Posledy, když Stacey škrtil její přítel, málem zemřela.

„Probudila jsem se a cítila jsem se otupělá. Celé moje tělo si říkalo: Jsem tady? Jsem mrtvá?“ vzpomínala, jak přemýšlela poté, co se probrala z bezvědomí.

Varování: V tomto příběhu se vyskytuje domácí násilí. Pokud zažíváte zneužívání nebo partnerské násilí a potřebujete pomoc, zavolejte na Národní linku pro boj s domácím násilím na čísle 1-800-799-7233 nebo si můžete popovídat s obhájcem na jejich webových stránkách. Krizová linka organizace SafeHaven of Tarrant County má číslo 1-877-701-7233 a zdroje jsou k dispozici na jejich webových stránkách.

Stacey uvedla, že ji napadl, protože mu nechtěla připravit něco k jídlu, a tak jí dal ruce kolem krku a začal ji mačkat, a to v obývacím pokoji před očima jejích dětí.

KERA ji identifikuje pouze jako „Stacey“, aby chránila její identitu, a přestože jsme v jejím příběhu ověřili fakta, domácí násilí nezanechává úplné záznamy, takže toto je její popis událostí.

Stacey uvedla, že když se její sedmiletá dcera pokusila útok zastavit svými drobnými zaťatými pěstmi, přerušil škrcení na tak dlouho, aby Stacey odtáhl za vlasy do ložnice.

Vykopla okno v naději, že to někdo venku uslyší a přijde na pomoc.

Nikdo to neudělal.

Pokračoval v škrcení. Snažila se křičet. Přikryl jí obličej polštářem a ona ztratila vědomí.

„Už mě škrtil, ale ne tak, že bych ztratila vědomí, ale pomočila jsem se,“ řekla. „Probrala jsem se a jako omámená jsem si říkala: ‚Musím se dostat z tohohle domu. Musím odejít.“

To bylo koncem dubna. Celý stát byl uzavřen kvůli koronaviru. Stacey stála před stejnou strašlivou volbou, jaké čelily oběti zneužívání od chvíle, kdy pandemie převrátila život:

„Musela jsem se rozhodnout,“ řekla Stacey. „Mám odejít hned teď během jakoby té pandemie a mohli bychom případně onemocnět, nebo musím jít a zachránit svůj život a své děti.“

Je to rozhodnutí, které musely učinit ženy a muži čelící násilí doma, protože koronavirus zvýšil tlak na již tak týraný život doma.

„Děsivý nárůst“

Na celostátní úrovni orgány činné v trestním řízení a organizace poskytující služby obětem násilí od počátku krize upozorňovaly na nárůst počtu úmrtí i na pokles policejních hlášení, protože lidé se stahovali z veřejnosti, aby zabránili šíření koronaviru.

V dubnu vyzval generální tajemník OSN António Guterres vlády, aby se zabývaly genderově podmíněným násilím v souvislosti s „děsivým nárůstem domácího násilí“.

V okrese Tarrant bylo od března násilníky zabito 10 lidí, jeden muž a devět žen. Za celý rok 2019 bylo v okrese zaznamenáno osm vražd spáchaných intimním partnerem.

Kredit Christopher Connelly / KERA News
/
KERA News

Kathryn Jacobová, prezidentka a výkonná ředitelka organizace SafeHaven of Tarrant County.

„Myslím, že je to podhodnocené číslo. Myslím, že v Tarrant County je více lidí, kteří byli zavražděni svým partnerem, a my o tom zatím jen nevíme,“ řekla Kathryn Jacobová, která vede organizaci SafeHaven of Tarrant County. „Myslím, že je docela dobře možné, že zemřeli další lidé a my ani nevíme, kde jsou jejich těla.“

Přestože byly v severním Texasu zrušeny příkazy k uzavření, účinky pandemie podle obhájců nadále vyvolávají sekundární hrozbu pro veřejné zdraví, kterou je nárůst domácího násilí.

Jelikož lidé nadále omezují aktivity mimo domov, jsou oběti více vystaveny násilnickým partnerům, kteří mohou koronavirus používat jako nástroj k další kontrole své oběti a omezování jejího pohybu. Pracovní a společenský život zůstává narušen a mnoho obětí nejprve oznámí zneužívání spolupracovníkům a přátelům.

