Zatímco sociální vědci mohou provádět experimenty, aby se dozvěděli o účincích široké škály léčebných postupů, politické systémy nelze randomizovat. Přesto je pochopení účinků komunismu, demokracie a autokracie na život lidí velmi důležité. Není divu, že existuje rozsáhlá literatura zkoumající, jak politické systémy trvale ovlivňují ekonomiku a preference obyvatelstva, se zvláštním zaměřením na rozdílné dědictví mezi kapitalistickými a socialistickými společnostmi (přehled viz Simpser et al. 2018).

Studium přetrvávajících rozdílů mezi Východem a Západem po rozdělení a sjednocení Německa

Rozdělení a sjednocení Německa přitahuje zájem mnoha sociálních vědců, protože se zdá být poměrně blízké experimentálnímu prostředí. Po druhé světové válce byly dvě dříve spojené části téže země přiděleny dvěma protichůdným politickým režimům, kapitalistickému Západu a komunistickému Východu. Znovusjednocení v roce 1990 přivedlo obě části opět pod stejný politický systém.

Z hlediska celkových ekonomických výsledků se příjmy na obyvatele před druhou světovou válkou mezi východním a západním Německem příliš nelišily (viz Alesina a Fuchs-Schündeln 2007). Ale v době, kdy se východní Německo zhroutilo, byl východoněmecký HDP na obyvatele méně než poloviční ve srovnání se západním Německem. Po sjednocení byla produktivita práce ve východním Německu na třetinové úrovni oproti západnímu Německu, což Východ řadí někam mezi Mexiko a Chile. Komunistický systém skončil ekonomickým neúspěchem.

Vzhledem k výrazným rozdílům mezi politickým a ekonomickým systémem západního a východního Německa se v rozsáhlé literatuře uvádí, že komunistická zkušenost měla trvalé dopady na obyvatelstvo na Východě, včetně jeho ekonomických výsledků, politických postojů, kulturních rysů a genderových rolí (např.Alesina a Fuchs-Schündeln 2007, Campa a Serafinelli 2019, Laudenbach a kol. 2019, Goldfayn-Frank a Wohlfart 2020, Lippmann a kol. 2020).

V nedávné práci (Becker a kol, forthcoming) se nově podíváme na německý případ. Byly si Východ a Západ před druhou světovou válkou skutečně podobné? Ovlivnila válka a následná okupace obě části země stejným způsobem? A co migrace mezi Východem a Západem od roku 1945 do postavení Berlínské zdi v roce 1961? A co z toho všeho vyplývá pro naše chápání dopadů komunismu?

Východní Německo lze spatřit ještě před jeho vznikem

Umístění hranice mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) není náhodným výsledkem toho, kde se na konci druhé světové války v roce 1945 zastavily americké, britské a sovětské tanky. Místo toho se v očekávání porážky nacistického Německa tři spojenecké síly v roce 1944 dohodly na rozdělení poválečného Německa na sovětskou a západní okupační zónu, která sledovala předválečné hranice států Německého císařství a provincií největšího státu, Pruska (s několika velmi malými výjimkami kvůli geografické spojitosti). V důsledku toho hranice mezi Východem a Západem oddělila obyvatelstvo již dříve existujících regionů s odlišnou historií a kulturou.

Protože hranice sleduje již dříve existující regiony, můžeme zkoumat údaje na úrovni okresů před druhou světovou válkou a zkoumat, zda se Západ a Východ lišily v příslušných dimenzích. První dimenzí je velikost dělnické třídy, na kterou kladou velký důraz komunistické země. Prozkoumáme-li údaje z období před druhou světovou válkou, zjistíme, že východní Německo mělo již v roce 1925 podstatně vyšší podíl dělnické třídy (obrázek 1), tedy mnohem dříve, než se tato oblast stala komunistickou. Rozdíl mezi východem a západem v podílu dělnické třídy činí 12 procentních bodů. Ve skutečnosti podíl dělnické třídy v několika regionech kolem pozdější vnitroněmecké hranice poměrně prudce vyskočí: je to výrazně zjistitelné, pokud se zaměříme na okresy do 100 kilometrů od pozdější hranice nebo na okresy, které mají přímý kontakt s pozdější hranicí.

