Viděli jsme nádherné snímky Saturnových prstenců. Ale věděli jste, že to není jediná planeta s prstenci? Prstence mají všechny čtyři vnější planety – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Nad prstenci Uranu si však vědci už desítky let lámou hlavu. Od sedmdesátých let minulého století vědí o jedenácti takových prstencích a v roce 2005 objevili další dva, čímž se jejich počet zvýšil na třináct. Celkem tyto prstence prostupují oběžnými drahami 27 měsíců planety.

O prstencích planety musíme ještě zjistit spoustu věcí, včetně toho, z čeho přesně se skládají. Prstence Uranu obsahují kousky větší než golfové míčky a na rozdíl od prstenců jiných vnějších planet neobsahují prach. Mezi prstenci se nacházejí úlomky a šířka prstenců je přibližně 20 až 100 kilometrů, tedy asi 100krát užší než prstence Saturnu. Jsou také mnohem tmavší než prstence vnějších planet, což ztěžuje jejich studium dalekohledem.

Uran se od ostatních planet liší – jeho osa rotace je skloněna o 98º k rovině sluneční soustavy. Dodnes vědci nevědí, čím je to způsobeno. Určité vodítko by však mohly poskytnout jeho prstence.

Jelikož planeta rotuje naplocho na břiše, její prstence se na snímcích pořízených planetou jeví jako svislé. Astronomové se domnívají, že Uran byl během formování sluneční soustavy zasažen objektem dvakrát hmotnějším než Země, který navždy naklonil jeho osu. Tato srážka mohla způsobit nejen vznik prstenců ze vzniklých úlomků, ale časem mohly prstence samy způsobit další náklon dráhy. Vzhledem k tomu, že osy rotace planety a úlomků ze srážky nebyly v jedné přímce, mohly se spolu utkat v nelítostném boji, aby se ustálily v rovnováze. To by mohlo vysvětlit, proč došlo k podivnému náklonu osy planety a proč všechny její měsíce a prstence leží ve stejné rovině kolem ní.

Vědci se sotva začali škrábat na povrch záhadných prstenců. Kdo ví, jaké objevy nás ještě čekají?