Na nedávných shromážděních prezident Donald Trump opakovaně spojoval získání Nobelovy ceny míru s nominací na ni a neprávem obviňoval média, že jeho nominaci ignorují poté, co z nominace bývalého prezidenta Baracka Obamy v roce 2009 udělala „největší příběh, jaký jsem kdy viděl“.“

Pozornost médií pro Obamu přišla poté, co získal Nobelovu cenu za mír. Trump byl sice nominován, ale není to taková „velká věc“, jakou z toho dělá. Kandidátů na Nobelovu cenu míru pro rok 2020 je 318 – 211 jsou jednotlivci a 107 organizace.

Nominovat někoho na toto prestižní ocenění může každý z tisíců lidí. A dva lidé se přihlásili s tím, že Trumpa nominovali.

Nobelův výbor však na svých webových stránkách varuje, abychom nominaci nepřikládali příliš velký význam.

„Nominovat může každý, kdo je oprávněn nominovat, jakoukoli osobu nebo organizaci,“ uvádí výbor. Norský Nobelův výbor do návrhů nijak nezasahuje, ačkoli rozhoduje o tom, kdo cenu skutečně získá. „Pouhá nominace proto není podporou ani rozšířenou poctou, která by naznačovala příslušnost k Nobelově ceně míru nebo k institucím s ní spojeným,“ uvádí výbor.

Trump nicméně nominaci opakovaně vyzdvihoval na předvolebních shromážděních, na Twitteru a v televizních reklamách.

Trumpova nominace

Na předvolebních shromážděních, na Twitteru a v televizních reklamách. 9. září oznámil Christian Tybring-Gjedde, krajně pravicový norský politik, v televizi Fox News, že Trumpa nominoval na Nobelovu cenu míru.

„Myslím, že za své zásluhy udělal více, když se snažil vytvořit mír mezi národy, než většina ostatních nominovaných na cenu míru,“ řekl Tybring-Gjedde.

V nominačním dopise Tybring-Gjedde uvedl Trumpovu roli při navazování vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty. Zmínil také Trumpovu „klíčovou roli při usnadňování kontaktů mezi konfliktními stranami a … vytváření nové dynamiky v dalších vleklých konfliktech, jako je spor o hranice Kašmíru mezi Indií a Pákistánem a konflikt mezi Severní a Jižní Koreou, jakož i řešení jaderného potenciálu Severní Koreje“.“

O dva dny později Magnus Jacobsson, poslanec švédského parlamentu za křesťanské demokraty, prostřednictvím Twitteru oznámil, že i on navrhl Trumpa na ocenění, a to spolu s vládami Kosova a Srbska „za jejich společnou práci pro mír a hospodářský rozvoj“.“

Nominovat na Nobelovu cenu míru může kdokoli ze snad stovek tisíc oprávněných osob, mezi nimiž jsou podle internetových stránek Nobelovy ceny „rektoři nebo rektoři univerzit, profesoři politických a společenských věd, historie, filozofie, práva a teologie; vedoucí mírových výzkumných ústavů a institutů zahraničních věcí; členů národních shromáždění, vlád a mezinárodních soudů; předchozích laureátů Nobelovy ceny míru; členů správních rad organizací a institucí, které obdržely Nobelovu cenu míru; současných i minulých členů Norského Nobelova výboru; a bývalých poradců Norského Nobelova institutu“.“

Nobelův výbor neposkytuje seznam nominovaných osob. Ve skutečnosti jména nominovaných a to, kdo je nominoval, Nobelův výbor nezveřejňuje po dobu 50 let a uniknou pouze tehdy, když je lidé zveřejní, jako to udělali Tybring-Gjedde a Jacobsson.

Nobelův výbor však zveřejňuje počet nominací. Letos je 318 kandidátů na Nobelovu cenu míru – 211 jednotlivců a 107 organizací. To je čtvrtý nejvyšší počet kandidátů v historii této ceny. Pětičlenný norský Nobelův výbor zužuje seznam nominovaných na úzkou skupinu a poté vybírá vítěze.

