Je více než pravděpodobné, že jste za slunečného dne viděli duhu po dešti. Jaké jsou ale barvy duhy v pořadí? A co je příčinou vzniku duhy? Vysvětlíme vám vše, co potřebujete vědět o pořadí barev duhy, včetně toho, co znamená ROYGBIV, proč duha existuje a zda se pořadí duhy někdy změní.

Jaké jsou barvy duhy v pořadí?

Oficiálně je pořadí barev duhy následující:

  • Červená
  • Oranžová
  • Žlutá
  • Zelená
  • Modrá
  • Indigová
  • Fialová

To znamená, že každá duha, kterou uvidíte, bude mít těchto sedm barev v tomto pořadí (od vrcholu duhového oblouku k jeho spodní části).

Nejjednodušší způsob, jak si zapamatovat pořadí barev duhy, je použít mnemotechnickou pomůcku ROYGBIV, v níž každé písmeno znamená první písmeno názvů barev (jinými slovy, R znamená červenou, O oranžovou, Y žlutou atd.). Většina lidí vyslovuje ROYGBIV ve třech slabikách, takže to zní a vypadá spíše jako něčí jméno: Biv.

Občas se můžete setkat s ROYGBIV psaným obráceně jako VIBGYOR.

Vsadím se, že si snadno představíte většinu z těchto sedmi barev duhy, ne-li všechny. Mnoho lidí si však plete indigovou barvu a to, jak se liší od modré a fialové. Obvykle se indigo popisuje jako barva přibližně na půli cesty mezi modrou a fialovou.

Většina lidí se zřejmě shoduje na tom, že indigo má blíže k tmavě modré nebo tmavě modré než k fialovější nebo fialové barvě, ale i o tom se stále vedou diskuse!“

Co je to duha? Co způsobuje její vznik?“

Už znáte pořadí barev duhy, ale co přesně způsobuje její vznik? A proč duha obsahuje právě těchto sedm barev v tomto pořadí? Pro odpovědi na tyto otázky se vrátíme až k anglickému vědci a matematikovi Isaacu Newtonovi.

Newton provedl mnoho pokusů se světlem, které jsou shrnuty v jeho knize Optika z roku 1704, a zjistil, že když jasné bílé světlo prochází hranolem, láme se na různé barvy v určitém pořadí, neboli na to, co známe jako duhu. To znamená, že bílé světlo není ve skutečnosti bílé, ale skládá se z obrovského spektra barev!

Tyto barvy tvoří viditelné (světelné) spektrum; je to část elektromagnetického spektra, kterou vidí lidské oči.

Všechny barvy ve viditelném světelném spektru se pohybují na různých vlnových délkách, přičemž červená má nejdelší vlnovou délku kolem 700 nanometrů a fialová nejkratší kolem 380 nanometrů. Tyto vlnové délky se při průchodu hranolem ohýbají pod různými úhly, což způsobuje, že pořadí barev duhy vypadá tak, jak vypadá.

Newton je ten, kdo se rozhodl interpretovat pořadí barev duhy v podobě sedmi jedinečných barev – ROYGBIV – ale pravdou je, že duha se skládá z více než milionu barev, z nichž mnohé jsou pro lidské oko neviditelné!

Některé barvy, například růžová a hnědá, jsou navíc pro lidské oko skutečně viditelné, ale nemají vlastní vlnové délky a mohou vzniknout pouze kombinací určitých vlnových délek. Například růžová barva vzniká kombinací červené, zelené a modré vlnové délky.

Jak tedy vzniká přírodní duha – víte, ty duhy, které vidíme na obloze? Duha vzniká přirozeně, když sluneční světlo prochází kapkami vody na obloze, což způsobuje lom a odraz světla, obvykle ve tvaru oblouku.

Proto bude vaše šance vidět duhu nejvyšší za slunečných a deštivých dnů. Duha se vždy objevuje na opačné straně oblohy, než se nachází slunce, takže pokud se snažíte hledat duhu, měli byste se ujistit, že jste zády ke slunci.

Změní se někdy pořadí barev duhy?

Když mluvíme o pořadí barev duhy, většina lidí si vybaví ROYGBIV. Ale jak jsem zmínil výše, ve skutečnosti je v duze mnohem více než jen sedm barev.

Newton se rozhodl definovat duhu jako složenou ze sedmi barev, protože se domníval, že počet barev v duze by měl být stejný jako počet not v hudební stupnici. Je zřejmé, že se jedná o dosti svévolný (a nevědecký) způsob, jak nahlížet na různé barvy v duze. Mnoho lidí má dodnes problém rozeznat indigovou barvu od fialové a modré!

Takže zatímco skutečné pořadí barev duhy (viditelné spektrum) bude vždy stejné, způsob, jakým o pořadí barev duhy mluvíme, se může v průběhu času měnit v závislosti na tom, jak lidé vnímají barvy a jak se je rozhodnou definovat.

Mnoho moderních vyobrazení duhy má pouze šest barev – červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou – a zcela vynechává indigovou. Například duhová vlajka LGBT přechází přímo z modré do fialové, bez indigové barvy.

Duhová vlajka LGBT na průvodu homosexuálů.

Proč tedy stále zahrnujeme indigovou barvu do pořadí barev duhy, zvláště když ji tolik lidí nepovažuje za nic víc než přechodovou barvu mezi modrou a fialovou? Mnozí se domnívají, že je to pouze kvůli touze chtít se držet tradice.

Přesto je jistě možné, že se budoucí děti v mateřských školách budou učit o ROYGBV – bez I jako indigo!“

Co dál?

Máte další otázky týkající se vědy? Podívejte se na naše průvodce o vědecké metodě a o tom, jak převádět nanometry a metry.

Přemýšlíte o zkoušce AP z přírodních věd? Pak určitě nahlédněte do našich odborných studijních příruček pro AP Biology, AP Environmental Science a AP Chemistry.

Chcete vědět, jak se věci říkají v jiných jazycích? Naučte se 10 základních japonských pozdravů a různé způsoby, jak můžete říct „Ahoj!“ v italštině.

Máte přátele, kteří také potřebují pomoc s přípravou na testy? Sdílejte tento článek!

Hannah Muniz

O autorovi

Hannah získala magisterský titul v oboru japonských studií na University of Michigan a bakalářský titul na University of Southern California. V letech 2013 až 2015 vyučovala angličtinu v Japonsku v rámci programu JET. Její vášní je vzdělávání, psaní a cestování.

Získejte bezplatné návody, jak si vylepšit SAT/ACT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.