Podle vlastních odhadů pana Shumlina by však do roku 2014 museli zaměstnavatelé platit daně ve výši zhruba 11,5 procenta ze mzdy, zatímco rodiny by musely platit až 9,5 procenta svého ročního příjmu, aby financování fungovalo. Plán by téměř zdvojnásobil objem státního rozpočtu. Z politických i ekonomických důvodů byly náklady považovány za příliš vysoké.

Přišly i další komplikace: Oslovení veřejnosti bylo slabé. A v roce 2013 stát spustil on-line burzu pojištění podle zákona o dostupné péči, kterou sužovaly technické závady, jež se stát snažil odstranit. Jak poznamenal Cornell Policy Review ve své posmrtné zprávě z roku 2017, kombinace vyšších než očekávaných nákladů a administrativních problémů „podpořila atmosféru nejistoty a nedůvěry ve státní správu a změnila politicky strmý výstup v politicky nepřekonatelný.“

A tak na konci roku 2014 pan Shumlin přiznal porážku. „Poznal jsem, že omezení státního financování, omezení federálního práva, omezení našich daňových možností a citlivost naší ekonomiky“ způsobují, že zavedení jednoho plátce je „v tuto chvíli nerozumné a neudržitelné“, řekl. „Riziko ekonomického šoku je příliš vysoké.“

Vermontský plán zničily vysoké daně, nedůvěra ve vládu a nedostatek politické podpory. Jakákoli snaha Sandersovy administrativy o zavedení systému jednoho plátce na celostátní úrovni by pravděpodobně ztroskotala na podobných problémech.

Stejně jako pan Shumlin je i pan Sanders oddaným stoupencem jednoho plátce, který tuto myšlenku agresivně propagoval v kampani. A stejně jako pan Shumlin, i pan Sanders zatím odmítl předložit plán na plné financování svého systému Medicare for All.

Ačkoli některé průzkumy veřejného mínění ukazují většinovou podporu pro systém jednoho poplatníka, tato podpora výrazně klesá, pokud se setká s kompromisy, jako je zrušení většiny soukromého pojištění nebo vyšší daně – dvě složky plánu pana Sanderse.

Podobně zastánci systému Medicare for All argumentují tím, že systém jednoho poplatníka by snížil celkové výdaje na zdravotnictví v zemi. Úspory však do značné míry vycházejí z předpokladu, že nový státem řízený systém by mohl poskytovatelům plošně platit sazby Medicare, které jsou obvykle nižší než sazby soukromého pojištění.