Duševní zdraví se týká kognitivní, behaviorální a emocionální pohody. Duševní zdraví je důležitým aspektem celkového zdraví a pohody, protože může ovlivňovat každodenní život, vztahy a fyzické zdraví. Je to mnohem více než jen absence duševních poruch nebo postižení. Duševní zdraví je stav pohody, kdy si jedinec uvědomuje své vlastní schopnosti, dokáže být produktivní a zvládat běžný stres každodenního života a je schopen přispívat své komunitě.

Podle Národní aliance pro duševní nemoci (National Alliance on Mental Illness) se odhaduje, že každý pátý dospělý člověk zažije každý rok problémy s duševním zdravím. Každý člověk má určité riziko vzniku poruchy duševního zdraví bez ohledu na své demografické údaje. K některým společným rizikovým faktorům však patří sociální a ekonomické tlaky (socioekonomické podmínky, povolání, vzdělání atd.) a biologické faktory, například výskyt duševních poruch v rodině.

Nejčastější duševní poruchou ve Spojených státech je úzkost, která postihuje přibližně 40 milionů dospělých, tedy asi 18,1 % populace. Úzkostné poruchy jsou velmi dobře léčitelné, nicméně méně než 40 % trpících (36,9 %) se léčí. Mezi úzkostné poruchy patří celková úzkostná porucha (GAD), panická porucha, fobie, obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) a posttraumatická stresová porucha (PTSD).

Další častou duševní poruchou jsou poruchy nálady. Mezi poruchy nálady patří velká deprese, bipolární porucha a sezónní afektivní porucha. Je běžné, že osoby, které se potýkají s jednou duševní poruchou, jich mají více. Například velká část lidí trpících úzkostí trpí také depresí.

Naštěstí jsou pro osoby trpící duševními poruchami k dispozici různé metody léčby. Plány léčby jsou pro každého člověka vysoce individuální a obvykle mohou zahrnovat kombinaci různých typů léčby. Mezi typy léčby patří psychoterapie (mluvící terapie), léky a svépomoc.

Duševní zdraví podle států

Americká organizace pro duševní zdraví každoročně zveřejňuje zprávu o stavu duševního zdraví. Cílem zprávy je poskytnout přehled o stavu duševního zdraví mezi vámi a dospělými, sledovat změny v prevalenci problémů duševního zdraví a přístupu k péči o duševní zdraví, pochopit, jak změny v údajích odrážejí dopad politik a legislativy, a zvýšit dialog a zlepšit výsledky pro osoby s problémy duševního zdraví.

Klíčová zjištění zprávy pro rok 2020 zahrnují:

• Duševní zdraví mladých lidí se zhoršuje.
• Prevalence duševního zdraví u dospělých relativně stagnuje, ale roste počet sebevražedných myšlenek.
• Prevalence poruch způsobených užíváním návykových látek se snížila jak u mládeže, tak u dospělých.
• Více Američanů má zdravotní pojištění, ale jejich pokrytí není dostatečné.
• Stále existuje neuspokojená potřeba léčby duševního zdraví mezi mládeží i dospělými.
• Mládež není identifikována jako osoba s emoční poruchou, což jí může bránit v přístupu k potřebným opatřením.

Ve zprávě byly státy hodnoceny na základě 15 opatření:

• Dospělí s jakýmkoli duševním onemocněním
• Dospělí s poruchou užívání návykových látek
• Dospělí s vážnými myšlenkami na sebevraždu
• Mladiství s alespoň jednou velkou depresivní epizodou (MDE) v posledním roce
• Mladiství s poruchou způsobenou užíváním návykových látek v posledním roce
• Mladiství se závažnou MDE
• Dospělí s jakýmkoli duševním onemocněním, kteří nebyli léčeni
• Dospělí s jakýmkoli duševním onemocněním, kteří uvádějí neuspokojenou potřebu
• Dospělí s AMY, kteří jsou nepojištěni
• Dospělí s kognitivním postižením, kteří nemohli navštívit lékaře kvůli nákladům
• Dospělí s MDE, kteří nedostali služby duševního zdraví
• Dospělí s těžkou MDE, kteří dostali nějakou soustavnou léčbu
• Děti se soukromým pojištěním, které nepokrývalo duševní nebo emoční problémy
• Žáci s identifikovanou emoční poruchou pro individuální vzdělávací program
• Dostupnost pracovníků v oblasti duševního zdraví

Ve zprávě bylo zjištěno, že18.57 % dospělých Američanů, tedy asi 45 milionů, se potýká s duševním onemocněním a 4,38 % se potýká s vážným duševním onemocněním. Prevalence duševních onemocnění ve státech se pohybuje od 16,19 % v New Jersey po 25,03 % v Idahu.

Níže je uvedena prevalence duševních onemocnění v jednotlivých státech a přibližný počet osob, které v daném státě zažívají duševní onemocnění. Státy jsou seřazeny od nejnižší prevalence po nejvyšší prevalenci.