Stejně jako mnozí jiní se i Williamsová právě teď potýká s osamělostí a izolací, až na to, že má před sebou potenciálně kariéru určující album, jehož osud neuvěřitelně znejistil koronavirus. „Smířila jsem se s tím,“ říká o vydání své desky. „Vlastně jsem strašně nadšená. Jsem fanoušek Kehlani a ta má tento týden taky vydat album. Lidi během toho všeho vydávají radikální umění.“
Od roku 2004 vede Williams kapelu Paramore, jednu z nejzajímavějších, nejprogresivnějších a nejúspěšnějších rockových kapel 90. a 90. let. V době omezené fantazie mezi svými emo vrstevníky přinesl Williams a zbytek kapely příměsi R&B, popu 80. let a country, aniž by rozmělnil intenzitu svého živého útoku. A co víc, síla a pružnost jejího zpěvu učinily z Williamsové v pop-punku výjimečnou osobnost – prakticky Arethu Franklinovou ve srovnání třeba s nesčetnými ufňukánky a uječenci kolem ní.
A přestože psala s detailní specifičností – vždy šlo o tuto konkrétní ženu, ne jen o ženu obecně -, Williamsové pohlaví skupinu od počátku dále odlišovalo: Paramore jste neměli rádi proto, že hráli tvrději než ostatní účastníci Warped Tour (i když to často dělali); Paramore jste měli rádi, protože osvětlovali řadu zážitků mimo mosh pit. Na scéně, kde dominovali muži a kde se to hemžilo misogynií, se Williamsová stala nejen rockovou hvězdou, ale i vzorem, který ctily zejména mladé ženy, z nichž některé pak založily vlastní kapely.
Natočení sólového alba nikdy nebylo přesně součástí Williamsových plánů. Po vydání pátého alba Paramore „After Laughter“ z roku 2017 a následném turné se zpěvačka a její kapela – spoluautorka písní a kytaristka Taylor York a bubeník Zac Farro – rozhodli, že potřebují nějaký čas volna. Williamsová plánovala pracovat na své veganské a bezkruté řadě barev na vlasy Good Dye Young, zatímco York chtěl produkovat a Farro se chtěl věnovat své kapele HalfNoise. (Baskytarista Jeremy Davis kapelu opustil na konci roku 2015.)
„Moje tělo už bylo v rytmu: „Dobře, jsem připravená být zase kreativní,“ vzpomíná. „Ale psychicky a emocionálně jsem na to připravená nebyla.“ Mýlila se. „Vesmír je mnohem chytřejší, a dokonce i moje tělo je moudřejší,“ směje se.“
V lednu 2019 se začal rýsovat začátek projektu, i když o tom ještě nevěděla. Williamsová právě přestěhovala svou babičku do rehabilitačního zařízení pro pamětníky po traumatické nehodě, když se spojila s někdejším baskytaristou a přítelem skupiny Paramore Joeym Howardem. Howard si právě prošel něčím podobným a z rozhovoru o jejich smutku vznikla skladba „Leave It Alone“, první píseň, kterou Williamsová napsala pro album „Petals for Armor“. Nebyla si jistá, jestli ji někdy někdo uslyší. „Až když jsme dokončili třetí nebo čtvrtou píseň, bylo to jako: Ach jo, tohle začalo před několika měsíci s ‚Leave It Alone‘,“ vzpomíná.
Z různých důvodů se písně, které Williamsová vytvořila, pro Paramore nehodily. „Tyhle příběhy jsou tak osobní a já jsem to opravdu nechtěl dávat něčemu, co pro mě už má nějaký odkaz.“ S Paramore už Williams nemá pocit, že by si museli něco dokazovat. „Až přijde čas napsat další desku, vrátíme se silnější,“ říká.
Prozatím se Williams soustředí na „Petals for Armor“. Název odráží rovnováhu mezi tvrdostí a jemností, s níž Williamsová podle svých slov v posledních letech bojovala. „Byla to pro mě těžká lekce, protože většina mých životních pokroků byla způsobena tím, že jsem prostě byla tvrdá,“ říká. To jí však přestalo vyhovovat. Musela přehodnotit své mechanismy zvládání a způsob, jakým zpracovávala své emoce.
„Mám tendenci popírat spoustu svých vlastních pocitů a pak vyjdu na veřejnost na pódium nebo cokoli jiného a říkám lidem věci, které bych si tak zoufale přála, abych mohla dělat sama pro sebe,“ říká. Williams chce, aby děti odcházely z koncertu Paramore „s pocitem, že jsou viděny, slyšeny a posíleny“. „Ale to neznamená, že odejdu z pódia a vrátím se do své šatny s pocitem, že jsem královna nebo tak něco.“
Díky terapii – a konkrétně typu léčby zvané EMDR (eye movement desensitization and reprocessing), který jí byl doporučen během výjezdního zasedání, kterého se zúčastnila – dokázala Williamsová zpracovat své emoce pomocí vizualizací.
