Matka a její dítě – jak během těhotenství, tak po porodu – se navzájem ovlivňují způsobem, který věda teprve začíná objevovat.

Tak zní třídílné prohlášení, které vydalo Americké kolegium pediatrů s názvem „Spojení mezi kojencem a matkou a důsledky pro jejich budoucí zdraví“.“

Níže uvádíme několik nejdůležitějších informací z nejnovějších výzkumů o dramatických změnách, které se začínají odehrávat u matky i dítěte od okamžiku početí a pokračují i po narození, a dále o tom, jak jejich vzájemné působení může být prospěšné po celý život.

Mozog „maminky“ & Tělo

Mozog „maminky“, jak se mu často říká, skutečně existuje. Díky neuronálním a hormonálním změnám během těhotenství a po porodu se mozek matky přizpůsobuje tak, aby „zvýšil schopnost matky pečovat o své dítě“, uvádí se v prohlášení. Hormony a další chemické látky způsobují přestavbu mozku matky, přičemž některé oblasti se zvětšují a jiné zmenšují. Některé z postižených oblastí řídí chování, jako je hnízdění a ochrana mláďat. Mnohé z těchto změn napomáhají rozvoji „mateřského chování“, které je popisováno jako charakterizované „starostlivými a láskyplnými činy typickými pro péči o mláďata a jejich výchovu“.

Kromě zjevných fyzických změn, kterými žena během těhotenství prochází, mění nenarozené dítě také její imunitní systém a ovlivňuje její výživu:

Těhotenství představuje pro tělo matky jedinečné výzvy. Její tělo musí být schopno adekvátně vyživovat nové dítě a zároveň zajistit vlastní výživu. Kromě toho musí být imunitní systém matky, který by za normálních okolností identifikoval nenarozené dítě jako „nesvéprávné“ vzhledem k jeho jedinečnému genetickému kódu, snížen, aby se dítě mohlo vyvíjet, aniž by bylo odmítnuto, a zároveň aby byla zachována dostatečná obrana matky proti infekcím. A konečně, matka musí přizpůsobit svůj motivační systém tak, aby do něj zahrnula péči o dítě, které má četné potřeby, ale není schopno projevit vděčnost za nesobecké činy matky.

Vazba

Vazba mezi matkou a jejím dítětem začíná během těhotenství. Dva smysly, které se nejvíce podílejí na vytváření vazby a připoutání, jsou sluch a čich. Jedna studie zjistila, že děti v děloze rozpoznávají a vzrušují se při zvuku matčina hlasu. Jiné studie zjistily, že děti v děloze rozpoznávají rodný jazyk svých matek a dávají mu přednost před jinými jazyky. Jiný výzkum zjistil, že dítě si skutečně dokáže zapamatovat slova, která slyšelo v děloze.

Protože se nenarozené děti, jak se píše v dokumentu ACPeds, „koupou v plodové vodě“ a denně jí polykají mnoho uncí, jsou v podstatě naprogramovány, „aby později preferovaly tytéž vůně a chutě a posílily tak pouto s matkou“.“

Novorozenci nejenže preferují zvuk matčina hlasu, ale rozpoznávají jej již dva až čtyři dny po narození. U těch matek, které svým ještě nenarozeným dětem zpívají a mluví na ně, studie zjistily, že novorozenci rozpoznávají písničky, které jim byly zpívány ještě v děloze, a raději slyší knížky, které jim byly čteny ještě v děloze.

Po narození

Matky (a otcové) samozřejmě na své děti působí i dlouho po narození. Nové výzkumy ukazují, že „citlivé rodičovství“ má zásadní význam pro krátkodobé i dlouhodobé zdraví, vývoj a pohodu miminek a dětí.

Autoritativní rodičovství je již dlouho považováno za styl výchovy, který je pro děti nejpřínosnější, jak o tom hovořila členka představenstva ACPeds a pediatrička Dr. Jane Andersonová v předchozím příspěvku „Bojí se moderní rodiče být autoritami?“. Nový výzkum ukazuje, že citlivé rodičovství je klíčovou součástí autoritativního rodičovství a může pomoci zmírnit stres, který děti zažívají v děloze i po narození. Zde je popsáno v dokumentu ACPeds: „responzivita může reagovat na různé situace, jako jsou příznaky nemoci, slovní nebo obličejové vyjádření potřeby nebo průzkumná iniciativa. Citlivost je součástí komplexnějšího rodičovského stylu, autoritativního rodičovství, při němž si rodiče uvědomují emocionální a fyzické potřeby dítěte a reagují na ně, a přesto jsou ochotni důsledně uplatňovat pevnou láskyplnou korekci, když je to třeba.“

Světová zdravotnická organizace identifikuje tři složky citlivého rodičovství. Za prvé, rodič si všímá snahy dítěte získat pozornost. Za druhé, rodič tyto signály správně interpretuje. A za třetí, rodič rychle reaguje na potřeby dítěte.

Podle WHO citlivé rodičovství „prospívá jazykovému, kognitivnímu a psychosociálnímu vývoji dětí v průběhu celého života“. Existují důkazy, že matka, která vhodně reaguje na potřeby svého dítěte, skutečně zlepšuje vývoj jeho mozku. Předpokládá se, že citlivé rodičovství může pozitivně ovlivnit i temperament dětí a jejich schopnost seberegulace. Jedna studie zjistila souvislost mezi citlivým rodičovstvím a vývojem řeči dětí. Jiná zjistila, že mateřská citlivost „usnadňuje větší růst sociálních, emocionálních, komunikačních a kognitivních kompetencí cílových kojenců.“

Vazba mezi matkou a dítětem by byla nevysvětlitelně úžasná, kdybychom nevěděli, že to byl náš Stvořitel, kdo navrhl tyto složitě propojené systémy, které vedou k jedinému: k lásce.