O Leo Babautovi

Není mezi námi člověka, který by neměl nejistotu – někteří se s ní jen lépe vyrovnávají nebo ji možná skrývají.

Bojíme se, co si o nás myslí ostatní, bojíme se, jestli vypadáme dost dobře, bojíme se, že neděláme všechno, co bychom měli, bojíme se, že selžeme, bojíme se, že lidé zjistí, že jsme podvodníci. Bojíme se, že jsme příliš tlustí, bojíme se, jestli se jí budeme líbit, bojíme se, jestli se mu bude líbit ta jiná holka, bojíme se, že nejsme dost dobří.

A sociální média se svou kulturou, která nás nutí chtít uznání pomocí lajků a retweetů, se svým předváděním úžasných těl a úžasných cest a jídla … tento problém jen prohlubují. Ale to všechno přece víte.

Otázka zní: jak tyto nejistoty překonat?

Jak se stát v pohodě sami se sebou? Jak se naučíme najít spokojenost a klid?“

Odpověď není jednoduchá, ale pro začátek vyžaduje jednu věc: ochotu čelit tomu, čemu obvykle čelit nechceme.

To znamená trochu odvahy. Pro začátek jen v malých dávkách, ale znamená to ochotu odložit na chvíli všechna rozptýlení a soustředit se jen na to, s čím bojujete.

Máte tuto odvahu? Pokud ano, začněme.

Překážky

Co nám stojí v cestě při řešení nejistot? Na cestě se objevují překážky. Jsou tu staré rány, které se nikdy nezahojily.

Některé překážky, které se nám staví do cesty:

1. Kritika z minulosti. Pokud nás rodiče nebo jiní příbuzní kritizovali, když jsme vyrůstali, nebo pokud jsme byli šikanováni, pravděpodobně jsme si to internalizovali. Mám štěstí, že moje máma mě vždycky zřejmě brala takovou, jaká jsem, ale můj táta ne. Měl své vlastní nejistoty, ale ty se projevovaly jako kritika mé osoby. Tato kritika mi zůstala v hlavě, ale v posledních letech odezněla díky práci, kterou jsem vykonala (více o tom níže). Přesto možná nikdy úplně nezmizí.
2. Negativní obraz sebe sama. Když vás lidé v průběhu let kritizují, začnete kritizovat sami sebe. A veškerá tato kritika spolu s nepříznivým srovnáváním sebe sama s ostatními má za následek nepříliš dobré sebehodnocení. Nezáleží na tom, že skutečnost tomuto sebeobrazu neodpovídá… Můžeme být schopní, skvělí a krásní, ale pokud máme o sobě představu, že jsme oškliví, hloupí a neúspěšní, budeme se podle této představy chovat.
3. Potřeba uznání. Když nám někdo dává souhlas, je to skvělé! Máme pocit, že jsme hodni a krásní. Problémem se pak ale stává, že potřebujeme další uznání, abychom si tento obraz o sobě udrželi, a bojíme se, že uznání nedostaneme, protože pak tento skvělý obraz o sobě zmizí. Uvízneme v kruhu potřeby neustálého schvalování a strachu z neschválení. Všechno, co kdo říká a dělá, v reálném životě i na sociálních sítích, čteme ve smyslu schválení nebo neschválení. Stává se z toho koloběh strachu a potřeb.
4. Nedostatek důvěry. Učíme se nedůvěřovat druhým lidem, že s námi budou držet, že nás přijmou a že naši stránku věci budou považovat za srozumitelnou. To se v nás trénuje léta, když lidé dělají věci, které považujeme za opuštění nebo odmítnutí. Přestáváme věřit, že v danou chvíli to dopadne dobře.
5. Obrázky na sociálních sítích & média. Srovnáváme se se sexy lidmi, které vidíme na Instagramu nebo jiných sociálních médiích. Srovnáváme se se sexy lidmi ve filmech, televizi, časopisech. Tyto obrazy nás mají prodat, ale způsob, jakým nás prodávají, je ten, že v nás vzbuzují pocit nejistoty ohledně sebe samých a my pak potřebujeme to, co nám celebrity prodávají, abychom byli stejně dobří jako ony.
6. Nepřijímání věcí o sobě. Nakonec je výsledkem to, že odmítáme velkou část sebe sama. Nelíbí se nám, že máme nadváhu, pupínky nebo něco na našem těle. Je to úžasné, protože i lidé, o kterých si myslíte, že mají úžasná těla – odmítají věci na svém těle! Odmítáme také části svého nitra, ty, které jsou nedisciplinované, bezstarostné, bojácné nebo líné. Odmítáme části sebe sama, které jsou nejisté.

