Nobelova cena není cizí kontroverzím; jak píší New York Times, Nobelova cena „začala vybírat laureáty v roce 1901 a téměř stejně dlouho byly některé její volby napadány jako zpolitizované, provinční nebo prostě chybné.“
Jednou z nejznámějších kontroverzí bylo udělení Nobelovy ceny za mír Baracku Obamovi v roce 2009. Některým se to zdálo jako samozřejmá volba. Obama, ztělesnění naděje a rovnosti, představoval mnohé z toho, co měla Nobelova cena v ostatních vyvolat.
Ale i Bílý dům přijal tuto zprávu vlažně. Jak píše odborník na komunikaci Robert Terrill, „Obamova administrativa se ocitla v nepříjemné situaci, kdy se snažila bagatelizovat jedno z nejvýznamnějších ocenění planety… Jak suše poznamenala Lynn Sweetová, ‚v Bílém domě se Nobelova cena nijak neoslavovala'“. Terrill pokračuje:
Obamovi odpůrci ho po celou dobu kampaně zesměšňovali jako „mezinárodní superstar bez jakýchkoli úspěchů“ a zdálo se, že udělení ceny na základě vskutku hubených úspěchů bude k podobným hodnocením vybízet. Jak se vyjádřil jeden bývalý člen administrativy George W. Bushe, cena by se snadno mohla stát „darem pravici“.
Cena míru skutečně vyvolala odpor. Terrill uvádí, že pravicový komentátor Rush Limbaugh prohlásil, že Nobelův výbor právě „spáchal sebevražednou bombu“ a snížil důvěryhodnost ceny na úroveň „jakýchkoli cen, které se dnes dávají do sušenek“.
Někteří Obamovi kritici měli pravdu. Nobelova cena míru byla udělována politickým disidentům a bojovníkům za svobodu s dlouhou historií velkých osobních obětí proti brutálnímu útlaku. Ve srovnání s tím byly Obamovy záznamy sice chvályhodné, ale chabé. A pak tu byla bezprostřední ironie udělení Ceny míru prezidentovi, jehož země je zapletena do války.
Chcete více takových příběhů?“
Terrill poznamenává, že navíc přinejmenším jeden pisatel našel ústavní důvody proti Nobelově ceně: „Jeden názorový článek ve Washington Post navrhl, že je protiústavní, aby Obama obdržel Nobelovu cenu, protože porušuje článek I, oddíl 9, Ústavy USA.Ústavy USA, který zakazuje držitelům úřadu ‚požitky‘ od cizího krále.“
Obamův projev při přebírání Nobelovy ceny byl delikátně zpracovaný a přednesený, současně zlehčoval dosažený úspěch a zdůrazňoval význam míru, přičemž uznával stav válečného konfliktu. Byl to text, který odrážel choulostivou povahu situace.
Sám Obama nakonec otevřeně prohlásil, že nemá pocit, že by si cenu zasloužil, ale přijal ji v duchu toho, co by mohla představovat. Terrill uvádí, že Obama řekl: „‚…tato cena odráží druh světa, který tito muži a ženy a všichni Američané chtějí vybudovat – svět, který dává život příslibu našich zakládajících dokumentů‘.“
.