Obr. 1 Podíl dělnické třídy v roce 1925:

Zdroj: rozdíly mezi východem a západem před existencí NDR

Zdroj: Becker et al., připravované vydání.

Rozdíly mezi Východem a Západem před druhou světovou válkou jsou výrazné i v dalších dimenzích. Obrázek 2 ukazuje srovnání ekonomických výsledků relevantních pro nástup komunismu. Mimo jiné podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu byl na Východě výrazně vyšší, zatímco podíl samostatně výdělečně činných osob na Východě byl výrazně nižší (Fritsch a Wyrwich 2014).

Obrázek 2 Rozdíly mezi Východem a Západem před druhou světovou válkou

Zdroj: Vlastní znázornění na základě Becker et al., forthcoming.

Zajímavé je, že politické preference se lišily také již před druhou světovou válkou. Podíl komunistických hlasů na Východě byl v roce 1924 dvakrát vyšší než na Západě. Při širším pohledu na levicové strany (zejména s připočtením sociálních demokratů) byl podíl levicových hlasů na Východě o 15 procentních bodů vyšší.

Často se soudí, že komunismus vytlačil náboženství. Východní Německo však mělo nižší návštěvnost kostelů (v protestantské církvi) již na počátku 20. století (Hölscher 2001). Navíc zatímco na Západě byl podíl protestantů a katolíků zhruba vyrovnaný, na Východě převažovali (91 %) protestanti (Becker a Woessmann 2009).

Nakonec socialistická NDR kladla velký důraz na to, aby ženy pracovaly. Přesto již před druhou světovou válkou byla účast žen na trhu práce vyšší na východě (Wyrwich 2019). Kromě toho se Východ a Západ před druhou světovou válkou výrazně lišily ve výskytu mimomanželských porodů (Klüsener a Goldstein 2016).

Pokud některé z těchto dříve existujících rozdílů přetrvaly i v období komunismu, mohou být zásadním zdrojem heterogenity mezi východními a západními Němci po sjednocení.

Druhá světová válka a okupační síly ovlivnily Východ a Západ odlišně

Východ a Západ byly druhou světovou válkou a okupačními silami ovlivněny odlišně. Na základě údajů ze sčítání lidu v Německu, které bylo společně provedeno ve všech čtyřech okupačních zónách v říjnu 1946, ukazujeme, že poměr mužů a žen byl v sovětské zóně podstatně nižší. Při posledním sčítání lidu před druhou světovou válkou v roce 1939 takové rozdíly neexistovaly.

Větší pokles poměru pohlaví v sovětské zóně může odrážet větší počet úmrtí mužů v důsledku války, ale potenciálně také zrcadlí nerovnováhu pohlaví při velmi rané migraci mezi Východem a Západem. Bez ohledu na zdroj mohl tento rozdíl přispět k rozdílům v několika výsledcích, jako je účast žen na trhu práce, genderové role a dokonce i politické názory.

Východ také utrpěl větší ztráty v důsledku demontáže kapitálového vybavení okupačními silami a placení reparací v letech 1945-1949. Díky tomu měla NDR horší výchozí pozici než FDR (Sleifer 2006).

Výběrová pětina obyvatelstva opustila Východ ještě před stavbou Berlínské zdi

Čtyři okupační zóny byly zřízeny v roce 1945 a NDR vznikla v roce 1949. Migrace mezi oběma částmi Německa však byla možná, i když stále obtížnější, až do postavení Berlínské zdi v roce 1961. Ve skutečnosti až do roku 1961 migrovala na západ přibližně pětina obyvatel východního Německa. Ačkoli neexistují údaje, které by umožnily porovnat tyto emigranty s těmi, kteří zůstali na Východě, ukazujeme, že jednotlivci, kteří se přestěhovali z Východu na Západ, se od místních západních Němců lišili tím, že byli častěji bílými límečky, samostatně výdělečně činnými osobami a měli vyšší vzdělání. Pravděpodobně byli také méně vnímaví ke komunistické doktríně (viz také Bauernschuster et al. 2012).

