Co se týče emoční inteligence, Daniel Goleman nebyl první, kdo tento koncept formuloval. Goleman však ve dvojjediné roli psychologa a novináře zpřístupnil prvky emoční inteligence širokým vrstvám společnosti. Jeho bestsellery – počínaje knihou „Emoční inteligence“(1995) – již změnily způsob, jakým některé podniky komunikují s klienty a někteří manažeři přijímají zaměstnance. Jeho vliv na vzdělávání byl ještě hlubší.

Díky Golemanovi nyní pedagogové uznávají, že emoční inteligence je pro učení stejně důležitá jako intelektuální zdatnost nebo IQ. Výsledkem je, že desítky tisíc škol po celém světě v současné době zařazují do svých osnov „sociální a emoční učení“. V některých školách jsou kurzy zaměřené na rozvoj emoční inteligence povinné.

Historie emoční inteligence

Po desetiletí vědci zkoumali důvody, proč vysoké IQ nemusí nutně zaručit úspěch ve třídě nebo v zasedací místnosti. V 80. letech 20. století se psychologové a biologové mimo jiné zaměřili na to, jak důležitou roli při podpoře světového úspěchu, vůdcovství, osobního naplnění a šťastných vztahů hrají jiné dovednosti – potřebné ke zpracování emočních informací.

V roce 1990 psychologové John Mayer (nyní působí na univerzitě v New Hampshire) a Peter Salovey z Yale vyslovili teorii, že v pozadí těchto jiných dovedností stojí jednotná inteligence. Vymysleli termín emoční inteligence, kterou rozdělili do čtyř „větví“:

• Identifikace emocí na neverbální úrovni
• Používání emocí k řízení kognitivního myšlení
• Pochopení informací, které emoce zprostředkovávají, a činností, které emoce vyvolávají
• Regulace vlastních emocí, pro osobní prospěch a pro společné dobro

Jako vědecký reportér deníku New York Times se Goleman seznámil s prací Mayera a Saloveyho a posunul koncept emoční inteligence o krok dál. Ve své stejnojmenné knize z roku 1995 tvrdil, že stávající definice inteligence je třeba přepracovat. IQ je stále důležité, ale samotný intelekt není zárukou schopnosti rozpoznat vlastní emoce nebo emocionální projevy druhých. Podle Golemana je ke zpracování emočních informací a jejich efektivnímu využití – ať už k usnadnění správných osobních rozhodnutí, k řešení konfliktů nebo k motivaci sebe i ostatních – zapotřebí zvláštní druh inteligence.

Golemanových pět složek emoční inteligence

Goleman rozšířil Mayerův a Saloveyho čtyřvětný systém o pět základních prvků emoční inteligence – neboli EQ, zkratku, kterou někdy používá:

• Emocionální sebeuvědomění – vědomí toho, co člověk v daném okamžiku cítí, a pochopení dopadu těchto nálad na ostatní
• Seburegulace – ovládání nebo usměrňování vlastních emocí; předvídání důsledků před impulzivním jednáním
• Motivace – využití emočních faktorů k dosažení cílů, radosti z procesu učení a vytrvalosti tváří v tvář překážkám
• Empatie – vnímání emocí druhých
• Sociální dovednosti – zvládání vztahů, inspirování druhých a vyvolávání žádoucích reakcí z jejich strany

Použití pro pedagogy

Existují velmi praktické důvody pro podporu sociálního a emočního učení ve školách, od mateřských škol až po vysoké školy. Podle Golemana se ve školách s vysokou úrovní EQ snižuje šikana, kázeňské problémy, násilí a zneužívání drog. Díky pevnému základu emoční inteligence se zlepšují studijní výsledky – a také chování. Je zde zřejmá souvislost s Golemanovou třetí, motivační složkou: učení podněcuje zvědavost a podporuje pocity uspokojení, dokonce radosti, když se žáci ponoří do procesu osvojování nových informací.

EQ dětí se začíná rozvíjet dlouho předtím, než vůbec vstoupí do třídy. Úroveň EQ se však bude značně lišit v závislosti na domácím prostředí každého dítěte. Učitelé proto musí být schopni rozpoznat ty děti, jejichž emoční gramotnost potřebuje posílit. Učitelé by měli být připraveni hovořit o pocitech ve třídě. Poselstvím je, že žádná emoce není „špatná“, ale určité způsoby vyjadřování těchto emocí nebo jednání podle nich jsou skutečně nevhodné.

V roce 2002 UNESCO zahájilo mezinárodní kampaň na podporu emočního učení ve třídě. Tento orgán OSN rozeslal ministerstvům školství po celém světě prohlášení obsahující 10 základních principů EQ. Tyto zásady do značné míry čerpaly z Golemanova výkladu emoční inteligence.

Ohodnocení emoční inteligence

PositivePsychology.com vytvořil průvodce, který lidem pomůže posoudit vlastní úroveň emoční inteligence. Objevte cvičení od klasifikace výrazů obličeje, nástrojů emoční artikulace a komunikačních úkolů a další aktivity. Ty jsou vhodné jak pro studenty, tak pro dospělé.

Zjistěte více: Kliknutím zobrazíte související zdroje.

• „Emoční inteligence“
• „Model čtyř větví emoční inteligence“, University of New Hampshire
• Daniel Goleman, „The Emotional Competence Framework ,“ Práce s emoční inteligencí

Přidejte se k Resilient Educator Přihlaste se k odběru novinek, abyste dostávali obsah do své schránky. Klikněte nebo klepněte na tlačítko níže.

Štítky: Nástroje pro hodnocení, Vedení a správa, Profesní rozvoj