To je spousta překážek, se kterými se musíme vypořádat! A to zdůrazňuje, proč to vyžaduje odvahu a proč náprava není jednoduchá.

Ale existuje cesta vpřed.

Cesta k vypořádání se s nejistotou

Tady je tajemství: překážky nám vlastně ukazují cestu. Překážky jsou cestou.

Můžeme tyto překážky přijmout a pracovat s nimi. Abychom to mohli udělat, musíme si začít uvědomovat, kdy se naše nejistoty objevují. Můžeme je používat jako zvonek všímavosti, který zazvoní, když nás trápí obavy a nedůvěra, a řekne nám: „Hej! Tady je tak dobrý materiál, se kterým se dá pracovat.“

A to je oni klíč:

Začněte tedy dávat pozor a všímejte si, kdy vás pohání nejistota. A pak vykonejte následující práci:

1. Odpusťte minulosti. Pokud vaši nejistotu formoval příbuzný nebo autorita, která vás kritizovala, uvědomte si to. Pak jim začněte odpouštět. Pochopte, že je k tomu vedla jejich vlastní nejistota, že bojovali s vlastními démony. Chovali se nedokonale, ale to my všichni. Neměli pravdu v tom, co udělali, ale přesto to můžete pochopit. A odpusťte jim jejich špatné chování, protože držet v sobě zášť vám nepomáhá. Nechte minulost odejít, krok za krokem.
2. Přijměte všechny sebe sama. Zastavte se a proveďte sebehodnocení. Všimněte si těch částí sebe sama, svého těla i svého nitra, které se vám nelíbí. Podívejte se na tyto své části a zjistěte, zda jim můžete poslat lásku. Vnímejte je jako své nedokonalé části, které si zaslouží lásku, stejně jako si lásku zaslouží i nedokonalý přítel. Přemýšlejte o tom, jak byste se k tomuto nedokonalému příteli chovali, a buďte stejní i vůči sobě. Dejte si jistotu, dejte si soucit. Přijměte všechny své části, ušlechtilé kousky i ty ostatní, a uvidíte v nich krásu. Právě ony vás dělají tím, kým jste, a jsou úžasné.
3. Cvičte se v sebepřijetí. Pokud si všimnete, že toužíte po uznání někoho jiného, po jeho chvále a pozornosti, po jeho lajcích a retweetech… zastavte se a místo toho to nahraďte sebepotvrzením. Můžete druhým odebrat moc schvalovat vás, pokud si tuto moc přivlastníte pro sebe. Nepotřebujete souhlas nikoho jiného než svůj vlastní. To neznamená, že nechcete spojení s druhými nebo lásku, ale můžete milovat druhé a být jimi milováni a zároveň být schváleni sami sebou. Přijměte sami sebe, zcela, milujte se. A to je vše, co potřebujete.
4. Přijměte nesrovnávání. Srovnávání sebe sama s tím, jak ostatní vypadají, co dělají, kam cestují, jak se baví… nikdy není užitečné a aktivně ti škodí. Místo toho, když vidíte někoho jiného, místo abyste se s ním srovnávali, vnímejte ho jako jablko ke svým pomerančům. Buďte rádi, že se baví, mějte radost z jejich úspěchů. Jsou na úplně jiné cestě než vy a mohou být šťastní a mít se skvěle a vy na své vlastní cestě také. Přejte všem vše dobré, ale vnímejte jejich úžasnost jako odlišnou od té vaší.
5. Rozvíjejte důvěru v daný okamžik. Prostřednictvím všech těchto praktik začněte rozvíjet důvěru v sebe sama, že budete v pořádku. Rozvíjejte důvěru v okamžik, že se vyvine a vše bude v pořádku. Ta se časem rozvíjí tak, že si děláte malé předpovědi o daném okamžiku („Tento okamžik dopadne dobře“) a pak sledujete, zda se předpověď vyplní.“

Toto je cesta. Najdete věci, se kterými se potýkáte, a naučíte se s nimi pracovat. Naučte se měnit perspektivu. Nauč se vidět, co ti dělá potíže, a proměň to v příležitost k procvičení nových dovedností.

To je dobrá cesta. Pomohla mi lépe přijmout sama sebe a více si důvěřovat. A na oplátku mi pomohla více milovat sebe i druhé, okamžik po okamžiku.