V nefunkční americké společnosti lidé potřebují Boha víc než Darwina.

Tak ve středu shrnul svůj názor významný evoluční biolog Jerry Coyne, profesor ekologie a evoluce na Chicagské univerzitě, který se již léta snaží čelit argumentům kreacionistů proti evoluci.

Coyne, autor knihy „Proč je evoluce pravdivá“ z roku 2009, citoval průzkumy, podle nichž je americká akceptace evoluční teorie mezi srovnatelnými národy blízko dna. Průzkum z roku 2006 ukázal, že pouze 40 % Američanů uznává pravdivost tvrzení, že „člověk, jak ho známe, se vyvinul z dřívějších druhů živočichů“. To bylo zhruba o polovinu méně než ve Francii, Japonsku, na Islandu, v Dánsku, Švédsku a Spojeném království. Ve skutečnosti se z 34 zemí Amerika v přijímání evoluce umístila na předposledním místě, pouze před Tureckem.

Další průzkumy ukazují, že 40 % Američanů věří, že Bůh stvořil člověka takového, jaký je, a že jen 12 % věří, že evoluce by měla být jedinou teorií o tom, jak vznikly druhy, která se vyučuje v amerických přírodovědných učebnách.

Coyne označil tuto situaci za „národní ostudu“ a nízkou míru přijetí evoluce v Americe nakonec vysvětlil nefunkční společností s vysokou mírou příjmové nerovnosti, užívání drog, dětské úmrtnosti a dalšími negativními ukazateli ve srovnání s ostatními průmyslovými demokraciemi.

Tato sociální nejistota podporuje vysokou míru víry v náboženství, jehož principy nesouhlasí s hlavními myšlenkami evoluce, uvedl Coyne. Citoval studii z roku 2009, která ukázala, že čím je společnost dysfunkčnější, tím vyšší je v ní úroveň náboženské víry.

„Pokud žijete ve společnosti, která je dysfunkční a nezdravá, kde se lidé mají lépe než vy, potřebujete odněkud útěchu. Tu získáte z náboženství,“ řekl Coyne. „To, co v Americe blokuje přijetí evoluce, je náboženství.“

Ve své přednášce, kterou sponzorovalo Harvardské přírodovědné muzeum v rámci přednáškového cyklu „Na evoluci záleží“, Coyne nastínil evoluční teorii spolu s konkrétními příklady, které podporují její správnost.

Odpověděl na častý argument „je to jen teorie“ poukazem na to, že chápání slova „teorie“ v běžné řeči a ve vědecké terminologii je odlišné. Mezi vědci není teorie totéž co odhad nebo hypotéza. Vědecká teorie je vysvětlení přírodního jevu, které je podloženo daty. S dostatečným množstvím podpůrných údajů se teorie blíží skutečnosti. Přirovnal evoluční teorii k „atomové teorii“ (myšlence, že hmota se skládá z atomů) a „bacilonosičské teorii“ (která tvrdí, že nemoci způsobují choroboplodné zárodky), které jsou dnes všeobecně přijímány jako fakt.

Celkový trend ve fosilním záznamu představuje silný argument pro evoluci, řekl Coyne. Pokud je evoluce pravdivá, dalo by se očekávat, že se složitější tvorové budou vyvíjet z jednodušších v dlouhých časových úsecích, přičemž ti, kteří se nejvíce podobají dnešním tvorům, se budou nacházet mezi nejnovějšími fosiliemi, což je tento případ.

Dalších důkazů ve prospěch evoluce stále přibývá, vědci přímo pozorují evoluci v akci u přibližně 300 druhů a ve fosilním záznamu objevují další a další přechodné druhy. Dlouho se předpokládalo, že ptáci se vyvinuli z plazů, protože mají společné některé znaky a protože plazi se ve fosilním záznamu nacházejí mnohem dále. V posledních letech, řekl Coyne, paleontologové objevili opeřené dinosaury, což dále posiluje myšlenku, že se ptáci vyvinuli z plazů. Dalším příkladem je poměrně úplný záznam evoluce koně od menšího příbuzného s mnoha prsty k velkému zvířeti, které známe dnes a které běhá na jednom velkém prstu na každé noze.

Dalším příkladem je evoluce velryb a delfínů. Vědci dlouho tvrdili, že pocházejí ze suchozemských savců dýchajících vzduch, ale kreacionisté to zpochybňovali kvůli nutným radikálním změnám v jejich tělesných plánech. Fosilní důkazy pomalu doplňovaly přechodné druhy, řekl Coyne, až dnes existuje poměrně úplný záznam o tom, co byl rychlý přechod během pouhých 8 milionů let od čtyřnohých suchozemských savců k ploutvonožcům a hlubinným velrybám.

Další důkazy pocházejí z embryologie, kde se stále objevují pozůstatky po předcích. Například embrya delfínů stále nesou pupeny zadních nohou a u lidských embryí se vyvíjí chlupatá srst lanugo, která se obvykle ztrácí po 36 týdnech březosti. Také v genetice jsou patrné stopy evoluce, kdy byly identifikovány neaktivní geny předchozích druhů. U lidí existují geny pro výrobu vitaminu C, který jsme spolu s gorilami a šimpanzi ztratili, pravděpodobně kvůli stravě našich předků bohaté na ovoce. Existují také geny pro dostatek čichových receptorů, takže náš čich by mohl konkurovat čichu psů a koček. V obou případech byly tyto geny umlčeny.

„Náš genom je hřbitovem mrtvých genů,“ řekl Coyne.

Přes tyto důkazy mnoho Američanů odmítá věřit v evoluci, protože se pevně drží náboženského přesvědčení, které se většinou učí v dětství mnohem dříve, než se mladí lidé dozvědí o evoluci, řekl Coyne. Tři čtvrtiny Američanů vyznávají absolutní víru v Boha a 63 procent věří v anděly.

Problém evoluce z náboženského hlediska spočívá podle Coyneho v tom, že nenapadá jen náboženské názory na původ člověka, ale podkopává také náboženské základy představy, že lidé jsou nějakým způsobem výjimeční, že náš život má smysl a účel a že musíme být morální. Citoval jiný průzkum, který se Američanů ptal, jak by reagovali, kdyby jim byl předložen vědecký fakt, který by byl v rozporu s jejich náboženstvím. Čtyřiašedesát procent z nich odpovědělo, že by fakta odmítli ve prospěch víry.

Odpovědí je podle Coyneho řešení společenských neduhů, aby Američané žili v bezpečnější a rovnější společnosti.

„Měli bychom vytvořit společnost, která bude spravedlivější, rovnější a starostlivější,“ řekl Coyne. „Bez ohledu na to, co si myslíte o náboženství, si myslím, že to je jedna z věcí, na které nám všem může záležet.“