Top 10 Interesting facts about Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr je fyzik, který jako první použil kvantový koncept – jedná se o základní koncept ve fyzice. Vysvětluje podstatu a chování hmoty a energie na atomární a subatomární úrovni.

Téměř osudově se Bohr nebo některý z jeho sourozenců stal vědcem – jeho otec Christian Bohr byl profesorem fyziologie na Kodaňské univerzitě, dvakrát byl nominován na Nobelovu cenu za výzkum fyziologie dýchání. Mladý Bohr se s vědeckým jazykem a pojmy seznamoval na sezeních, která jeho otec pořádal v rodinném domě – na těchto sezeních probíhaly živé diskuse, kterým naslouchal Bohr i jeho sourozenci, což ho s největší pravděpodobností zaujalo a inspirovalo.

Široce uznávaný fyzik má na svém kontě řadu úspěchů, jak prozradí 10 nejzajímavějších věcí o Nielsi Bohrovi.

1. Neils Bohr nebyl v mládí tak dobrý spisovatel jako student

Mladý Niels Bohr- autor AB Lagrelius & Westphal- Wikimedia Commons

Bohr je důkazem, že existuje vykoupení, zejména pokud jde o studium. Ve svých sedmi letech nebyl Bohr schopen psát velké skladby, ale v ostatních předmětech vynikal. Jednou prý odevzdal esej o dvou větách! Tato situace se však změnila v době, kdy navštěvoval střední školu, a ve většině svých studijních oborů vynikal a absolvoval jako první ve třídě.

2. Bohr měl pověst, že v laboratoři své univerzity vyvolával výbuchy

Niels Bohr- od neznámého autora- Wikimedia Commons

Daleko od magisterského a doktorského titulu z fyziky, které získal, měl Bohr skromné začátky v laboratoři své univerzity, kde měl pověst, že tu a tam vyvolává výbuchy, a nakonec rozbil rekordní množství skla. To musel být pro něj i pro ostatní docela zážitek!

Bohrovy výkony při způsobování výbuchů a rozbíjení skla pocházely z jeho pokusů v anorganické chemii – to byl jeden z dalších oborů, které studoval, i když neúspěšně! Studoval také matematiku a filozofii, ale jeho silnou stránkou byla fyzika.

3. Bohr získal Nobelovu cenu ve stejné době jako Albert Einstein

Niels Bhor s Albertem Einsteinem – autor Ehrenfest- Wikimedia Commons

Stejně jako většina vědců vedli Bohr a Einstein v průběhu desetiletí řadu fyzikálních rozhovorů. Tyto rozhovory dnes nesou název Debaty Bohr-Einstein. Oba přátelé se hlásili ke dvěma odlišným myšlenkovým směrům týkajícím se pozorování elektronů, které se v některých experimentech chovaly jako částice a v jiných jako vlna, ačkoli elektron by neměl být schopen být obojím.

Bohr zastával názor, že něco může být dvěma věcmi najednou, ale my můžeme pozorovat vždy jen jednu z těchto věcí, zatímco Einstein zastával názor, že částice existují bez ohledu na to, zda je aktivně pozorujeme. Tato debata se vedla ve snaze stanovit základní princip kvantové mechaniky.

Zajímavé je, že oba vědci získali Nobelovu cenu za fyziku, přestože zastávali opačné teorie. Bohr ji dostal za svůj atomový model, zatímco Einstein za práci o fotoelektrickém jevu. Z technických důvodů však byla Einsteinovi udělena v roce 1922 místo v roce 1921.

Debaty Bohr – Einstein jsou připomínány pro svůj význam ve filozofii vědy.

4. Nobelovu cenu získal také Bohrův syn Aage.

Brilantní stejně jako jeho otec, Aage získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1975 za výzkum struktury atomových jader. Po otcově smrti v roce 1962 také převzal vedení Ústavu teoretické fyziky na Kodaňské univerzitě. Tento institut založil Niels Bohr.

Aage a Niels Bohrovi byli jednou ze šesti individuálních dvojic otce a syna, kteří získali Nobelovu cenu.

5. Bohrovi nikdy nedošlo pivo Carlsberg!

Pivo Carlsberg podporovalo Bohra tím, že mu pomáhalo platit jeho výzkum v Anglii a financovalo Institut teoretické fyziky. Kromě toho společnost pozvala Bohra do své čestné rezidence, protože ho považovala za zasloužilého. Jednou z výhod byl výčep napojený na pivovar, kde bylo pivo po celý rok zdarma!“

Bohr a jeho rodina se do rezidence skutečně nastěhovali v roce 1932 a zůstali v ní dalších 30 let.

Carlsberg je dánský pivní gigant s vlastními laboratořemi podporujícími studium přírodních věd v souvislosti s vařením piva.

