SAN DIEGO – Podle nové studie, která byla představena na veletrhu Kidney Week, vyšší procento nasycení transferinem (TSAT) předpovídá snížení užívání intravenózního železa a látek stimulujících erytropoézu (ESA) u pacientů v konečném stadiu onemocnění ledvin (ESRD). Hladina feritinu v séru naproti tomu předpovídala pouze potřebu intravenózního (IV) železa.
Ideální hladina zásob železa, běžně měřená pomocí TSAT a feritinu, pro optimalizaci účinnosti a bezpečnosti není známa, proto výzkumníci ze skupiny Collaborative Study Group pod vedením doktora Kausika Umanatha z nemocnice Henry Ford v Detroitu a Jamieho P. Dwyer, MD, z Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu, se pokusili tuto otázku vyřešit s využitím zkušební databáze nedávno dokončené klinické studie od Collaborative Study Group, mezinárodní neziskové organizace, která se zabývá přísným plánováním a analýzou pilotních a mezinárodních, rozsáhlých, randomizovaných klinických studií v relevantních terapeutických oblastech.
Výzkumný tým zkoumal údaje ze studie fáze 3 u pacientů s ESRD náhodně přiřazených v poměru 2:1 k léčbě fosfátovým pojivem citrátem železitým nebo aktivním kontrolním fosfátovým pojivem, které neobsahovalo železo. Intravenózní podávání železa bylo povoleno podle uvážení každého pracoviště studie vždy, když hladina feritinu nebo TSAT pacientů klesla na nebo pod 1 000 ng/ml, resp. 30 %.
Výsledky ukázaly, že u pacientů s TSAT 34 % a více byla o 37 % nižší pravděpodobnost, že budou k udržení hemoglobinu potřebovat dávku ESA ve vyšším rozmezí (1 535 jednotek týdně nebo více). (Ferritin oproti tomu dávku ESA nepředpovídal.) Stejně tak potřeba vyšších intravenózních dávek železa (48 mg týdně nebo více) byla nižší o 58 % u TSAT ve středním rozmezí (26-33 %) a o 77 % u TSAT v nejvyšším rozmezí (34-83 %). Zjištění byla podobná při analýze podle aktivní kontroly nebo léčby citrátem železitým.
Pokračování textu
TSAT nad 34 % vykazoval nejnižší použití intravenózního železa i ESA. Vyšší hladiny feritinu předpovídaly pouze nižší použití intravenózního železa.
„Naše analýzy naznačují, že TSAT může být ilustrativnějším markerem zásob železa než feritin u pacientů s ESRD,“ uvedl Dr. Umanath pro Renal & Urology News. „Vzhledem k tomu, že feritin je také markerem zánětu, nemusí být zvýšení feritinu u pacienta s ESRD vždy známkou zvýšeného množství železa v těle.“
Studie, která je sekundární analýzou dat shromážděných za jiným účelem, podle vědců nedosahuje hodnoty prospektivní studie, která by mohla posoudit hodnotu zásob železa při vyšších hladinách, než se v současnosti používají. Studie navíc použila 90denní klouzavý průměr feritinu a TSAT, což ztěžuje interpretaci jediného měření u jednotlivého pacienta v daném čase.
Z vydání z 01. prosince 2015 časopisu Renal and Urology News
.