V proslulé hanojské dopravě panoval ve středu ráno obvyklý zmatek a vířící víry motocyklů a taxíků se s psychotickou odvahou proháněly kolem obtěžkaných cestujících.
Vzdáleně od spořádané anarchie se však jeden muž v rozlehlém vietnamském hlavním městě probouzel k nebývalé kontrole: Generální tajemník komunistické strany Nguyen Phu Trong, kterého parlament jihovýchodní asijské země v úterý potvrdil jako jejího nového prezidenta, se tak stal první osobou, která od dob otce zakladatele Ho Či Mina v 60. letech 20. století zastávala oba tituly.
„Čeká nás mnoho těžkých úkolů a povinností,“ řekl Trong při svém schvalovacím slyšení a slíbil, že bude „naprosto věrný národu, lidu a ústavě“.
Posazení 74letého Tronga – potvrzeného 99,8 % zákonodárců, pouze s jedním symbolickým nesouhlasem – následuje po smrti prezidenta Tran Dai Quanga minulý měsíc a přispívá k nedávnému oživení politiky silných mužů po celém světě. Podkopává také vietnamskou konvenci konsensuálního vedení. Z tradičních „čtyřpilířových“ nejvyšších pozic, které mají rozdělit moc, nyní Trong zastává polovinu. (Zbývající dva jsou posty předsedy Národního shromáždění a premiéra.)
Trongovo potvrzení rovněž vyvolává otázky ohledně role USA v jihovýchodní Asii vzhledem k jeho úzkým vazbám na čínské komunistické vůdce a vnímanému ústupu Washingtonu z regionu závislého na obchodu v rámci politiky „Amerika na prvním místě“ prezidenta Donalda Trumpa. „Postavit se Číně je pro Vietnam za Trumpa ještě obtížnější než dosud,“ říká Carlyle Thayer, emeritní profesor na australské Akademii obranných sil.
Velvyslanec USA ve Vietnamu Daniel Kritenbrink nicméně stříbrovlasému Trongovi ke jmenování rychle pogratuloval. „Těšíme se na další úzkou spolupráci s prezidentem Trongem na dalším posilování a rozšiřování americko-vietnamské spolupráce.Vietnam Comprehensive Partnership,“ uvedl v prohlášení.
Trongovo sloučení dvou klíčových vedoucích funkcí vyvolalo srovnání s čínským siláckým vůdcem Si Ťin-pchingem, který koncem loňského roku prosadil zrušení omezení prezidentského mandátu, což mu fakticky umožnilo vládnout doživotně.
Stejně jako Si i Trong nemilosrdně vedl rozsáhlou protikorupční kampaň, která zasáhla vrcholné představitele podnikatelské sféry, armády i nejvyššího vedení komunistické strany.
Na rozdíl od Si, který zastával různé funkce v provinční správě po celé Číně, má však Trong jen málo praktických zkušeností s vládnutím; před svým jmenováním do funkce byl Trong hlavním ideologem strany. Rodák z Hanoje byl v roce 1997 zvolen do všemocného politbyra, působil jako šéf strany v Hanoji a byl předsedou Národního shromáždění, než v roce 2011 získal post generálního tajemníka. V roce 2016 byl zvolen na druhé pětileté funkční období poté, co se postavil vlivnému premiérovi Nguyen Tan Dungovi, který byl následně donucen odejít z vlády.
Zatímco Dung byl vnímán jako člověk přátelsky nakloněný Západu, Trong naopak upřednostňoval lepší vztahy s Pekingem a vysílal mladé kádry do Číny na výměnné programy. To může být samozřejmě problematické vzhledem k zaryté sinofobii, která zachvátila vietnamskou společnost po tisíciletém dobývání a žoldu. Naposledy vedl Vietnam s Čínou pohraniční válku v roce 1979.
V celé 95milionové zemi se pravidelně rozhořívají protičínské protesty, a to i přes vysoké tresty pro účastníky, naposledy proti plánům na zvláštní ekonomické zóny (SEZ) s 99letým pronájmem, které by pravděpodobně ovládla Čína a které odpůrci považovali za prodej vietnamské suverenity.
„Antipatie vůči Číně je tak extrémní, protože zasahuje do srdce vietnamské identity,“ říká William Nguyen, absolvent Yaleovy univerzity v Texasu, který byl 10. června zatčen na protestu proti SEZ a drakonickému novému zákonu o kybernetické bezpečnosti v Ho Či Minově Městě a následně deportován.
Z toho by se mohlo zdát, že Vietnam je přirozeným partnerem Washingtonu ve snaze čelit vzestupu Číny, a to navzdory vlastní bouřlivé historii bývalých nepřátel. Začátkem tohoto měsíce odsoudil poradce Bílého domu pro národní bezpečnost generál Jim Mattis při cestě na oficiální návštěvu Vietnamu „dravé ekonomické chování“ Pekingu vůči menším zemím. „Jsme i nadále velmi znepokojeni pokračující militarizací prvků v Jihočínském moři,“ řekl podle agentury AFP během letu do Ho Či Minova Města.
Vietnam patřil k nejsilnějším, kdo se postavil čínské militarizaci skal a útesů ve strategické vodní cestě, kterou prochází téměř třetina veškerého námořního obchodu v hodnotě 5,3 bilionu dolarů ročně. Obě země mají konkurenční nároky na ostrovní řetězce bohaté na zdroje.
Trumpovo rozhodnutí odstoupit od skupiny pro volný obchod Trans-pacifické partnerství však posílilo závislost Vietnamu na Pekingu. Podle vietnamských státních médií dosáhne bilaterální obchod mezi Čínou a Vietnamem v letošním roce 100 miliard dolarů, přičemž v roce 2017 Vietnam zaznamenal obchodní deficit ve výši 22,76 miliardy dolarů.
S Vietnamem, který se stále více dostává na oběžnou dráhu Číny, se pravděpodobně nezlepší ani stav lidských práv pod vedením Tronga, který podle analytiků považuje čínské autoritářské vládnutí za model, který je třeba napodobit. Podle organizace Human Rights Watch bylo v lednu ve vězení nejméně 119 lidí za politické trestné činy. Samostatné šetření agentury AFP zjistilo, že jen v letošním roce bylo uvězněno více než 55 lidí. Minulý týden byla po dvou letech věznění deportována do USA disidentka a blogerka Nguyen Ngoc Nhu Quynh, známá jako „matka houba“.
„Už předtím, než se stal prezidentem, byl nejmocnějším mužem ve Vietnamu a pod jeho vedením bylo mnoho lidí posláno do vězení,“ říká aktivistická hudebnice Mai Khoi, která v roce 2018 získala Mezinárodní cenu Václava Havla za kreativní disent. „Jak si mohu myslet, že nám teď dá více svobody?“
Oprava, 24. října:
Původní verze tohoto článku chybně uváděla roli Jima Mattise v Trumpově administrativě. Je ministrem obrany, nikoli poradcem pro národní bezpečnost.
Pište Charliemu Campbellovi na adresu [email protected].
.