6. Bohr má po sobě pojmenovaný prvek

Bohrium je název prvku pojmenovaného po Bohrovi. Vědecky řečeno, výbuchem atomů vizmutu s atomy chromu vznikl jediný atom prvku 107, izotop 262.

Bohrium je vysoce radioaktivní a v přírodě se nevyskytuje. Dosud bylo v laboratoři vytvořeno pouze několik jeho atomů. Tato práce je připisována německým vědcům, kteří ji uskutečnili v roce 1981.

7. Bohr pomáhal židovským vědcům při útěku před nacisty

Když 11. světová válka zesílila, nacisté ovládli Evropu a Bohr byl nápomocen židovským vědcům, kteří v té době utíkali před režimem v Německu. Poskytl jim laboratorní prostory, finanční prostředky a dočasný domov v Kodani.

Bohr byl také židovského původu. Jeho matka byla Židovka, proto jeho rodina čelila pronásledování. Musel proto v roce 1943 uprchnout poté, co nacisté obsadili Dánsko a on dostal zprávu, že se ho Němci chystají zatknout. Museli uprchnout na rybářské lodi plující do Švédska, načež byl on a jeho syn Aage propašováni do Anglie v bombardovacím letadle Mosquito, kde se podílel na „Tube – Alloys“, mimořádně tajném programu kanadsko-britské vlády pro vývoj jaderných zbraní.

8. Kodaňský institut pro teoretickou fyziku byl Bohrovým dítětem

Niels Bohr Institute – by Thue- Wikimedia Commons

Díky jeho působivému atomovému výzkumu byl Bohr v pouhých 31 letech v roce 1916 přijat na Kodaňskou univerzitu jako profesor teoretické fyziky. Bohr považoval za správné mít pro svůj obor nový ústav, který by umožnil světovým badatelům spolupracovat s dánskými vědci v nejmodernějším zařízení. To mu bylo schváleno a Kodaňský institut poprvé otevřel své brány v roce 1921, kdy byl Bohr jeho ředitelem. Zařízení bylo přejmenováno na Institut Nielse Bohra a pracovalo a studovalo v něm více než 1000 zaměstnanců a studentů.

9. Bohr používal pseudonym „Nicholas Baker“

Jako z filmové scény musel Bohr při práci na vládním projektu používat pseudonym. Poté, co se americká vláda dozvěděla o pokusu Německa sestrojit atomovou bombu, kontaktovala Bohra, aby s ní spolupracoval na projektu Manhattan, přísně tajném programu vývoje jaderné bomby na bázi uranu a plutonia, který měl donutit národy v jeho ose ke kapitulaci.

Bohr se tohoto úkolu zhostil během dvou let, kdy pod pseudonymem Nicholas Baker pracoval s americkými a britskými fyziky v Národní laboratoři Los Alamos v Novém Mexiku.

10. Bohr se zasazoval o jadernou vědu pro mír

Na rozdíl od amerických a britských představitelů byl Bohr přesvědčen, že věda, která stojí za jadernými zbraněmi, by měla být sdílena. Po válce se Bohr vrátil do Dánska a zaměřil svůj atomový výzkum spíše na vývoj udržitelné energie než na zbraně.

Z toho se v 50. letech zrodil Risø – Bohr a několik jeho kolegů založili výzkumnou laboratoř s moderním urychlovačem částic, která se věnovala vývoji jaderné energie pro mírové účely.

Bohr postupně spoluzaložil Evropské centrum pro jaderný výzkum (CERN), které prvních pět let pořádalo konference a provádělo výzkum v Bohrově Ústavu teoretické fyziky. Poté se v roce 1957 přestěhovalo do Ženevy ve Švýcarsku.

Niels Bohr, je v Dánsku i ve světě široce uznáván a oslavován. V Dánsku bylo 21. listopadu 1963 připomenuto 50. výročí Bohrova modelu poštovní známkou s vyobrazením Bohra, atomu vodíku a vzorce pro rozdíl libovolných dvou energetických hladin vodíku.

Podobně UNESCO vyrazilo v roce 1985 medaili Nielse Bohra ke 100. výročí Bohrova narození. UNESCO ji uděluje jako ocenění vědcům, kteří se zasloužili o vynikající přínos v oblasti fyziky prostřednictvím výzkumu, který významně ovlivnil nebo by mohl ovlivnit svět.

Dánská národní banka v roce 2013 představila a vydala novou sérii dvacetikorunových mincí s tématem „Velcí dánští vědci ve fyzice a astronomii“ na počest 100. výročí vzniku atomové teorie Nielse Bohra. Stalo se tak 7. října, v den Bohrových narozenin.

.