Zvýšené obavy o zdraví spolu s ekonomickým tlakem jsou stresory, které mohou působit jako další palivo do již tak hořlavých vztahů.

„Proto na sociálních sítích neustále říkáme lidem: ‚Kontrolujte své přátele,'“ řekl Jacob. „V kostele se s lidmi neuvidíte. Nebudete potkávat lidi v obchodě s potravinami, v nákupním centru nebo na večírku.“

„Jiná úroveň“

V březnu, kdy se Texas začal houfovat a okresy zpřísňovaly restrikce, zaznamenala krizová linka SafeHaven dramatický nárůst hovorů od obětí, které viděly, že se jim zavírá příležitost získat pomoc, než je příkazy o přístřeší na místě uvězní doma s jejich násilníky.

Když příkazy vstoupily v platnost, počet volání na linku klesl téměř o polovinu, což bylo děsivé znamení pro Jacoba, který věděl, že nedostatek volání nesignalizuje snížení zneužívání, ale neschopnost zneužívaných osob dovolat se pomoci.

V dubnu se čísla vrátila k normálu. Od začátku května začali operátoři horké linky přijímat 90 až 100 hovorů denně, což bylo výrazně nad jejich průměrnou hodnotou 63 hovorů denně.

Jacob uvedl, že zůstaly zachovány dva stálé trendy:

Druhým trendem je, že pracovníci zaznamenávají více případů, kdy se lidé nedostaví na předem domluvené místo vyzvednutí, což je známkou toho, že je obtížnější dostat se s násilníky více domů: Přicházející hovory častěji popisují násilnější, rizikovější situace, kdy oběti odpovídají na otázky způsobem, který naznačuje, že jim statisticky hrozí extrémní riziko, že je násilník zabije.

„Viděli jsme mnoho případů, kdy přeživší byli jakoby svázáni doma. S tím se běžně nesetkáváme. Bylo tam hodně vyhrožování zbraněmi. Viděli jsme několik případů, kdy pachatel strčil přeživšímu do úst pistoli,“ řekl Jacob. „Ve vztazích, kde dochází k domácímu násilí, jsou vždycky výhrůžky a nátlak, ale tohle to prostě posunulo na jinou úroveň.“

Více volajících než obvykle říká Bezpečnému útočišti, že se je partner pokusil uškrtit nebo uškrtit, což je pro Jacoba obzvlášť znepokojivé. Přítomnost škrcení v násilném vztahu naznačuje, že oběť má statisticky sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že ji násilník zabije.

Pro Stacey brutální škrcení, které vyvolalo její rozhodnutí odejít, přišlo po třech letech těžkého a narůstajícího násilí ze strany jejího přítele.

Poprvé jí podle jejích slov ublížil, když byla v osmém měsíci těhotenství s jeho dítětem, když ji bil páskem a zanechal jí modřiny po celém těle. Od té doby byl ve vězení a zase venku, většinou za násilí v rodině. Bil ji, škrtil a vytáhl na ni zbraň. Při jednom bití jí zlomil oční důlek.

„Zaslouží si být ve vězení. Je to zrůda,“ řekla.

Na začátku června byl ve vězení a čelil obvinění z trestného činu za pokračující násilí v rodině.

Problémy v justičním systému

Podle Allenny Bangsové, šéfky oddělení pro násilí v partnerských vztazích v úřadu trestního návladního okresu Tarrant, pandemie ztěžuje stíhání domácího násilí.

|Číst dále: Bránit se na místě:

Většina případů partnerského násilí není nikdy nahlášena orgánům činným v trestním řízení, takže většina případů násilí se nikdy nedostane na stůl státního zástupce, jako je Bangsová. Mnohá z hlášení, která jsou podána, začínají voláním na záchrannou službu, nikoliv na policii. Podle Bangse se však oběti mohou lékařské pomoci vyhýbat, protože obavy z koronaviru činí z nemocnice riskantní sázku.

V případech, kdy byla přivolána policie a došlo k zatčení, se Bangs obává, že násilníci propuštění na kauci svým partnerkám znovu ublíží, zatímco čekají na soud. Podle ní je v Tarrant County neobvykle vysoký podíl osob, které čelí obvinění v souvislosti s násilím v rodině a jsou propuštěny z vězení na kauci, a to kvůli otřesům v systému způsobeným pandemií.

