Loni v říjnu kouřil Matthew Herrick cigaretu před svým panelákem v západním Harlemu, když se objevil první návštěvník. Jak Herrick vypráví, muž nevinně stiskl bzučák Herrickova bytu. Pak se ho věcně zeptal, jestli je Herrick ten, kdo s ním komunikoval přes seznamovací aplikaci Grindr a kdo ho pár minut předtím pozval na sex. Herrick řekl, že ne – že se do aplikace už týden ani nepodíval -, a zeptal se, odkud ten cizinec vůbec zná jeho jméno. V tu chvíli muž vytáhl telefon a ukázal Herrickovi profil na Grindru, který obsahoval fotografii Herricka v kuchyni, pořízenou z jeho účtu na Instagramu, včetně tváře a holého hrudníku dvaatřicetiletého herce a modela. Herricka to vyvedlo z míry. „To jsem já, ale to nejsem já,“ vzpomíná si.“
Herrick říká, že ten první den k němu domů přišli další tři muži a všichni očekávali sex. Další den jich přišlo stejně tolik a všichni se odvolávali na stejný podvržený účet. Herrick nahlásil falešný profil na Grindr, ale vydávání se za něj se jen množilo. Brzy přicházelo osm nebo devět návštěvníků denně a pak více než tucet, kteří si našli cestu nejen k Herrickovi domů, ale také do restaurace v centru Manhattanu, kde pracoval. Nežádoucí nápadníci získali prostřednictvím aplikace i jeho telefonní číslo a bombardovali ho zprávami, telefonáty a fotografiemi genitálií.
V následujících týdnech se podle Herricka začaly falešné účty vyvíjet. Podvržené profily s fotografiemi Herrickova polonahého těla začaly nabízet drsný, nechráněný sex, orgie a drogy. A tyto extrémnější pozvánky podle Herricka přiváděly agresivnější a někdy i násilnické davy návštěvníků.
„Byl mi ukraden celý život.“
Matthew Herrick
Tuto několikaměsíční noční můru popisuje Herrick v žalobě, kterou minulý týden podal na společnost Grindr u Nejvyššího soudu státu New York. Obviňuje společnost Grindr z nedbalosti, úmyslného způsobení citového strádání, falešné reklamy a klamavých obchodních praktik za to, že umožnila, aby se za něj vydávali a udělali z něj nevědomky maják pro stalkery a obtěžovatele. Herrickova občanskoprávní žaloba proti společnosti uvádí, že přestože společnost Grindr kontaktoval více než padesátkrát, nenabídla mu jedinou odpověď kromě automatické odpovědi, že se profily, které nahlásil, zabývá. Dokonce i poté, co soudce v pátek podepsal soudní příkaz, aby společnost Grindr donutil zastavit vydávání se za profily, přetrvávají: Herrick tvrdí, že od té doby k němu domů a do práce přišlo nejméně 24 mužů. Celkem napočítal přes 700 mužů nabízejících sex, které mu podvržené účty od začátku trápení vmetly do každodenního života.
„Byl mi ukraden celý život. Bylo mi vzato soukromí. Jsem denně ponižován,“ říká Herrick a do očí se mu derou slzy. „Je to peklo.“
Případy catfishingu a podvodů se na Grindru stávají každou chvíli – někdy s tragickými následky. Vydávání se za někoho na Grindru, které Herrick popisuje ve své žalobě, však bylo dlouhodobější formou zneužívání se stejně nebezpečnými následky. V nejhorších případech, tvrdí žaloba, si vydávající se osoba vyžádala „fantazii o znásilnění“. V jednom případě podle Herricka muž odmítl opustit Herrickův bytový dům a na chodbě zápasil s Herrickovým spolubydlícím, dokud Herrick rvačku neukončil. Jiní na Herricka křičeli sprosté nadávky na jeho pracovišti, pronásledovali ho venku a pokoušeli se s ním mít sex na záchodě v restauraci. Jednoho dne na začátku tohoto měsíce přišlo do restaurace, kde Herrick pracuje, během pouhých čtyř minut šest mužů hledajících sex. A Herrick říká, že osoba ovládající falešné profily často návštěvníkům říkala, že Herrick „řekne ne, když myslí ano“, nebo že je poslal pryč jen proto, aby je ukryl před svým žárlivým spolubydlícím, a že se mají vrátit.