EmDR pro ni byla vstupní branou k dalším formám terapie, které jí pomohly s posttraumatickou stresovou poruchou, o níž si myslela, že ji obvykle zažívají jen váleční veteráni a lidé, kteří byli sexuálně zneužiti. „Nezažila jsem fyzické ani sexuální zneužívání na vlastní kůži, ale byla jsem v jeho blízkosti a bylo velmi rozšířené po celou generaci,“ říká. Pak si uvědomila, že jsou věci, které ji podvědomě ovlivnily, „když jsme v děloze nebo když v tom prostředí vyrůstáme“.
„Když si to spojíte s některými zkušenostmi, které jsem měla v dost toxickém vztahu po dobu deseti velmi formativních let mého mladého ženství“ – naráží na Chada Gilberta z New Found Glory, s nímž se rozvedla v roce 2017 – „A myslím, že jako tam bylo prostě hodně s- Nevěděla jsem, jak to pojmenovat.“
Při jednom ze svých EMDR sezení – kterých se stále účastní – viděla to, co se stalo zdrojem inspirace pro její album: květiny vyrůstající z jejího těla. „Nebylo to krásné,“ vzpomíná. „Bylo to hrůzné a bolestivé.“ Začala si uvědomovat, že být jemná a zranitelná je stejně silné jako všechny ty vokály z horní části plic, které předvádí na pódiu. „Myslím, že je silnější umět říct svou pravdu, bez obalu a klidně, než se ohánět a křičet,“ říká.
Ačkoli Williamsová stále bojuje s depresemi a úzkostmi, považovala za důležité, aby fanoušci mohli na „Petals for Armor“ sledovat dějovou linii a zažít vývoj a pokrok postavy, proto album rozdělila na tři části neboli EP. „Chceme mít možnost vidět, jak naši přátelé nebo blízcí něčím procházejí a vycházejí z toho na druhém konci silnější,“ říká. „To neznamená dokonalost, ale jen lepší verzi.“
Pro album to znamenalo odkrýt syrové detaily jejího vztahu s Gilbertem a vyřešit její trauma. Ve funkově laděné skladbě „Dead Horse“ Williamsová podrobně popisuje jejich bitvy a stud, který ji ochromil. Williamsová přiznává, že na začátku jejich vztahu byla tou druhou ženou a na jeho konci tou podváděnou. „Ustlala jsem si, že?“ ptá se Williams. Williamsová říká.
Williamsová od té doby dospěla a znovu poznala sama sebe. „Byla jsem prostě jeden velký nesoulad člověka a měla jsem spoustu dobrých věcí, které jsem chtěla dát. Měla jsem spoustu energie, ale neměla jsem nic pro sebe. Hlavně jsem k sobě neměla žádnou skutečnou úctu, protože jsem o ni vlastně nežádala a nevyžadovala ji od lidí, kteří mi byli blízcí,“ vzpomíná.
Když psala „Simmer“, mrazivý hlavní singl alba „Petals for Armor“, Williamsová říká, že „první, co mě napadlo, byl vztek“. „Vztek je tichá věc,“ zpívá, „myslíš si, že jsi ho zkrotil / ale on jenom číhá“. Jakmile mu začala dávat volný průchod, všechno se začalo rozplétat. „Můj vztek byl pro mě po celý život takovým zdrojem úlevy,“ říká. Druhá sloka písně se zároveň vyvinula v univerzálnější pocit hněvu, který podnítily jí blízké ženy a hnutí #MeToo. „Každá žena v mé rodině zažila dost hrozné zneužívání ze strany mužů,“ říká.
Williamsová se považuje za „velmi šťastný a vzácný případ“, kdy nemá žádné „hororové historky“ s muži. Přesto vysvětluje: „Na pódiu po mně neustále házeli kondomy a lidé na mě křičeli: ‚S-. Ty si nesundáváš tričko.“ Williamsová se nechtěla nechat takhle ztrapnit, a tak chrlila comeback. „Každý večer na pódiu mi šlo o to, abych byla tvrdší nebo lepší a rychleji s tím šla a plivla dál,“ říká.
Stále ohnivá zpěvačka je nyní v Nashvillu, rozvedená a dělá něco, co nedělala už dobře deset let: randí. Na Tinder nebo OkCupid se sice neodvážila, ale je ráda, že to jiným lidem funguje. „Nemám to v plánu, ale hrozně mě uklidňuje, když slyším, jak mi lidé říkají, že svého partnera potkali na seznamce,“ říká. Své vlastní zkušenosti se seznamováním popisuje jako „velmi sabotážní“, ale je to něco, na čem nadále pracuje v rámci terapie. „Opravdu mám hlubokou touhu vytvořit si domov s partnerem, globální oteplování a COVID-19 vem čert. Ráda bych se jednou stala mámou,“ říká.
Život je ale momentálně z velké části pozastavený a její prioritou je dostat „Petals for Armor“ do náruče fanoušků – těch, kteří jsou s ní od vzniku Paramore. Doma dává dohromady speciální digitální koncert pro fanoušky, kteří si koupili lístky na její nyní odložené turné.
Ačkoli datum živého přenosu není stanoveno, Williamsová plánuje hrát na kytaru na pódiu poprvé od svých asi 15 nebo 16 let. „Zní to nechutně,“ říká, „ale toužím po té vůni, když jsem v propocené místnosti s jinými lidskými bytostmi, když všichni zpívají, pláčou nebo se smějí a tančí. To mi teď opravdu chybí.“