Někdy se přehlíží, že před rokem 1961 migrovalo ze Západu na Východ také asi půl milionu lidí. Propaganda NDR je popisuje jako „nesouhlasící s kapitalistickým systémem“. Uvádíme, že šest z 19 členů politbyra v rané NDR (1949-1961) se narodilo na území, které se stalo Západním Německem, včetně dlouholetého vůdce NDR Ericha Honeckera. Dohromady tyto důkazy naznačují, že docházelo k selektivní migraci a třídění podle politických preferencí.

Caution warranted when interpreting evidence on ‚effects‘ of communism

Considering these findings of pre-existing East-West differences, differential effects of WWII and the subsequent occupation, and selective East-West migration, is the German setting still useful to study the impact of communism? Domníváme se, že odpověď zní ano, neboť nabízí některé jedinečné výhody.

Zdůrazňujeme však, že každá výzkumná otázka vyžaduje rozumné zvážení nastíněných problémů. Nejpřesvědčivější důkazy o vlivu politických systémů pravděpodobně vyplývají z konvergence některých ekonomických chování, politických preferencí a důvěry ve stát po sjednocení. Zdá se také, že zkušenost s životem v komunistickém systému trvale změnila spotřební vzorce. Kromě toho komunistický systém pravděpodobně formoval genderové role, pokud jde o účast žen na trhu práce nebo preference porodnosti, ale i ty zahrnují silnou složku dědictví patrnou již před druhou světovou válkou.

Obecnějším poznatkem je, že vývoj politických systémů je sotva kdy exogenní. Politické systémy se například stávají endogenními, pokud jsou politické preference endogenní vzhledem k předchozím zkušenostem (Fuchs-Schündeln a Schündeln 2015). Tato myšlenka je nejvíce patrná u revolucí, které zahájily skupiny frustrované stávajícím systémem. Účinky politických systémů je však třeba pečlivě posuzovat i v případě, že je nový politický systém vnucen vnějšími aktéry: změny režimu mohou zohlednit již existující podmínky a lidé nespokojení s novým režimem se mohou jednoduše rozhodnout „hlasovat nohama“ a emigrovat, čímž po sobě zanechají obyvatelstvo poměrně dobře sladěné s novým režimem.

Alesina, A, a N Fuchs-Schündeln (2007), „Goodbye Lenin (or not?):

Bauernschuster, S, O Falck, R Gold a S Heblich (2012), „The shadows of the socialist past: European Journal of Political Economy 28(4): 485-97.

Becker, S O, L Mergele a L Woessmann (2020), „The separation and reunification of Germany: Rethinking a natural experiment interpretation of enduring effects of communism“, Journal of Economic Perspectives 34(2), forthcoming.

Becker, S O, and L Woessmann (2009), „Was Weber wrong? A human capital theory of Protestant economic history“, Quarterly Journal of Economics 124(2): 531-96.

Campa, P, and M Serafinelli (2019), „Politico-economic regimes and attitudes:

Fritsch, M, and M Wyrwich (2014), „The long persistence of regional levels of entrepreneurship:

Fuchs-Schündeln, N, and M Schündeln (2015), „On endogeneity of political preferences:

Goldfayn-Frank, O a J Wohlfart (2020), „Expectation formation in a new environment:

Hölscher, L (2001), Datenatlas zur religiösen Geographie im protestantischen Deutschland: Von der Mitte des 19. Jahrhunderts bis zum Zweiten Weltkrieg, 4 svazky, Berlin: Walter de Gruyter.

Klüsener, S, a J R Goldstein (2016), „A long-standing demographic East-West divide in Germany“, Population, Space and Place 22(1): 5-22.

Laudenbach, C, U Malmendier a A Niessen-Ruenzi (2019), „The long-lasting effects of experiencing communism on attitudes towards financial markets“, working paper.

Lippmann, Q, A Georgieff a C Senik (2020), „Undoing gender with institutions:

Simpser, A, D Slater a J Wittenberg (2018), „Dead but not gone: Sleifer, J (2006), „Planning ahead and falling behind“ (Současné dědictví komunismu, imperialismu a autoritářství), Annual Review of Political Science 21(1): 419-39.

Sleifer, J (2006), „Planning ahead and falling behind: The East German economy in comparison with West Germany 1936-2002“, in Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte, Beiheft 8, Berlin: Akademie Verlag.

Wyrwich, M (2019), „Historical and current spatial differences in female labour force participation: Evidence from Germany“, Papers in Regional Science 98(1): 211-39.