Červená Rigi, JMW Turner, akvarel, 1842, 30,5 x 45,8 cm.

Akvarelová malba je proces malování pigmenty, které se mísí s vodou. Ze všech malířských postupů je akvarelová malba známá svou přirozenou jemností a decentností, protože akvarelové umění spočívá v tenkých vrstvách a průhledných barvách (i když akvarely lze zprůhlednit přidáním čínské běloby). Akvarelisté tradičně pracují na papíře, i když zub povrchu se může značně lišit. Často bílá barva povrchu malby prosvítá a propůjčuje obrazu světlost.

Když se umělci poprvé učí malovat akvarelem, je tekutost média často kamenem úrazu, protože díky ní je barva méně předvídatelná. Úspěšní akvarelisté vědí, jak ve své práci vyvážit kontrolu a volnost, a používají techniky akvarelové malby, které vytvářejí efekty, jež často vznikají téměř náhodou, nikoli záměrně.

Akvarelista používá techniky akvarelové malby, jako jsou promývání, práce mokrý v mokrém a mokrý na suchém, vytahování a maskování pro zvýraznění a desítky dalších technik k dosažení texturních efektů. Nejvíce ze všeho se však akvarelová malba vrací k předpokladu, že na akvarelových lekcích a metodách záleží – ale pro akvarelistu je nejdůležitější nechat se unášet a najít rovnováhu mezi kontrolou a uvolněním tohoto malířského média.

Získejte zdarma elektronickou knihu o akvarelové malbě! ZDARMA a exkluzivně pro předplatitele elektronického zpravodaje Artist Daily. Zadejte svůj e-mail do níže uvedeného pole a získejte zdarma elektronickou knihu a eNewslettery s tipy pro malování akvarelem a dalšími informacemi!

Krok za krokem lekce malování akvarelem

KROK 1 Martinova skica pro její akvarelovou malbu.

Lekce akvarelu jsou často nejlépe vidět, proto je ukázka akvarelu krok za krokem od Margaret Martin užitečná zejména pro studenty tohoto umění. Její obraz Country Jewels (Venkovské klenoty) je jedním z těch, ve kterých autorka přidává postavy do svých architektonických a krajinných scén. Martinová věří, že díky tomu dokáže lépe nasměrovat pohled diváka a dodat svým akvarelovým obrazům pocit pohybu a života. 1. KROK Martinová začíná u mnoha svých akvarelových děl s fotografiemi a vyhodnocuje na nich tvary a aspekty kompozice, ze kterých může čerpat. Pro obraz Country Jewels se rozhodla pro teplou barevnou paletu a pro zajímavost do obrazu vložila postavy. Vytvoří skicu pro akvarelovou malbu a pomocí fixu nakreslí popředí, střed a pozadí obrazu a také určí základní světla a tmy pomocí studených šedých fixů.

KROK 2 Martin položí washe pro oblohu a zem.

KROK 2 Při zahájení akvarelové malby si Martin na akvarelový papír nakreslil kompozici a poté na popředí nanesl wash alizarinovou karmínovou a Winsor žlutou. Po zaschnutí nanesla akvarelistka na pozadí vrstvu Winsorovy modři „mokrý do mokrého“. Vymývání se spojí u linie horizontu a Martin doplní vzdálené hory francouzskou ultramarínou a Winsorskou modří.

KROK 3 Akvarelistka udržuje široké tahy štětcem při vyplňování listí v pozadí.

KROK 3 Martin postupuje v akvarelové malbě tak, že nejprve zpracuje velkou plochu listí v kompozici pomocí modrého odstínu zelené Winsor a pálené sieny. Světla ve střední části lesa jsou provedena pomocí pálené umbry, kobaltově fialové, Winsorovy oranžové, červené a žluté. Akvarelista zachovává široké tahy štětcem a maluje kolem míst, kudy by případně prošly postavy, a ponechává bílé plochy.

KROK 4 Okraje postav se liší a odrazy v kalužích a ptáci nad hlavou dodávají akvarelové malbě vizuální zajímavost.

KROK 4 Jakmile se akvarelová malba v pozadí spojí, Martin přesměruje pozornost na středovou plochu. Okraje běžců jsou ostré a rozptýlené a někdy mají podobnou hodnotu jako akvarelové pozadí. Stínové plochy jsou v barvách Winsor žlutá, modrá a oranžová a perleťově fialová. Výsledkem jsou teplé stíny s odlesky bílé barvy papíru, které naznačují sluneční světlo. autor si dal záležet na vytvoření pocitu vizuální jednoty a barevné harmonie použitím stejných barev v celém obraze. Všimněte si, jak autor obraz vylepšil také přidáním odrazů v kaluži a ptáků na obloze pro větší vizuální zajímavost. Zdroj:

Pustit se detailů pro akvarelové umění

Akvarelová malba Jima McFarlanea.

