Archeologové z Dicle University objevili v anatolské provincii Diyarbakir hroby Kilije Arslana I., vůdce seldžuckého sultanátu Rúm, který porazil jedny z prvních křižáckých armád, jež dorazily do Turecka, a jeho dcery.

Jak uvádí Daily Sabah, univerzitní vědci začali po hrobech pátrat prostřednictvím archivního výzkumu. Poté vytvořili komisi, která dohlížela na práci v terénu. Poté, co prozkoumali hřbitovy v celé diyarbakirské čtvrti Silvan, kde věděli, že se hrob musí nacházet, zaměřili vědci své úsilí na dva hroby v parku Orta Çeşme. Při výkopových pracích kopali více než šest metrů pod zemí na ploše 377 metrů čtverečních. Po devíti dnech práce se týmu podařilo pohřby najít.

„V oblasti, na které pracujeme, se nacházel hrob nejvýznamnějšího vládce Rumského sultanátu,“ říká člen komise Aytaç Çoşkun. „Proto jsme pilně vytrvali v práci dnem i nocí.“

Kilij Arslan I. byl druhým sultánem seldžuckého sultanátu Rúm. Jeho otec Sulejman ibn Qutulmiš založil v Anatolii nezávislý stát tím, že se roku 1077 oddělil od Velké seldžucké říše.

Kilij Arslan se stal sultánem roku 1092. O tři roky později vypravil papež Urban II. první vlnu křižáků ze západní Evropy na muslimy ovládaný Blízký východ. Lidová křížová výprava vedená charismatickým kazatelem Petrem Poustevníkem dorazila do Turecka v roce 1096. Sultánova vojska se s křižáky střetla 21. října v bitvě u Civetotu, kde zahynuly tisíce lidí a křesťanské tažení skončilo.

„Jakmile se křižáci objevili u vchodu do údolí, zasypali je sprškou šípů a jeden po druhém padali z koní, než se zorientovali, co se děje kolem,“ napsal v roce 2015 ve svém článku v časopise vědec Birsel Küçüksipahioğlu. „Křižáci byli zmatení, utíkali sem a tam. … Bylo to poprvé, kdy se křižáci tak zblízka stali svědky disciplinované strategie a taktiky Turků.“

Pomocí spojenců z řad tureckých náčelníků se Kilij Arslan později střetl s vojsky zapojenými do první křížové výpravy a křížové výpravy z roku 1101. Podle deníku Daily Sabah si před svou smrtí v roce 1107 podmanil velkou část východní Anatolie, které tehdy vládla dynastie Danišmendidů.

Podle Encyklopedie Britannica byl sultanát Rúm domovem různých skupin obyvatelstva, včetně křesťanů, Arménů, Řeků, Syřanů a íránských muslimů. Tolerance jeho vůdců vůči různým skupinám podpořila stabilitu sultanátu a ten se stal prosperujícím regionem obchodu, zemědělství a umění. Nakonec však sultanát upadl a ve 40. letech 12. století se region dostal pod kontrolu Mongolů.

Podle státní agentury Anadolu Agency odborníci na řemesla v současné době pracují na restaurování artefaktů z mešity Alaeddin v provincii Konya, kde se nacházejí hrobky pozdějších vůdců sultanátu Rúm. V mešitě, postavené v době vlády Mesuda I., který vládl v letech 1116-1156, se nacházejí složitě zdobené památky na počest osmi anatolských seldžuckých vládců.

Mehmet Karakoc, rektor Dicle University, řekl Hasanu Namlimu z agentury Anadolu, že objev hrobek je významný pro historii oblasti.

Říká: „Přinese to jiný pohled na historické události, pokud jde o dějiny Silvanu i Diyarbakiru.“

.