WISCONSIN RAPIDS, Wis – Jednoho letního červnového rána zkontroloval Darrell Fox v papírně svůj e-mail a okamžitě napsal své ženě domů: „Zavolej mi, jestli jsi vzhůru.“
Nechtěl jí textovou zprávou sdělit, že se papírna zavírá.
V továrně se kdysi dávno seznámili, vzali se a pracovali tam spolu. Teď společně přicházeli o práci.
Masivní papírna se neúnavně otáčela od chvíle, kdy se před více než sto lety začala živit energií řeky Wisconsin, tvořila základní kámen městské ekonomiky a vyráběla lesklý papír, po kterém toužili vydavatelé v době největšího rozkvětu amerických novin.
Nová pandemie koronaviru však urychlila dlouhodobý trend – klesající potřebu papíru používaného v časopisech a tištěné reklamě – a továrna společnosti Verso Corp. ve Wisconsin Rapids se na konci měsíce definitivně odmlčí. Odstavení, které bylo oznámeno 9. června, připraví o práci přibližně 900 lidí a způsobí otřesy v ekonomice celého regionu, které zasáhnou od bran závodu přes město až hluboko do wisconsinských lesů, které dodávají dřevní hmotu pro výrobu papíru.
Koronavirus se ukazuje jako rozhodující darwinovská síla v průmyslových odvětvích od maloobchodu přes energetiku až po dopravu, která vyřazuje některé podniky, jež mohly slábnout po celá léta, zatímco jiným dává nový impuls k životu. Rychlost je ohromující a každé uzavření podniku má následně dopad na další podniky a jejich zaměstnance, což se již projevilo v okolí Wisconsinu Rapids.
„Má to dopad na 900 zaměstnanců přímo v závodě,“ řekla Missy Hughesová, tajemnice a generální ředitelka společnosti Wisconsin Economic Development Corporation. „Důležité je však mít na paměti, že závod nakupuje a zpracovává 25 procent dřeva pocházejícího z wisconsinské půdy. To má dopad na dopravce, kteří dřevo do závodu přivážejí, má to dopad na těžaře, kteří dřevo kácejí, a pak to má dopad na vlastníky půdy.
„Ve Wisconsinu vlastní 2,4 milionu akrů obhospodařovaných lesů okresy, které výnosy z prodeje používají k financování svých vládních aktivit,“ uvedla Hughesová.
Zavření závodu je další destabilizující ekonomickou událostí ve státě, který v roce 2016 jen těsně ovládl Donald Trump. Podle oznámení o propouštění předložených státu bude mít uzavření továrny za následek největší trvalé propouštění ve Wisconsinu od doby, kdy do ekonomiky vtrhl koronavirus, což šokovalo okres, který Trump drtivě ovládl s téměř 57 procenty hlasů.
Místní pracovní skupina zkoumá možnosti záchrany továrny, kterou bude společnost nadále udržovat pro případ, že se objeví kupec. Jednou z možností, kterou prosazují dřevaři sdružení ve sdružení Great Lakes Timber Professionals Association, je vytvoření družstva, které by závod předalo do rukou lidí, kteří ho živí a jsou na něm závislí.
Wisconsin, známý jako mléčný stát, je také státem papíru. Podle studie z roku 2019 tento průmysl ve Wisconsinu prodává více papíru, zaměstnává více lidí a má více papíren než kterýkoli jiný stát.
Trhem s papírem, stejně jako vším ostatním, však otřásl koronavirus.
Když společnost oznámila ukončení výroby, citovala průzkum, podle kterého poptávka po tiskovém papíru v dubnu meziročně klesla o 38 %. Výzkum předpovídal, že v budoucnu dojde k ještě většímu propadu, přičemž ve druhém čtvrtletí klesnou provozní sazby o 70 procent.
Linie trendu pro papírnu ve Wisconsinu však měla klesající tendenci již dlouho před pandemií.
Katie Menckeová, hlavní konzultantka společnosti Fisher International, která se zabývá výzkumem a poradenstvím v oblasti papírenského průmyslu, poznamenala, že trh s natíraným papírem klesá již více než deset let, protože digitální média vytlačila tisk. Covid-19, nemoc způsobená koronavirem, jej pouze urychlila, i když dramaticky.
„Bylo to velmi náhlé zastavení,“ řekla Menckeová a přirovnala jej k poslednímu hospodářskému poklesu, který zasáhl papírenský průmysl. „Při velké recesi to byl velmi pomalý rozjezd.“
Upozornila na některé způsoby, jak koronavirus snížil poptávku po časopisech:
Maloobchody je odstranily z koncových uzávěrů, aby snížily počet „dotykových míst“ pro nakupující, salony jsou zavřené nebo je vyřadily a lety, které nebyly zrušeny, nemají na palubě letecké časopisy, aby letadla zůstala čistší.
