Každý, kdo se zabýval egyptskou kulturou, si nemohl nevšimnout významu významu lotosového květu v jejich kultuře.

Ve starém Egyptě rostly dva hlavní druhy lotosu, bílý a modrý (vědecky leknín, ale symbolicky lotos). Dále byl do Egypta někdy v pozdním období jejich civilizace zavlečen další typ, růžový lotosový květ. Sledujeme-li četné hieroglyfy, snadno zjistíme, že nejčastěji je zobrazován modrý lotosový květ.

Jak již bylo uvedeno v úvodu výše o významech lotosového květu, je známo, že tato rostlina je spojována se znovuzrozením. Je to důsledek toho, že se údajně v noci stáhne do vody a druhý den se vynoří svěží na Slunci (jak lotosová rostlina vlastně rozkvétá, viz úvod). Egypťané proto spojovali lotosový květ se Sluncem, které v noci také mizí, aby se ráno znovu objevilo. Proto se lotos stal symbolem Slunce a stvoření. V mnoha hieroglyfických dílech je lotos zobrazen, jak se vynořuje z Nunu (prvotní vody) a nese boha Slunce.

Jako něco, co je spojováno se znovuzrozením, není divu, že je lotosový květ spojován také se smrtí, a je známo, že slavná egyptská kniha mrtvých obsahuje kouzla, která jsou schopna proměnit člověka v lotos, a umožnit tak jeho vzkříšení.

Další zajímavostí o významu lotosového květu pro Egypťany byl způsob, jakým byl používán jako symbol sjednocení dvou egyptských říší, tedy spojení Horního a Dolního Egypta. Lotos byl dlouhou dobu používán v hieroglyfech a umění horního Egypta, zatímco v dolním Egyptě se hojně vyskytovala zejména rostlina papyrus. Proto se obrazy lotosu a papyru, které vyrostly společně a vzájemně se ovíjely, staly symbolem sblížení obou říší.

.