Na této stránce:
- Proč sebepoškozování?
- Obvyklé způsoby sebepoškozování
- Pomoc při sebepoškozování
Sebepoškozování, sebepoškozující násilí, sebepoškozující chování nebo sebepoškozování je definováno jako úmyslné, záměrné poranění vlastního těla, které způsobuje poškození tkání nebo zanechává stopy po dobu delší než několik minut, které je prováděno za účelem vyrovnání se s přetěžující nebo stresující situací.
Statistiky ukazují, že sebepoškozování je častější u dívek, které s touto závislostí začínají v raném dospívání a mohou v ní pokračovat až do dospělosti. Jsou však známi i chlapci, kteří si způsobují sebepoškozování.
Proč se sebepoškozují?“
Většina lidí s těmito typy závislostí, kteří si způsobují sebepoškozování, bývají perfekcionisté, nedokážou zvládat intenzivní pocity, nedokážou slovně vyjádřit své emoce, mají odpor k sobě a svému tělu a mohou zažívat silné výkyvy nálad.
Mohou se obracet k sebepoškozování jako ke způsobu, jak vyjádřit své pocity a emoce, nebo jako ke způsobu, jak se potrestat.
Mnozí z nich mají za sebou sexuální nebo fyzické zneužívání a tyto způsoby zvládání jsou pro ně snazší než vyrovnávání se s bolestí z emocí. Někteří také pocházejí z rozvrácených rodin, z rodin alkoholiků apod. Existují tři typy závislostí na procesu sebepoškozování. Nejvzácnější a nejextrémnější formou je Velké sebepoškozování. Tato forma obvykle vede k trvalému znetvoření, tj. kastraci nebo amputaci končetin.
Další formou je Stereo typické sebepoškozování, které obvykle spočívá v bouchání do hlavy, mačkání očních bulv a kousání. Třetí a nejčastější formou je Povrchové sebepoškozování, které obvykle zahrnuje řezání, pálení, trhání vlasů, lámání kostí, bití, zasahování do hojení ran a jakékoli jiné metody používané k sebepoškozování.
Běžnými způsoby sebepoškozování
Mezi příznaky sebepoškozování patří:
Řezání
Řezání může vést k vytvoření návyku. Může se stát nutkavým chováním – to znamená, že čím častěji to člověk dělá, tím více cítí potřebu to dělat. Mozek si začne spojovat falešný pocit úlevy od špatných pocitů s aktem řezání a při příštím napětí po této úlevě zatouží. Když se řezání stane nutkavým chováním, může se zdát nemožné s ním přestat. Je snadné pochopit, jak se z řezání může stát závislost, kdy se může zdát, že je příliš těžké odolat nutkání řezat se. Chování, které začíná jako snaha cítit se více pod kontrolou, může skončit tím, že vás bude ovládat.
Trhání vlasů (trichotillomanie)
Kombinovaná léčba spočívající v užívání antidepresiv, jako je Anafranil, a kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je při léčbě této poruchy účinná. CBT vás naučí lépe si uvědomovat, kdy si trháte vlasy, pomůže vám identifikovat vaše návyky při trhání a naučí vás, jaké emoce a spouštěče se podílejí na trhání vlasů. Když získáte povědomí o tahání, můžete se naučit nahradit ho zdravějším chováním.
Další formy
- Trhání – popálení se horkým předmětem
- Trhání – tření gumou od tužky o kůži
- Trhání kůže nebo opětovné otevírání ran (dermatilománie) – porucha kontroly impulzů charakterizovaná opakovaným nutkáním trhat si kůži, často do té míry, že dochází k poškození, které zmírňuje stres nebo přináší uspokojení.
- Mnohé příčiny nutkavého dloubání v kůži jsou emocionální nebo psychické. Emocionální trauma může vést k pocitům bezmoci a nejistoty. Když je dítě traumatizováno a šikanováno, ztrácí pocit, že má kontrolu nad svým okolím.
- Bití (kladivem nebo jiným předmětem)
- Lámání kostí
- Bouchání
- Bouchání do hlavy (častěji se vyskytuje u autistů nebo u osob s těžkou mentální retardací)
- Mnohočetné propichování nebo tetování – může být také typem sebepoškozování, zejména pokud se jedná o úlevu od bolesti nebo stresu
- Pití škodlivých chemických látek
.