Akutní faryngitida/tonsilitida, která je charakterizována zánětem zadní části hltanu a mandlí, je časté onemocnění. Akutní faryngitidu může způsobit několik virů a bakterií, nicméně Streptococcus pyogenes (známý také jako Lancefieldův β-hemolytický streptokok skupiny A) je jediným původcem, který vyžaduje etiologickou diagnózu a specifickou léčbu. S. pyogenes má velký klinický význam, protože může vyvolat postinfekční systémové komplikace, akutní revmatickou horečku a poststreptokokovou glomerulonefritidu. Nástup příznaků u streptokokové infekce je obvykle náhlý a zahrnuje intenzivní bolesti v krku, horečku, zimnici, malátnost, bolesti hlavy, citlivé zvětšené přední krční lymfatické uzliny a faryngeální nebo tonzilární exsudát. Kašel, koryza, konjunktivitida a průjem jsou vzácné a jejich přítomnost naznačuje virovou příčinu. Diagnózu faryngitidy podporuje anamnéza pacienta a fyzikální vyšetření. Kultivace z krku je zlatým standardem pro diagnostiku streptokokové faryngitidy. Ve veřejném zdravotnictví však není dostatečně využívána kvůli její nízké dostupnosti a kvůli 1 až 2dennímu zpoždění při získávání výsledků. K detekci S. pyogenes přímo z výtěrů z krku během několika minut byly použity rychlé testy na detekci antigenu. Byly vyvinuty klinické skórovací systémy k předvídání rizika infekce S. pyogenes. Nejčastěji používaným skórovacím systémem je modifikované Centorovo skóre. Akutní faryngitida vyvolaná S. pyogenes je často samovolně probíhající onemocnění. Léčbou první volby jsou peniciliny. Pro pacienty s alergií na penicilin mohou být přijatelnou alternativou cefalosporiny, i když se může vyskytnout primární přecitlivělost na cefalosporiny. Další možností léčby jsou makrolidy. Budoucí perspektivy prevence streptokokové faryngitidy a systémových komplikací po infekci zahrnují vývoj vakcíny proti Streptococcus pyogenes.