Trh s jinými druhy papíru, jako jsou obaly, se zároveň zlepšuje. Náklady na přestavbu vysoce specializovaných strojů v papírně jsou však podle ní obrovské.
V prohlášení společnost uvedla, že zkoumala možnosti pro tento závod, včetně přestavby na výrobu jiného papíru, ale „nepodařilo se jí najít životaschopnou, ekonomickou a udržitelnou alternativu.“
„Do těchto papíren je investováno tolik kapitálu, že pro společnost není nikdy snadné od toho odejít,“ řekl Mencke. „Když se společnost rozhodne něco zavřít, je to proto, že je to nejlepší případ pro dolary, ale bolí to město a všechny tyto rodiny.“
Změny, které se blíží
Mnozí obyvatelé Wisconsin Rapids mohou ukázat, kde se větve jejich rodokmenu proplétají s továrnou. V některých případech tam nyní pracuje více členů rodiny.
Cindy Hansenová ukončila střední školu v roce 1987 a pracovala na sezónních brigádách v konzervárně a ve zpracovně brusinek, než udělala krok k práci v papírně.
O několik let později si Darrell Fox jen několik týdnů po svých 18. narozeninách oblékl středoškolskou bundu, ve které chodil na pohovory a fyzické testy do papírny. Pracovali tam jeho starší bratři i otec a bylo to to jediné, co chtěl dělat.
Cindy Darrella zaučila, když nastoupil do nové práce, a poté, co se z nich stali dobří přátelé, sebral odvahu a požádal ji o ruku.
V současné době jsou již 23 let manželé, mají dva syny, dům a pozemky v odlehlém Wisconsinu, které využívají jako únik, a to vše je živí jejich dvojí plat v papírně. „V podstatě jsme si mohli koupit, co jsme potřebovali, když jsme to potřebovali,“ řekla jednapadesátiletá Cindy.
Svá očekávání nyní snížili z posunu vpřed na to, že prostě nepřijdou o to, co mají. „Mým cílem je ničeho se nevzdat – nechceme nic prodávat,“ řekl Darrell, 47 let.
Mají však za to, že mají větší štěstí než většina ostatních, a už byli na pohovorech o jiné práci. Tato zaměstnání jsou však podstatně méně placená, což vrhá stín na jejich budoucí důchod.
„Řekli jsme klukům, že už to nebude jako dřív a že už jim nemůžeme kupovat drahé věci,“ řekla Cindy.
„Nikdy jsme neutráceli hloupě, ale člověk se dvakrát nerozmýšlel, když něco chtěl – dalo se to vydělat,“ řekl Darrell. „Teď už to tak nebude.“
Papírenský průkopník
Mlýn stojí tvrdě na břehu řeky Wisconsin, u nohou mu hučí bílá voda a nad hlavou se mu z nejvyššího stohu, který má asi 28 pater, valí bílé chocholy. Řady kmenů čekajících na rozmělnění na buničinu se táhnou téměř půl míle a ční jako ledovcové hřebeny, kterými je stát posetý.
Továrna byla kdysi centrem inovací. V roce 1904 jako první začala používat elektřinu k pohonu svých papírenských strojů a podle historie společnosti byla průkopníkem levnější a rychlejší výroby křídového, lesklého papíru.
Továrna se kdysi dávno chlubila tím, že je největším výrobcem papíru na světě, a ve 30. letech 20. století se stala jediným výrobcem papíru používaného k tisku časopisu Life, jak uvádí historie, kterou ve 40. letech 20. století vypracoval Works Progress Administration.
Společnost uvádí, že seznam jejích současných zákazníků je důvěrný.
Mnoho obyvatel Wisconsinu Rapids prožilo část této historie.
Rick Armagost je téměř doslova produktem této papírny. Jeho rodiče se tam seznámili v 50. letech minulého století a jeho otec tam nakonec pracoval 40 let. „Celý život jsem byl mlýnskou krysou,“ řekl.
Po střední škole v 70. letech nastoupil k námořní pěchotě, pak se vrátil do Wisconsin Rapids a podal si přihlášku do závodu. V roce 1984 mu zavolali, aby nastoupil.
„Tam se chodilo do práce,“ řekl. „Na středoškolské vzdělání mi to vyneslo všechno.“
V 26 letech byly výdělky natolik dobré, že si mohl koupit 120akrovou farmu za městem, kde chová asi 20 kusů hovězího dobytka a dojnic.