Podle webových stránek Nobelovy ceny samotná nominace na Nobelovu cenu míru „není podporou nebo rozšířenou poctou, která by znamenala příslušnost k Nobelově ceně míru.“

Na cenu byly nominovány i některé z nejzločinnějších osobností historie. Sovětský diktátor Josif Stalin byl nominován dvakrát: v roce 1945 za snahu o ukončení druhé světové války a znovu v roce 1948 český profesor. A fašistický italský diktátor Benito Mussolini byl nominován v roce 1935 dvěma profesory práv, jedním z Německa a druhým z Francie. (Adolf Hitler byl v roce 1939 nominován – nominace byla později stažena – „antifašistickým poslancem švédského parlamentu, který nikdy neměl v úmyslu, aby jeho návrh byl brán vážně“, jak uvádějí nobelovské archivy)

Na Nobelovu cenu míru nebyl Trump nominován poprvé. Tybring-Gjedde, který Trumpa nominoval tento měsíc, a další krajně pravicový politik Per-Willy Amundsen v červnu 2018 uvedli, že Trumpa na tuto poctu nominovali v návaznosti na Trumpův summit o jaderných zbraních se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

V únoru 2019 Trump na tiskové konferenci v Bílém domě prohlásil, že mu japonský premiér Šinzó Abe napsal dopis, v němž uvedl, že Trumpa nominoval na Nobelovu cenu míru, rovněž v souvislosti s jeho jednáním se Severní Koreou. Abe to odmítl potvrdit, ačkoli noviny Asahi Shimbun „citovaly nejmenovaný vládní zdroj, podle něhož nominace přišla v reakci na ‚neoficiální‘ žádost USA“, uvádí Washington Post. Kromě veřejného zveřejnění dopisu však Trump nominaci jinak nezveřejnil a cenu ten rok nezískal.

Trump však trvá na tom, že Nobelovu cenu za mír získá, nebo že by ji alespoň získat měl.

„Myslím, že Nobelovu cenu dostanu za spoustu věcí,“ řekl Trump na tiskové konferenci 23. září 2019. „Myslím, že dostanu Nobelovu cenu za spoustu věcí, kdyby ji udělovali spravedlivě, což nedělají.“

Nyní, když do voleb zbývají už jen týdny, Trump letošní nominaci agresivně propaguje.

Na sociálních sítích Trump retweetoval asi tucet zpráv, které mu nominaci oznamovaly nebo k ní blahopřály. A nedávná televizní reklama Trumpovy kampaně, která zdůrazňuje Trumpovu účast na dohodě o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, se chlubí: „Prezident Trump, nominován na Nobelovu cenu míru.“ Trump se o nominaci zmínil také na nejméně půl tuctu nedávných předvolebních shromáždění.

„Věřili byste tomu, během jednoho týdne mě nominovali ne na jednu, ale na dvě Nobelovy ceny,“ řekl Trump 19. září na shromáždění ve Fayetteville v Severní Karolíně. „Ale víte, máte prezidenta, milujete svého prezidenta a váš prezident je vyznamenán, protože já nejsem vyznamenán, vy jste vyznamenán Nobelovou cenou míru, za Izrael, za to, co jsme udělali s Izraelem.“

(Nebyl nominován na dvě Nobelovy ceny, byl nominován dvěma lidmi na stejnou cenu. A samozřejmě nebyl vyznamenán – alespoň zatím – cenou.“

Trump dále vyprávěl historku o tom, jak se šel domů dívat s manželkou na televizní zprávy v naději, že se dozví o své nominaci.

„Bude to velké,“ řekl Trump první dámě Melanii Trumpové. „Dnes večer to bude velké. Právě jsme byli vyznamenáni, tohle je velké. Nobelova cena míru, umíte si to představit?“

K svým rozpakům však řekl: „Nebyl jsem krytý. Dostal jsem nominaci na Nobelovu cenu za mír, cenu za mír, nominaci na Nobelovu cenu. A oni o tom neinformovali.“

Měli bychom poznamenat, že ačkoli o nominaci neinformovala celostátní zpravodajská televize, informovala o ní řada celostátních tiskovin a hojně ji citovala televize Fox News.

Trump o dva dny později na shromáždění v Ohiu vyprávěl stejnou historku v televizním zpravodajství.

„Jsem jediný člověk, který byl nominován na Nobelovu cenu míru, a nedostal jsem žádnou novinářskou zprávu,“ řekl Trump na shromáždění 21. září v Ohiu. „Nechtěli. Kvůli dvěma z nich. Minulý týden, nechlubím se tím, jen říkám, jsem prezidentem Spojených států kvůli Kosovu a Srbsku, léta se zabíjeli, vypracoval jsem pro ně dohodu. Byl jsem nominován. A pak Izrael s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty a mnoho dalších, které přijdou. Všichni to chtějí udělat. Budeme mít na Blízkém východě mír bez krve na písku. Žádná krev. Budeme mít na Blízkém východě mír. Takže jsem byl nominován na Nobelovu cenu míru.“

Po oba večery Trump zdůrazňoval, že zatímco televizní zpravodajství jeho nominaci ignorovalo, při nominaci Obamy v roce 2009 tomu tak nebylo.

