everett Collection)
John Wick je považován za počátek nedávného znovuzrození Keanu Reevese, protože příběh nájemného vraha, který se vrací do práce po vraždě svého psa, se stal momentem, který definoval jeho kariéru. Jde o to, že fanoušci Constantina viděli ukázku Reevesova výkonu už v roce 2005.
Těžce pijící, řetězově kouřící exorcista na volné noze Constantine pracuje tak dlouho, že jeho jméno je střídavě obávané a nenáviděné napříč Nebem i všemi kruhy Pekla. Reeves představuje Constantina jako kvintesenci noirového antihrdiny, Philipa Marlowa bojujícího s démony. Mručí, chová se jako chytrák a obecně se vysmívá své existenci, protože už toho viděl příliš mnoho. Přesto se zdá, že Reevesův Constantine není nikdy znepokojen tím, co vidí; přistupuje k vylomeninám v ději, jako by to byl jen další den v kanceláři. Zní vám to povědomě? Constantine je muž, který naprosto nesnáší, jak je ve své práci dobrý, ale dělá ji z osobních – a pravděpodobně sobeckých – důvodů, ať už jde o pomstu, nebo o šanci vystoupit na nebesa, až zemře. A Constantine je samozřejmě stejně velký drsňák jako John Wick, který dokáže přimět Boha i Ďábla, aby mu zachránili život.
Nabízí jedinečnou vizi pekla
(Foto Warner Bros. se svolením Everett Collection)
Film o pekle nám musí někdy ukázat, jak to tam vlastně vypadá, a Constantine nám nabízí jednu z nejlepších a nejunikátnějších vizí podsvětí. Místo temné prázdnoty nebo ohnivé jeskynní země měl Francis Lawrence na mysli něco úplně jiného. V rozhovoru pro Horror.com Lawrence řekl, že chtěl, aby Peklo bylo jakýmsi paralelním vesmírem, který by kopíroval náš svět se stejnými budovami a ulicemi jako Los Angeles ve filmu, jenže ve zpustošené jaderné pustině. Lawrence skutečně dále mluví o tom, že se díval na filmy o jaderných testech ze 40. let a chtěl, aby Peklo vypadalo jako věčné místo jaderného výbuchu, kde nic nevybuchuje, protože čas je tam nekonečný.
Dále je Constantine ze zřejmých důvodů plný démonů. Ve filmu se objevuje řada znepokojivých stvoření podobných zombie, která jsou jako z nočních můr, všechna bez mozku, protože Lawrence chtěl, aby démoni byli bytosti bez děje, jednající na základě instinktů. Zde se skutečně projeví inspirace hororem, protože Constantine čelí rozkládajícím se zplozencům pekla a monstru složenému ze stovek brouků. Nepřekvapí, že Lawrence jen o pár let později natočil film Já, legenda, v němž se také objevují stvoření podobná zombie.
Constantine nezanechal největší stopu v dějinách komiksem inspirované kinematografie, ale zvláště v době, kdy se tyto filmy spíše drží standardního vzorce, vzhlížíme ke stylu a jedinečným vizím více než kdy jindy. V tomto ohledu byste jen těžko hledali zajímavější pojetí komiksového hororu, než je příběh exorcisty na volné noze Johna Constantina.
Constantine byl uveden do kin 18. února 2005.
Constantine (2005) 46%
Líbí se vám to? Přihlaste se k odběru novinek a dostávejte každý týden do schránky další funkce, novinky a návody.
.