Časem však viděl, jak se jeho výdělečná schopnost snižuje. Jeho otec měl podle jeho slov při práci v továrně vyšší životní úroveň než on. „Každý rok jezdil na lov a na ryby. Každých pár let měl nové auto. Já jsem nikdy nové vozidlo neměl.“
Dodal: „To je teď prostě Amerika.“
V šedesáti letech je odchod do důchodu ještě daleko. Armagosta odrazuje myšlenka na návrat do školy, protože si myslí, že jeho věk by ještě více snížil jeho vyhlídky na získání práce v době, kdy by ji dokončil.
„Nevím, co budu dělat,“ řekl stroze. Přesto má horší pocit z ostatních.
„Pro tohle město to bude špatné,“ řekl. „Nejde jen o těch 900 lidí, kteří tu pracují. Bude to mít dopad na celé město.“
Psychologická daň
Podniky ve Wisconsin Rapids, které byly zasaženy ekonomickou reakcí na koronavirus, již pociťují dopady.
Padesátiletá Amy Scheideová už spálila svůj důchodový příjem, aby mohla vyplatit mzdy v rodinné restauraci a cateringové společnosti Great Expectations, když koronavirus udeřil. Pak přišel šok, že mlýn bude uzavřen.
Pokud přijde jen několik dalších výplat, zaměstnanci mlýna se vzdávají večeří venku a nepořádají akce s občerstvením. To, co jí uprostřed pandemie zbylo z cateringových podniků, zaniklo s uzavřením mlýna. „Jsou menší maturitní večírky, nepořádají se oslavy padesátin, večírky k odchodu do důchodu, které se konat nebudou,“ řekla.
S manželem nyní pracují na každou směnu ve své restauraci. Může si dovolit naplánovat směny číšníků pouze na jeden nebo dva dny v měsíci. Zaměstnanci kuchyně mají volno.
„Hrozí mi, že přijdu o podnik? Rozhodně,“ řekla.
Obává se také hlubší psychologické zátěže, kterou bude mít uzavření restaurace na město.
„Otřese to jádrem naší komunity,“ řekla. „A vidíte negativní postoj – ‚Město umírá, už tam nic není‘ – i když to není pravda.“
Průmysl za 18 miliard dolarů
Papírenský průmysl ve Wisconsinu je složitý ekonomický ekosystém, který se rozprostírá podél řek státu a zasahuje hluboko do jeho lesů. Na jedné straně ho obývají nadnárodní korporace, na druhé nezávislé subjekty, které tráví dny v lesích a nikomu se nezodpovídají.
Papírenský průmysl představoval podle státní studie z roku 2019 ve Wisconsinu 18,16 miliard dolarů a zaměstnával 30 262 pracovníků ve 34 papírnách a dalších 204 zařízeních, která tento papír zpracovávají na jiné výrobky. Po započtení dalších částí dodavatelského řetězce, včetně dřevařů a autodopravců, vzroste na 28,88 miliardy dolarů a 95 853 pracovníků.
Ti v tomto dodavatelském řetězci nyní pociťují bolest ze zavření papírny.
Provozovatelka dřevařské firmy Laura Delaneyová byla uprostřed řezu, když se dozvěděla, že Verso zavírá.
„To dřevo tam teď jen tak leží,“ řekla. „Nemůžu ho prodat.“
Její rodiče založili svou dřevařskou společnost v roce 1972, tedy ještě před jejím narozením. Každou zimu, když její otec neměl práci při betonování, se rodiče vydávali do lesa, matka Delaney měřila kmeny a otec je řezal motorovou pilou.
Nakonec přestal pracovat na stavbě a začal se věnovat těžbě dřeva na plný úvazek. Jedenačtyřicetiletá Delaneyová nyní vede firmu a její rodiče jsou napůl v důchodu.
Po uzavření firmy Verso se snažila najít další kupce, ale v červnu i v červenci musela firmu na týden a půl zavřít a nechat 10 zaměstnanců zahálet. Odstávky si vybírají velkou daň pro ni i ostatní v jejím podniku, který obvykle vyžaduje značné zadlužení za těžké vybavení.
„Není to jako jít do obchodu a koupit si sekačku na trávu,“ řekla Delaneyová. „Šli jsme do obchodu a koupili stroj, který dokáže nařezat toto dřevo na délku, která stojí 750 000 dolarů. Přepravník stojí 500 000 dolarů. Vybavený náklaďák stojí 150 000 dolarů.
