Výzkumníci pod vedením doktorky Christiny Zielinski, profesorky na Institutu virologie na Technické univerzitě v Mnichově (TUM), tvrdí, že na buněčných kulturách prokázali, že sůl vede k tvorbě Th2 buněk, které jsou aktivní při alergických stavech, jako je atopická dermatitida. Tým také zjistil zvýšenou koncentraci soli v kůži pacientů.

Vědci publikovali svou studii („Sodium chloride is an ionic checkpoint for human TH2 cells and shapes the atopic skin microenvironment“) v časopise Science Translational Medicine.

„Výskyt alergických onemocnění se za posledních 50 let zvýšil, pravděpodobně v důsledku environmentálních faktorů. Povaha těchto faktorů a způsob jejich působení, kterým vyvolávají imunitní odchylku typu 2 charakteristickou pro atopická onemocnění, však zůstávají nejasné. Již dříve bylo zjištěno, že chlorid sodný ve stravě podporuje polarizaci buněk T helper 17 (Th17) s důsledky pro autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza,“ napsali badatelé.

„Zde prokazujeme, že chlorid sodný také silně podporuje reakce buněk Th2 na více regulačních úrovních. Chlorid sodný zvýšil produkci interleukinu-4 (IL-4) a IL-13 a zároveň potlačil produkci interferonu-gama (IFN-gama) v paměťových T-buňkách. Odklonil alternativní osudy T buněk do fenotypu Th2 buněk a také indukoval de novo polarizaci Th2 buněk z naivních prekurzorů T buněk.

„Mechanisticky chlorid sodný působil prostřednictvím osmosenzitivního transkripčního faktoru NFAT5 a kinázy SGK-1, které regulovaly Th2 signální cytokiny a hlavní transkripční faktory v podmínkách hyperosmolární soli. Kůže pacientů trpících atopickou dermatitidou obsahovala zvýšené množství sodíku v porovnání s nelesickou atopickou a zdravou kůží. Tyto výsledky naznačují, že chlorid sodný představuje dosud přehlížený kontrolní bod kožního mikroprostředí u atopické dermatitidy, který může vyvolat reakce Th2 buněk, orchestrátorů atopických onemocnění.“

Typy T buněk, které by neměly způsobovat alergie, se mohou v přítomnosti soli změnit na Th2 buňky. Tyto změny se zvrátí, když jsou T-buňky opět vystaveny nižšímu množství soli. „Z toho vyplývá, že iontové signály skutečně hrají roli při tvorbě a kontrole Th2 buněk,“ uvedl Zielinski, jehož tým zkoumal, zda postižené oblasti kůže pacientů s atopickou dermatitidou vykazují zvýšenou hladinu sodíku. „Měření koncentrace sodíku ve tkáni je komplikované,“ vysvětlila první autorka studie Julia Matthiasová. „Rozpuštěnou sůl v krvi lze měřit standardními klinickými metodami. Ale v případě kůže jsme potřebovali pomoc kolegů z jaderné chemie a fyziky.“

Výzkumný neutronový zdroj Heinze Maiera-Leibnitze (FRM II) na TUM a v Ústavu jaderné chemie na univerzitě v Mohuči testovali vzorky kůže pomocí neutronové aktivační analýzy. Ukázalo se, že hladina sodíku v postižených oblastech kůže pacientů trpících atopickou dermatitidou je až 30krát vyšší než ve zdravé kůži.

„Vyšší hladina sodíku v postižené kůži přesně odpovídá další charakteristice atopické dermatitidy,“ řekl Zielinski. „Již nějakou dobu je známo, že pacienti s tímto onemocněním mají na kůži zvýšené hladiny bakterie Staphylococcus aureus. Jedná se o bakterie, kterým se ve slaných podmínkách daří na rozdíl od jiných komenzálních bakterií, kterým sůl ve skutečnosti škodí.“

Podle ní tento poznatek spolu s dalšími a současnými výsledky výzkumu poukazují na souvislost mezi solí a výskytem atopické dermatitidy.

„Zatím se nám však nepodařilo prokázat, jak se tato velká množství soli dostávají do kůže,“ připustila. „Z tohoto důvodu si také nejsme jisti, jak může strava s nízkým nebo vysokým obsahem soli souviset s výskytem a progresí atopické dermatitidy nebo jiných alergických onemocnění.“

Zielinski a její kolegové se plánují těmito a dalšími otázkami zabývat v budoucích mezioborových studiích.