„Připravovali ho na sexuální napadení,“ říká Herrickova advokátka Carrie Goldbergová. „Je jen štěstí, že se to zatím nestalo.“
Herrickova občanskoprávní žaloba poukazuje na bývalého přítele jako na zdroj útoků vydávajících se za něj. (WIRED se ho rozhodl neidentifikovat, protože v žalobě není uveden jako obžalovaný). Za Herricka se údajně začal vydávat na Grindru ještě před jejich rozchodem na začátku tohoto roku, ale podvržené účty začal používat k jeho obtěžování až po jejich rozchodu. Ve stížnosti se uvádí, že bývalý manžel „manipuloval s geofyzickým nastavením“ aplikace – což je docela jednoduchý hack pomocí aplikací pro GPS spoofing pro Android nebo jailbreaknuté iPhony – aby falešné účty vypadaly, že se nacházejí v Herrickově domě nebo v práci.
Bývalý přítel v telefonickém rozhovoru pro WIRED uvedl, že popírá „veškerá tvrzení“ ve stížnosti, ale odmítl se k tomu blíže vyjádřit kvůli tomu, co označil za jiný probíhající případ, který se týká jeho i Herricka.
Goldbergová uvedla, že si osobně ověřila všechna tvrzení ve stížnosti. „Jakýkoli útok na důvěryhodnost mého klienta je vyvrácen objemnými důkazy, které jsem viděla,“ říká Goldbergová, která se proslavila jako zarytá obhájkyně obětí případů pornografie z pomsty. Goldberg se však o tyto důkazy odmítl podělit a raději je odhalil v pozdější fázi soudního řízení. Goldberg a Herrick se také odmítli blíže vyjádřit k bývalému příteli nebo jeho údajnému zapojení do spoofingových útoků a zdůraznili, že předmětem jejich žaloby je společnost Grindr, která spoofing umožnila bez ohledu na to, kdo jej provedl. „Zlomyslný uživatel prostě řádí a používá jejich produkt jako zbraň,“ říká Goldberg. „Grindr to může kontrolovat a nedělá to.“
Grindr na žádosti WIREDu o komentář nereagoval.
„Je pro ně levnější nezaměstnávat oddělení, které řeší stížnosti a zneužívání produktu.‘
Advokátka Carrie Goldbergová
Herrick staví údajný nedostatek přímé komunikace nebo zásahů ze strany společnosti Grindr ve věci podvržených účtů do kontrastu s chováním méně známé gay seznamovací aplikace Scruff. Když se na Scruffu začaly objevovat profily vydávající se za Herricka, podal společnosti stížnost na zneužití, která podle Herrickovy stížnosti na Grindr vedla k tomu, že byl urážlivý účet do 24 hodin zakázán. Scruff také zabránil tomu, aby stejné zařízení nebo IP adresa vytvářely nové účty. Herrick tvrdí, že společnost Grindr navzdory podmínkám služby, které výslovně zakazují vydávat se za jiné osoby, nikdy nereagovala ani po desítkách žádostí od něj a od členů rodiny, kteří se snažili pomoci. „Je to strategie pštrosa s hlavou v písku,“ říká Goldberg. „Je pro ně levnější nezaměstnávat oddělení, které se zabývá stížnostmi a zneužíváním produktu.“
Jedním z důvodů nereakce společnosti Grindr může být skutečnost, že ve skutečnosti není právně odpovědná za utrpení, které Herrick zažil, říká Ashley Kissingerová, mediální obhájkyně ze společnosti Levine, Sullivan, Koch and Schulz LLP. Navzdory předběžnému rozhodnutí, které Herrick proti Grindru již vyhrál, Kissingerová poukazuje na článek 230 zákona o slušnosti v komunikacích, který říká, že internetové služby nemohou být právně odpovědné za obsah zveřejněný jejich uživateli. „Kdybych tento případ obhajoval já, měl bych silný argument, že oddíl 230 je před těmito nároky chrání,“ říká Kissinger. Herrickova stížnost kontruje tím, že případ by neměl být posuzován jako případ nezákonného obsahu ve službě, ale jako případ odpovědnosti za výrobek: „Grindr se afirmativně využil jako zbraň ke zničení života,“ uvádí se ve stížnosti. Kissinger však poukazuje na případ z roku 2003, kdy žena zažalovala Matchmaker.com kvůli falešným profilům, které vedly k obtěžování. Matchmaker argumentoval obranou podle § 230 a vyhrál.
Herrick mezitím tvrdí, že situaci opakovaně nahlásil policii. O případném trestním stíhání bývalého partnera, který podle něj stojí za podvrženými profily, odmítá hovořit. Při některých příležitostech však sympatizující policisté hlídkovali v jeho bloku nebo parkovali před jeho domem. Také mu navrhli, aby se přestěhoval nebo si našel novou práci, což ho rozzuřilo.
„Proč se neodstěhuješ? Proč neutíkáš? Proč se neschováš? To mi připadá tak urážlivé. Jak to může být řešení?“ říká Herrick. „Proč Grindr nedělá svou práci?“
„Proč Grindr nedělá svou práci?