„Banka neřekne: ‚Přeskočte splátku na tu věc‘, když tam jen tak leží.“
Je členkou představenstva dřevařské asociace, která podporuje návrh předat závod družstvu, jehož členy by byli dřevaři. Práce, kterou dřevařský průmysl ve Wisconsinu odvádí, je podle ní zásadní, ale přehlíží se.
„Ať už o tom mluvíte, nebo ne, jsme ve vašem životě,“ řekla. „Znáte ten karton od Amazonu? Ten karton jsem vyrobila já. Jedli jste tento týden Reese’s Peanut Butter Cup? No jistě, já jsem vyrobila papír, ze kterého jsou ty obaly.“
Zavření továrny proniklo do všech aspektů místního života – včetně politiky, protože se blíží prezidentské volby.
„Každý ve Wisconsin Rapids bude buď příbuzný někoho, kdo byl propuštěn, nebo bude mít nějaký blízký vztah k někomu, kdo byl propuštěn,“ řekl John Blakeman, profesor politologie na Wisconsinské univerzitě ve Stevens Pointu. „Na osobní úrovni voliči pocítí dopad přímo nebo nepřímo. To pravděpodobně zmobilizuje voliče a bude pravděpodobně záležet na tom, zda uslyší ekonomické poselství, které je pro ně smysluplné, a méně na politice založené na identitě.“
Od května do června klesl celostátní souhlas voličů s tím, jak prezident Trump zvládá ekonomiku, o 4 procentní body na 50 procent, protože názor voličů na směřování ekonomiky se prudce zhoršil, zjistil průzkum Marquette Law School.
Průzkum rovněž zjistil, že většina voličů ve Wisconsinu neschvaluje Trumpův postup v případě pandemie koronaviru a protestů George Floyda. Celkově podle červnového průzkumu 49 % voličů uvedlo, že by volilo bývalého viceprezidenta Joea Bidena, zatímco 41 % podpořilo Trumpa, což je největší náskok Bidena v letošním průzkumu Marquette.
Blakeman poznamenal, že v dubnových primárkách měl Wood County poměrně vysokou volební účast a že téměř polovina, tedy 49 procent voličů, odevzdala hlas demokratickému kandidátovi.
„V okrese je něco, co demokratické voliče povzbudilo, alespoň v primárkách,“ řekl Blakeman. „Proto si myslím, že Trump v okrese stále zvítězí, ale jeho náskok bude menší.“
Pracovní skupina svolaná místními volenými představiteli zvažuje možnosti oživení továrny, jakmile ji společnost zakonzervuje, včetně nalezení externího kupce a její přeměny na výrobu jiných druhů papíru.
Státní rozvojová korporace zkoumá životaschopnost družstva, které by svěřilo provoz do rukou pracovníků závodu, dřevařů a dopravců.
„Pro mě je to nejzajímavější snaha,“ řekl Hughes z rozvojové korporace. „Je to snaha řídit svůj vlastní osud a mít vlastnický podíl, kdy oni jsou ‚to‘, oni jsou průmysl.“
To by podle Hughese umožnilo dlouhodobý a udržitelný plán pro závod, „aby se nestalo, že někdo jen tak přijde a prodá ho na součástky nebo ho zavře.“
Státní poslanec Scott Krug (R), jeden z úředníků, kteří iniciovali vznik pracovní skupiny, označil návrh spolupráce za „nejzajímavější nápad.“
Krug uvedl, že budou zapotřebí státní peníze, ale práce lesnického průmyslu a dalších osobností v něm vzbudila naději ohledně tohoto návrhu. „Jsou dál, než jsem si myslel, že budou,“ řekl Krug.
Dennis Schoeneck, 60 let, je jedním z těch, kteří prosazují spolupráci s dřevařskou asociací. Celý život pracoval v lesích. „První motorovou pilu jsem si koupil, když mi bylo 11 let,“ řekl.
Když po uzavření Versa hledal nový odbyt pro své dřevo, na jedné pile mu řekli, že před ním tam bylo 90 dřevorubců.
Je vášnivým zastáncem hospodaření v lesích a papíru jako udržitelného zdroje – „Co jiného bychom měli používat, plast?“ řekl – věří, že stejný udržitelný přístup může zachránit papírnu.
„Nebudeme mít žádné z těch velkých psů nahoře, kteří vydělávají miliony dolarů a nevracejí je zpět do zařízení,“ řekl. „Vrátili bychom je zpět do zařízení.“
Místní pracovní skupina kromě hledání způsobů, jak mlýn zachránit, také zkoumá, jak zvýšit vládní a charitativní pomoc regionu, pokud by jejich snahy selhaly.
Design by Clare Ramirez. Úprava fotografií: Annaliese Nurnbergová.