„A když byl nominován Barack Obama, Barack Hussein Obama, teď když byl nominován Barack Hussein Obama, nevěděl, proč byl nominován,“ řekl Trump. „Bylo to jako hned na začátku . Neudělal vůbec nic. Nic neudělal a byl nominován. Byl to největší příběh, jaký jsem kdy viděl.“

Trump se mýlí, pokud jde o mediální pokrytí Obamovy nominace.

Obamův tisk

Prohledali jsme zpravodajskou databázi Nexis a našli jsme pouze dva články, které se zmiňovaly o Obamově nominaci.

Příspěvek agentury Associated Press z 27. února 2009 o nominacích na cenu začínal slovy: „Prezident Barack Obama a jeho francouzský protějšek Nicolas Sarkozy jsou pravděpodobně mezi rekordním počtem 205 nominací na Nobelovu cenu míru za rok 2009“. Čtvrtá věta článku uváděla nominace v souvislostech: „‚Je velmi snadné být nominován na cenu míru, ale v žádném případě to neznamená, že to výbor schvaluje,‘ řekl Geir Lundestad, tajemník norského výboru pro udělování cen bez hlasovacího práva.“

Ve zprávě agentury Associated Press ze 7. října 2009 byla rovněž zmíněna možnost Obamovy nominace. Příběh vedla spekulace o tom, že hlavními uchazeči o ocenění jsou čínští disidenti. O pět odstavců dále článek poznamenal: „Předpokládá se, že americký prezident Barack Obama byl nominován, ale není jasné, z jakých důvodů. Pozorovatelé Nobelovy ceny říkají, že by mohl být uchazečem o cenu v příštím roce, a to v návaznosti na jeho vznešenou výzvu ke globálnímu jadernému odzbrojení, která zazněla minulý měsíc v OSN a která přišla po uzávěrce nominací na cenu za rok 2009.“

V tom roce Obama skutečně cenu nakonec získal. Když se Obama tuto zprávu dozvěděl, prohlásil, že byl „rozhodnutím Nobelova výboru překvapen a zároveň hluboce pokořen.“

„Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: nevnímám to jako uznání svých vlastních úspěchů, ale spíše jako potvrzení amerického vůdcovství ve prospěch aspirací, které mají lidé ve všech zemích,“ řekl Obama 9. října 2009. „Abych byl upřímný, nemám pocit, že bych si zasloužil být ve společnosti tolika transformačních osobností, které byly touto cenou poctěny – mužů a žen, kteří mě inspirovali a kteří svým odvážným úsilím o mír inspirovali celý svět.“

O vyznamenání se široce psalo v tisku a někteří kritici poznamenali, že Obama byl ve funkci necelé dva týdny, když vypršela lhůta pro nominace. Mezi dlouholeté odpůrce počítejte i Trumpa.

V září 2015 vyjádřil bývalý ředitel Norského Nobelova institutu jistou lítost nad udělením Nobelovy ceny míru Obamovi.

Ve svých pamětech Lundestad, do roku 2014 nehlasující ředitel, napsal: „Zpětně bychom mohli říci, že argument o podání pomocné ruky Obamovi byl jen částečně správný“ a ztížil Obamovi naplnění očekávání. „Mnoho Obamových příznivců se domnívalo, že to byla chyba,“ napsal. „Jako taková nedosáhla toho, v co výbor doufal.“

Ať už si však někdo myslí, že si Obama cenu zasloužil, nebo ne, faktem je, že ji získal. A mediální pozornost, které se mu dostalo, přišla téměř výhradně poté, co ji získal, nikoliv v době, kdy byl nominován. Nechceme také snižovat Trumpovy úspěchy na Blízkém východě nebo v případě Kosova a Srbska, ale je předčasné, aby Trump říkal, že je touto cenou „poctěn“.

Poznámka redakce: Zvažte prosím možnost přispět na FactCheck.org. Nepřijímáme reklamu. Spoléháme na granty a individuální dary od lidí, jako jste vy. Dary z kreditních karet můžete posílat prostřednictvím naší stránky „Donate“. Pokud dáváte přednost daru šekem, zašlete jej na adresu: FactCheck.org, Annenberg Public Policy Center, 202 S. 36th St., Philadelphia, PA 19104.

Tato kontrola faktů je k dispozici na IFCN’s 2020 US Elections FactChat #Chatbot na WhatsApp. Pro více informací klikněte zde.