Dvanáctého ledna 2010 udeřilo poblíž Port-au-Prince na Haiti zemětřesení o síle 7,0 stupně Richterovy škály, které zabilo přibližně 220 000 lidí, 300 000 jich zranilo a 1,5 milionu lidí vyhnalo z domovů. Zemětřesení zničilo infrastrukturu, způsobilo hlubokou hospodářskou recesi a vedlo k první epidemii cholery v zemi, která přerostla v epidemii.
„Haiti bylo nejchudší zemí na severní polokouli již před zemětřesením a jeho obyvatelé se potýkali se zjevnými neuspokojenými potřebami,“ říká Cédric Piriou, ředitel organizace Action Against Hunger na Haiti. „Tato katastrofa odhalila dlouhodobé nedostatky ve správě země, infrastruktuře a základních systémech.“
Během několika hodin po zemětřesení zmobilizovala organizace Action Against Hunger, která na Haiti působí od roku 1985, své krizové týmy, aby zachraňovaly životy a uspokojovaly naléhavé humanitární potřeby. V prvních dnech a týdnech naší reakce jsme poskytli nouzové potraviny a vodu a instalovali latríny, stanice na mytí rukou a místa pro úpravu vody. Zřídili jsme specializovaná zdravotnická a výživová centra na pomoc matkám a malým dětem. Spustili jsme také programy „peníze za práci“, které lidem umožňují vydělat si.
Mladá žena Fedia patřila k milionům lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou: dům jejích rodičů se během zemětřesení zřítil a její sedmičlenná rodina byla nucena spát nejprve na ulici a poté v troskách svého domu. Zatímco se rodina snažila přežít, čelila další krizi: Fediina sestra zemřela při porodu syna Deverlyho a Fedia neměla dostatek prostředků, aby se mohla postarat o novorozeného synovce.
Kojenecká výživa byla v té době na Haiti neúměrně drahá: třídenní zásoba stála celý den výdělku. Nakonec Fedia našla dětské stany pro sirotky organizace Action Against Hunger, kam mohla vzít svého synovce a vyzvednout si umělou výživu, setkat se s dalšími rodinami v podobné situaci a dozvědět se něco o vývoji dítěte, zdravé výživě a správných hygienických návycích.
V měsících po zemětřesení Fedia věřila, že její rodina měla relativně štěstí, a byla šťastná, že Deverly roste silný. Přestože její domácnost měla přístup k některým základním zásobám, Fedia věděla, že ji čeká náročná cesta obnovy:
„BUDE TRVAT DLOUHO, NEŽ SE VĚCI ZLEPŠÍ. S BRATREM BYCHOM RÁDI PRACOVALI A POMOHLI ZAJISTIT RODINU, ALE POTŘEBUJEME VÍC NEŽ JEN POMOC V NOUZI: POTŘEBUJEME ŠKOLY, ZDRAVOTNÍ STŘEDISKA A EKONOMICKÝ ROZVOJ. VYDĚLÁNÍM PŘÍJMU BUDEME SCHOPNI VÉST ŽIVOT DO VLASTNÍCH RUKOU A ZAJISTIT NAŠIM DĚTEM LEPŠÍ BUDOUCNOST.“
O deset let později jsou trosky dávno pryč. Fediaova slova jsou však bohužel stále realitou pro příliš mnoho Haiťanů.
Zemětřesení odhalilo hluboké slabiny Haiti – a odhalilo také zásadní nedostatky a selhání globálního systému humanitární a mezinárodní pomoci. Mnozí mezinárodní dárci a organizace sice byli velkorysí, ale ve spěchu s poskytováním životně důležité pomoci dostatečně nezapojili do plánování a realizace svých programů místní obyvatele a instituce, čímž přišli o klíčové místní znalosti a zkušenosti. Ostrov je složitým a obtížným místem a menší katastrofy, včetně sucha a hurikánů, dále brzdily pokrok.
Dnes na Haiti zažívá 3,67 milionu lidí vážnou hladovou krizi v důsledku politické nestability, ekonomických bojů a opakujících se přírodních a člověkem způsobených katastrof – toto číslo by mělo v nadcházejících měsících jen narůstat, protože přístup k základním službám je ztížen nepokoji.
„Křehká ekonomika Haiti brání zranitelným domácnostem v obnově zdrojů obživy od zemětřesení, a to i přes finanční příspěvky mezinárodních dárců a haitské diaspory,“ říká Piriou. „Haiti musí znovu objevit svůj ekonomický model, ale nestabilita, nedostatek základní infrastruktury a obrovské strukturální problémy omezují příležitosti pro jeho obyvatele.“
Proto po prvních letech nouzové reakce na zemětřesení přešla Akce proti hladu a mnoho organizací na Haiti k dlouhodobému přístupu k obnově a rozvoji, řešení strukturálních problémů a posilování odolnosti a ekonomické kapacity haitských komunit. Zahájili jsme programy v regionech Artibonite a Severozápad, abychom rodinám poskytli sociální ochranu a strukturální podporu. Podporovali jsme místní zemědělství, poskytovali poukázky na čerstvé potraviny, vybudovali síť na dodávku pitné vody a spolupracovali s místními institucemi na snížení potravinové nejistoty a prevenci podvýživy dětí. Naši zaměstnanci, z nichž 98 % tvoří Haiťané, se také nadále připravují na mimořádné události a reagují na ně, jako byla epidemie cholery a hurikán Matthew v roce 2016.
„CO MI DÁVÁ NADĚJI, JSOU LIDÉ NA HAITI – NAŠI ZAMĚSTNANCI, KOMUNITY, S KTERÝMI PARTNERUJEME. NA VŠECH ÚROVNÍCH POSILUJEME POSTAVENÍ MÍSTNÍCH AKTÉRŮ A POSILUJEME LOKÁLNĚ VEDENÉ ZMĚNY. PROTO USILUJEME O NEJVYŠŠÍ ETICKÉ A PROGRAMOVÉ STANDARDY, ABY KAŽDÝ, KDO ZDE PRACUJE, A KAŽDÝ, S KÝM SPOLUPRACUJEME, BYL HRDÝ NA TO, CO DĚLÁME A JAK TO DĚLÁME. TAK SE PODÍLÍME NA BUDOVÁNÍ LEPŠÍ BUDOUCNOSTI PRO HAITI.“
- CÉDRIC PIRIOU, ŘEDITEL AKCE PROTI HLADU NA HAITI
PRO AKCI. PROTI HLADU.
Nikdy se nevzdáme. Dokud se svět nezbaví hladu. Pomozte podpořit naše týmy na Haiti a po celém světě. PŘISPĚJTE NYNÍ