Hodnocení | Biopsychologie | Srovnávací | Kognitivní | Vývojová | Jazyk | Individuální rozdíly | Osobnost | Filozofie | Sociální |
Metody | Statistika | Klinická | Vzdělávací | Průmyslová | Odborné předměty | Světová psychologie |

Kognitivní psychologie:Pozornost – Rozhodování – Učení – Úsudek – Paměť – Motivace – Vnímání – Rozum – Myšlení – Kognitivní procesyPoznávání -OutlineIndex

Jak píše Rebers v Penguin Dictionary of Psychology:

Pokus o přesnou definici tohoto pojmu přivedl mnoho psychologů ke smutku. Vzhledem k tomu, že se jedná o primární termín v teoretickém směru, který byl historicky považován za jeden z nejobjektivnějších, jaký dosud psychologická literatura o učení nad podmiňováním vytvořila (viz Teorie reakce na podnět), dalo by se očekávat, že bude existovat relativně jednoznačná definice, nebo, pomineme-li to, alespoň shoda na způsobu a vzorci používání. Bohužel ani jedno z toho nelze nalézt.

Termín „stimul“ (množné číslo: podněty) má několik souvisejících významů:

• Ve fyziologii je podnět něco vnějšího, co vyvolává nebo ovlivňuje fyziologickou nebo psychologickou činnost či reakci.

• V psychologii cokoli, co účinně působí na smyslový systém živého organismu, včetně fyzikálních jevů vnitřních i vnějších.

V teorii učení je stimul součástí vztahu podnět-odpověď behaviorální teorie učení. Ve vztahu k psychologii existují podněty SD a S-Delta.

• V jiných oborech je podnětem cokoli, co může mít vliv na systém; vstup do systému. (Např. ekonomický stimul.)

Ve většině kontextů může být stimul popsán jako „stimulující“, čímž způsobuje „stimulaci“ nebo „nadměrnou stimulaci“.

Ačkoli je slovo příbuzné, jeho význam je odlišný od významu slova „stimulant“.

Přestože je slovo „stimulant“ příbuzné, jeho význam je odlišný od významu slova „stimulant“.