Poslední lidé na Zemi možná přežili dobu ledovou díky tomu, že se uchýlili do malého kousku země přezdívaného „rajská zahrada“.
Pruh země na jižním pobřeží Afriky – asi 240 mil východně od Kapského Města – se podle vědců stal jediným místem, které zůstalo obyvatelné během ničivé doby ledové.
Náhlá změna teploty vyhubila před zhruba 195 000 lety mnoho druhů na jiných místech světa.
Výzkumníci se domnívají, že by to mohlo vysvětlit skutečnost, že lidé mají menší genetickou rozmanitost než jiné druhy.
Někteří vědci se dokonce domnívají, že populace lidského rodu mohla klesnout na pouhých několik stovek jedinců, kteří dokázali přežít na jednom místě.
Profesor Curtis Marean z Ústavu původu člověka na Arizonské státní univerzitě objevil v izolovaných jeskyních v okolí oblasti známé jako Pinnacle Point v Jihoafrické republice artefakty dávných lidí.
„Krátce poté, co se Homo sapiens poprvé vyvinul, drsné klimatické podmínky náš druh téměř vyhubily,“ řekl profesor Marean.
„Nejnovější nálezy naznačují, že malá populace, která dala vzniknout všem dnes žijícím lidem, přežila díky využívání jedinečné kombinace zdrojů podél jižního pobřeží Afriky.‘
Lidé by byli schopni přežít díky bohaté vegetaci, která byla v oblasti k dispozici.
Moře by také bylo dobrým zdrojem potravy, protože kolem pobřeží proplouvaly proudy přinášející živiny, které s sebou přinášely bohaté zásoby ryb, uvede tým v nové výzkumné práci.
Profesor Marean uvedl, že jeskyně obsahují archeologické pozůstatky staré nejméně 164 000 let.
Profesor Chris Stringer, odborník na původ člověka z Přírodovědného muzea v Londýně, řekl, že souhlasí s názory profesora Mareana na raný vývoj inteligence.
Řekl však, že ho nepřesvědčil argument, že jedna skupina lidí byla původem moderního člověka.
„Nicméně si již nemyslím, že by kdy existovala jediná malá populace lidí v jedné oblasti Afriky, z níž jsme všichni jedinečně vzešli. Víme například, že před 160 000 lety žili raní moderní lidé v Etiopii a další v Maroku, a takové populace mohly také přispět k našemu původu.
Mnozí vědci se domnívají, že moderní člověk se vyvinul asi před 195 000 lety ve východní Africe a během 50 000 let se rozšířil do dalších částí kontinentu.
Předpokládá se, že před 70 000 lety způsobilo období sucha pokles hladiny Rudého moře a zmenšení průrvy v jeho ústí z 18 mil na 8 mil.
Toho využil kmen čítající pouhých 200 osob a přešel do Arábie.
Loni tým profesora Moreana oznámil, že se domnívá, že kováři z doby kamenné zvládli na Pinnacle Point používat oheň k výrobě nástrojů.
Znalost používání ohně mohla pomoci prvním lidem, kteří opustili Afriku před 50 000 až 60 000 lety, vyrovnat se s chladnějšími podmínkami v Evropě.
Možná jim to také poskytlo velkou výhodu oproti místním neandrtálcům, se kterými se setkali.
Před 35 000 lety neandertálci, poddruh člověka, jehož vlastní původ byl v Africe, většinou vyhynuli.
Profesor Curtis Marean, , řekl: „Ovládání ohně, doložené naším studiem tepelné úpravy, nám poskytuje potenciální vysvětlení rychlé migrace těchto Afričanů přes glaciální Eurasii.
„Ovládali oheň, žár a kámen, což byla zásadní výhoda, když tito tropičtí lidé pronikali do chladných zemí neandertálců.“
„Byli mistry ohně, žáru a kamene.