Jim McFarlane učí akvarelové umění z pohledu, že v jednoduchosti je vše. Na svých workshopech, ať už jeho studenti zobrazují tradiční aranžmá nebo něco ze své fantazie, McFarlane zdůrazňuje, že bílá barva akvarelového papíru by měla být použita pro sluneční světlo a všechny zbývající hodnoty by pak měly být redukovány na jednu světlou, jednu střední a jednu tmavou. „Použití omezeného počtu hodnot v akvarelové malbě vyžaduje, abyste spojili oblasti podobných hodnot dohromady, což vede k větším tvarům a pevnějším kompozicím,“ říká.“

Tyto akvarelové výtvarné skici se mohou stát rozcestníkem k finálním obrazům a vlastně umožňují studentům akvarelové dílny uvolnit se, protože jim pomáhají naučit se, jak se vyhnout detailům a zachytit velké tvary a hodnoty. Jednoho akvarelistu ve své třídě McFarlane varoval: „Zabředáváte do drobností. Když pokládáte barvu, poznám, že přemýšlíte o ‚stromu‘. Zapomeňte na to, co to je, a udělejte velký tvar. Otázkou je, zda dokážete strom vnímat jako jednoduchý tvar a dát ho do správného hodnotového vztahu ke zbytku obrazu.“

Získejte zdarma elektronickou knihu o akvarelové malbě! ZDARMA a exkluzivně pro předplatitele elektronického zpravodaje Artist Daily. Zadejte svůj e-mail do níže uvedeného pole a získejte zdarma elektronickou knihu a eNewslettery s tipy pro akvarelovou malbu a dalšími informacemi!“

Odtud McFarlane vybízí studenty, aby svůj obraz zmenšili na tři nebo čtyři hodnotové oblasti. To akvarelistovi pomůže rozhodnout, která zóna – popředí, střed nebo pozadí – bude těžištěm obrazu. V závěrečné fázi malby používá McFarlane devítihodnotovou stupnici. Oblast nejsvětlejší hodnoty dostává méně a světlejších hodnot. Střední hodnota představuje větší a o něco tmavší rozsah; a tmavá hodnota představuje všechny hodnoty devítihodnotové stupnice a bílou barvu akvarelového papíru. Toto uspořádání je obzvláště užitečné pro akvarelovou malbu, protože zjednodušuje všechny vizuální informace a zároveň umožňuje umělci měnit vzor a přepínat zaměření malby, pokud se rozhodne. Zdroj:

Watercolor Painting Essentials

Autumn in Blue and Gold od Stephena Quillera, 2005, akvarelová malba a kasein, 32 x 44.

Umělci malující akvarelem chtějí svěží nánosy barev s jemnou kontrolou s dostatkem detailů, které jejich dílům propůjčí příběh a zároveň zabrání tomu, aby hotové dílo působilo přepracovaně. K tomu slouží několik lekcí z akvarelu, které jsme shromáždili od nejchytřejších a nejbystřejších akvarelistů v oboru: Umělec John Falato zdůrazňuje důležitost přípravy při akvarelové malbě a jako příklad uvádí svůj vlastní pracovní prostor. Rozložil dvě palety, jednu na kvaše a druhou na akvarely – dvě velké nádoby na vodu a tři kelímky na míchání barev.

Další plastový kelímek obsahoval řadu štětců, od sobolích kulatých a velkých veverčích plochých až po štětce se štětinami a nadýchané štětce na vytírání. K dalším potřebám patřila lahvička s pumpičkou ve spreji, malá houbička, kapesníčky, papírové utěrky a kreslicí prkno s archem akvarelového papíru Arches. pokud jde o výběr štětců pro tvorbu akvarelového umění, chcete štětec s pružinou a takový, který udrží hodně barvy. pro hladké akvarelové malířské stěrky je cílem vytvořit kuličku barvy a udržet ji v pohybu kolem objektů a po papíře, jak nejlépe umíte. Použijte štětec, který je přiměřeně velký k rozmývání, které chcete vytvořit, a není vyloučeno, že na rozmývání použijete dva štětce – jeden na velké plochy a druhý na plochy s velkým množstvím detailů nebo okrajů.

Měkké okraje jsou důsledkem práce na mokrém povrchu akvarelové malby. Pokud malířská plocha zaschla, je třeba ji navlhčit, a to lze provést štětcem, houbou nebo sprejem. Rozprašovač je často nejúčinnější, protože nezvedá barvu zespodu. Při návratu štětcem nezapomínejte na to, abyste okraj nepřetřeli. Stačí to udělat jednou a nechat plochu zaschnout. Okraje se budou nadále spojovat, jak bude barva zasychat. Zdroj: Parks.

Převzato z článku Johna A. Parkse.