Pozdní středověk

Při pohledu na vrcholný středověk (1000-1300) ve srovnání s pozdním středověkem (1300-1500) je snadné považovat vrcholný středověk za nejlepší období středověkých dějin. Vzdělanost vzkvétala, lidé dosahovali technologických pokroků a navzdory vzestupům a pádům královských rodů, kteří usedali na trůn a činili rozhodnutí (dobrá či špatná), se věci rozhodně hýbaly kupředu.

V pozdním středověku se vše na dlouhou dobu zastavilo. Budeme hovořit o mnoha problémech, kterým lidé v tomto období čelili, včetně hladomoru, moru a válek o to, kdo má skutečně vládnout zemím, ale vždy je dobré mít na paměti, že každé období dějin má svá pozitiva i negativa, a navzdory problémům, kterým lidé v pozdním středověku čelili, byl konečným výsledkem posun k novému myšlení a začátek období známého jako renesance – přelom v evropských dějinách.

Na rozdíl od teplého klimatu vrcholného středověku docházelo v pozdním středověku k poměrně nestabilním změnám počasí. Evropa přešla na chladnější klima a půda se stala hůře obdělávatelnou. Změna probíhala pomalu a střídala se tam a zpět, což ztěžovalo předpovídání počasí. Bylo také těžké určit, zda plodiny vypěstují dostatek potravin, nebo jednoduše uhynou. V tomto období pršelo více než obvykle a mnoho farem bylo zaplaveno, což zničilo to, co bylo zaseto. O pozemky nebylo možné řádně pečovat, a tak zůstaly ležet ladem pod dešťovou vodou.

Lidé, kteří byli na půdě závislí kvůli chovu zvířat nebo potravinám, se museli přestěhovat a domy i zemědělská půda zůstaly opuštěné. Půdu, na které by se daly pěstovat plodiny, bylo těžké najít a každý z ní pochopitelně chtěl kousek. I tuto půdu však bylo obtížné obdělávat a nakonec nedostatek kvalitní zemědělské půdy a plodin znamenal pro obyvatele Evropy hlad a nakonec i hladomor. Tato událost vešla ve známost jako Velký hladomor a trvala v letech 1315-1322.

Mnoho lidí zemřelo nebo se přestěhovalo do již přeplněných měst. Vzpomeňte si, kolik lidí se do měst stěhovalo ve vrcholném středověku? Představte si, že se ty stísněné životní podmínky ještě zhoršily! Domy se stavěly spíše směrem nahoru než ven a ulice měly rozměry uliček.

Díky chybějícím hygienickým postupům té doby byly podmínky obzvláště špatné – jinými slovy, udržet čistotu bylo velmi obtížné. Lidé vyhazovali odpadky a odpadky do ulic – stejných úzkých ulic, po kterých se chodilo po celém městě.

Přemýšlejme tedy o tom, co zatím víme: lidé hladověli, protože nebylo dost půdy k obdělávání, a bez dostatku půdy nebylo dost potravin. To tlačilo lidi do již tak přeplněných měst, která nemohla pojmout nový počet lidí a která se již dost špinila od tehdejších praktik. Bez správné stravy lidé snadněji onemocněli a časté byly vážné nemoci, jako křivice, dna, úplavice a tuberkulóza. Mezi Anglií a Francií zuřily války o to, kdo má usednout na francouzský trůn. Pak bez jakéhokoli skutečného varování udeřila skutečná katastrofa: do Evropy dorazil mor.

V letech 1347-1349 se takzvaná černá smrt rychle šířila Evropou, pronikala přístavními městy na pobřeží a postupovala do vnitrozemí. Blechy, které nemoc přenášely, naskakovaly na krysy, které zase tyto blechy roznášely po pevninské Evropě z lodí vplouvajících do přístavů. Lidé, kteří již žili ve špatných podmínkách, se snadno nakazili a v důsledku toho zemřelo obrovské procento evropské populace. Tehdejší medicína neměla na mor žádné skutečné léky a ti, kdo se nakazili, často mor přenášeli na další členy domácnosti. Byla to smutná a zničující ztráta a trvalo velmi dlouho, než se Evropa opět stala prosperující a zdravou kulturou.

Z tragédie však vzešlo i mnoho dobrého. Lidé si uvědomili, že je třeba se ještě hodně učit, že je třeba dosáhnout mnoha zlepšení v myšlení a medicíně, a jakmile mor skončil a Evropa se začala obnovovat, začalo se dít něco úžasného. Změnil se jazyk, a to i na místech, kde se učilo. Začalo se mluvit a psát středoanglicky a s vynálezem knihtisku Johannesem Gutenbergem na počátku 14. století se literatura stala dostupnou pro stále více lidí. Rozvíjelo se bankovnictví a obchod a znovu se začalo obchodovat, tentokrát ve větším měřítku.

Umění se posunulo k novému stylu, zobrazovalo lidský život takový, jaký skutečně byl, a vytvořilo některé z největších umělců raně renesanční Evropy. Mecenáši (podporovatelé umění) začali platit za vytvoření děl, rozvíjelo se bádání a na počátku renesance se objevil návrat k řeckým a římským myšlenkovým školám, což znamenalo konec středověku.

.