„Nepřemýšlíme o pachateli drogové trestné činnosti s nízkým stupněm nebezpečnosti stejně jako o někom, kdo se dopouští násilí v rodině, i když se stále jedná o přestupek,“ řekla Bangsová. „Protože vím, kam půjdeš, až odsud odejdeš, a to domů. Tam žije moje oběť a já vím, že by to mohl být širší vzorec násilí.“

Další procesní problémy přinesla pandemie: Procesy s porotou a soudem zůstávají pozastaveny přinejmenším do srpna. Policejní oddělení se stále probírají nevyřízenými hlášeními. A Bangs nemůže dostat obžalované zatčené mimo okres zpět do Tarrant County, protože věznice kvůli obavám z koronaviru nepřevádějí vězně.

Když justiční systém znovu ožije, Bangs si myslí, že bude těžší navázat kontakt s pozůstalými a oběťmi. Mnoho lidí chce jít prostě dál.

„Pokud potřebujete jet do Nashvillu za svou matkou, abyste byli v bezpečí nebo získali potřebné zdroje, udělejte to, prosím,“ řekl Bangs. „Ale pokud se pak ten soud uskuteční až v roce 2021, mám skutečné obavy, jak vás sem dostanu zpátky nebo jestli budete spolupracovat.“

Přes tyto komplikace Bangsová uvedla, že její oddělení stále pracuje na tom, aby se násilníci dostali před soud, ale obává se, že by přeživší mohl považovat průtahy v trestním stíhání za důkaz, že systém nefunguje.

Nárůst počtu vražd v důsledku domácího násilí uprostřed pandemie přichází po letech práce v okrese Tarrant, jejímž cílem bylo výrazně snížit počet lidí umírajících rukou násilníků. Díky koordinaci úsilí organizace SafeHaven, policejních oddělení, státních zastupitelství, soudů, nemocnic a komunitních skupin bylo v roce 2019 v okrese zaznamenáno osm vražd spáchaných intimními partnery, což je o polovinu méně než 16 vražd v roce 2016.

Breaking The Cycle

Pro Stacey znamenalo přestěhování do útulku šanci soustředit se na budoucnost a budování lepšího života pro svou rodinu.

Není to poprvé, co opustila svého bývalého přítele, což je běžné: V průměru přeživší žena opustí svého násilníka sedmkrát, než se konečně vymaní ze zneužívání.

Kredit Christopher Connelly / KERA News
/
KERA News

Poté, co Stacey vyrůstala a sledovala, jak její otec zneužívá její matku, říká, že chce prolomit kruh zneužívání.

„Zneužívání je jako závislost jako bez drog nebo alkoholu,“ řekla. „Říkáte si, dobře, když zavolá a bude se omlouvat a miluju tě a nemůžu bez tebe a svých dětí žít a vrátí se domů … řekli byste si, dobře, možná se mění.“

Ale tentokrát je to podle ní jiné. Poté, co ji v dubnu málem zabil, říká, že byla motivována zachránit nejen svůj život, ale i život svých dětí. Stacey říká, že poté, co vyrůstala a sledovala, jak její otec týrá její matku, chce tento kruh přerušit. Děti, které vyrůstají vystavené týrání, se s větší pravděpodobností samy stanou oběťmi nebo násilníky.

„Nechci, aby moje dcera vyrůstala v domnění, že je v pořádku, když na ni muž vztáhne ruku,“ řekla Stacey. „A už vůbec nechci, aby moji synové vyrůstali v tom, že vztáhnou ruce na ženu.“

Řekla, že kvůli násilníkovi se cítila malá a měla pocit, že ztratila pojem o sobě a své hodnotě. Nyní přijímá poradenství v SafeHaven a na podzim se plánuje vrátit do školy.

„Našla jsem sama sebe, jakmile jsem sem přišla, a jsem šťastná, že jsem sem přišla, protože jsem na úplně nové cestě a snažím se znovu napravit sama sebe,“ řekla. „Jako bych měla zpátky své staré já.“

Máte tip? Napište Christopherovi Connellymu na [email protected]. Christophera můžete sledovat na Twitteru @hithisischris.

Zpravodajství KERA News vzniká díky štědrosti našich členů. Pokud je pro vás toto zpravodajství cenné, zvažte možnost darování daru, který lze odečíst z daní, ještě dnes. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.